F1: Formule 1 je letadlo naruby | Ábíčko.cz

F1: Letadlo naruby

F1: Letadlo naruby
Sdílej
 
Jezdcům formule 1 se říká piloti, což je poměrně výstižné. Vozy dosahují obrovských rychlostí a jejich řízení je velmi fyzické náročné.

 

Monoposty formule 1 dosahují na dlouhých rovinkách okolo 350 km/h. To je pořádná rychlost, ale sériově vyráběná sportovní auta dokážou vyvinout podobnou rychlost. Královnou motorsportu je formule 1 z jiných důvodů - je to opak letadla.  

Jízda po stropě

Zatímco letadlo dostává do vzduchu vztlaková síla, na vůz F1 působí síla přesně opačná – přítlak. Působí nejen na přední a zadní přítlačné křídlo – k zemi doslova přilepí i podlahu a další části vozu.  Přítlak je tak silný, že by vůz F1 teoreticky klidně mohl jet po stropě s jezdcem hlavou dolů. Díky tomu také může formule 1 projet zatáčku mnohem vyšší rychlostí než "civilní" sporťák, zabrzdi z vysoké rychlosti na kratičké dráze a rychle akcelerovat.

Po celou historii F1 se závodí mezi svodidly v ulicích Monaka. Podle jezdců je to jako pilotovat vrtulník v obýváku • 

Stále složitější

Od roku 2014 se ve formuli 1 používají složité hybridní pohonné jednotky. Vůz už nepohání jen energie získaná spalováním benzínu, ale také elektřina. Jejím zdrojem jsou systémy na rekuperaci energie. Využívají kinetickou energii, která vzniká při brzdění, i teplo z výfuků. V jednom závodě, který má obvykle délku 300 km, spotřebuje vůz F1 necelých 142 litrů benzínu. Nejedná se samozřejmě o benzín pro normální auta. Výrobci dnes připravují palivo na míru pro každou konkrétní verzi motoru.

Vývoj vozu

Týmy nasazují do každé sezóny nový vůz. Jeho vývoj začíná obvykle už někdy v dubnu - je necelý rok předtím, než je představen a vyjede do předsezónních testů. Vývoj pohonných jednotek i ostatních částí vozu pak pokračuje po celou sezónu. Při vývoji pohonné jednotky se využívají testovací stolice, na kterých motor běží. Důležitý je nejen výkon ale také spolehlivost. Jezdec může využít jen 4 pohonné jednotky na celou sezónu. Při překročení tohoto počtu přichází penalizace.

Uvnitř aerodynamického tunelu • 

Tunely a simulace

Při vývoji samotného vozu (šasi) se používají počítačové simulace proudění kapalin. Vůz F1 samozřejmě není loď, ale vzduch se při obtékání vozu chová jako kapalina a platí pro něj stejné fyzikální zákony. Navržené díly se poté zkoušejí v aerodynamickém tunelu. Obří ventilátor fouká vzduch na zmenšený (60 %) model vozu, který sice stojí na místě, ale pod sebou má pás roztáčející pneumatiky. Jejich otáčení vytváří okolo vozu víry, s nimiž musí aerodynamici také pracovat.

Každá desetina

Když je vývoj dokončen, jdou díly do výroby, při níž se využívají zejména lehoučká a přitom pevná uhlíková vlákna. Cílem je mít stabilní a dobře vyvážený vůz. Aerodynamika zase poskytne vysoký přítlak pro rychlou jízdu v zatáčkách, ale musí také pracovat s odporem vzduchu, který snižuje rychlost na rovinkách. Vývoj jednoho většího dílu může přinést zrychlení třeba jen o desetinu sekundy na jedno kolo. Ale každá desetina sekundy se v F1 počítá!


Život jezdce F1

O formuli 1 se někdy říká, že to není sport. Jezdec přece jen sedí ve voze a točí volantem! Opak je ale pravdou a letos to bude platit dvojnásob. Řízení vozu F1 je velmi fyzicky náročné. Jezdci musí čelit velkým silám. Jejich téměř každodenní trénink je na úrovni vrcholového sportovce.

Prodloužený víkend

Závody formule 1 probíhají v neděli dopoledne. Jezdci však přijíždějí obvykle už ve středu večer nebo ve čtvrtek ráno. Ve čtvrtek čeká jezdce schůzka s inženýry týmu, marketingové akce pro sponzory, autogramiáda a také první z řady rozhovorů pro média. Pátek je věnován tréninkům. Zkouší se v nich nové díly, nastavení pro daný okruh a také výdrž pneumatik. V sobotu probíhá jeden kratší trénink, ale hlavně kvalifikace. V neděli se jede závod, který trvá od 1 hodiny 20 minut do 2 hodin. Doba závisí na profilu trati. Nejrychleji odjedou 300 km závodní vzdálenosti jezdci v "chrámu rychlosti" v italské Monze, kde okruh disponuje rovinkami a rychlými zatáčkami. Naopak nejdéle trvá závod v ulicích Singapuru. 

Nejzranitelnější částí těla jezdce zůstává hlava • 

Spousta cestování

Jezdec formule 1 ale nepracuje jen o prodlouženém závodním víkendu. Mimo okruhy se musí účastnit marketingových akcí pro sponzory, kvůli nimž je věčně na cestách. Fernando Alonso z týmu McLarenu spočítal, že za rok 2016 absolvoval 140 letů! Občas také jezdec zavítá do továrny týmu na poradu s inženýry a především na simulátor – takzvaný monokok vozu obklopený obrazovkami. Simulace okruhu jsou dnes už velmi věrohodné. Týmům pomáhají usnadnit přípravu na závody, otestovat různá nastavení a díly.

Náročné na fyzičku

Pokud jezdec zrovna nemá povinnosti v továrně nebo pro sponzory, věnuje se fyzickému tréninku. Jízda v monopostu formule 1 je velmi fyzicky náročná: Srdce jezdce musí během závodu vydržet tep kolem 180 úderů za minutu. Další velkou zátěží jsou obrovská přetížení při akceleraci, brzdění a především v zatáčkách. Dosahovat mohou i přes 4 G. Hlava člověka má hmotnost asi 4,5 kg. Při přetížení 4 G na ni působí síla 18 kg! Letos je řízení vozů F1 kvůli novým pravidlům (viz. box) ještě náročnější. Jezdci museli přibrat kolem 5 kg svalové hmoty, aby to vůbec zvládli.   

Kolo v sauně

Jezdec F1 trénuje i několik hodin denně, pětkrát, šestkrát týdně. Trénink má několik částí. V první řadě kardio: Jezdci jezdí na kole, běžně i přes 100 km denně, chodí běhat nebo plavat. Kromě toho tráví spoustu času v posilovně, kde se věnují nejen posilování svalů rukou a nohou, ale  - kvůli přetížení v zatáčkách - také oblasti krku. Některé tréninkové metody jsou dosti neobvyklé: Jezdec třeba cvičí na rotopedu umístěném v rozehřáté sauně. Připravuje se tak na závody, během kterých se očekávají vysoké teploty.


Nejnebezpečnější fází závodů je start, při kterém dochází tradičněnejvíce k nehodám (Grand Prix Belgie 2012) • 

Bezpečnost

Pravidla v oblasti bezpečnosti formule 1 se neustále zvyšují. Díky tomu jezdci i z velmi těžkých nehod při rychlostech přes 300 km/h odcházejí po svých. Kritickým místem však zůstává hlava jezdce. F1 má otevřený kokpit, takže ji nic kromě helmy nechrání. V současné době se připravuje zavedení tzv. svatozáře (anglicky halo - ochranného oblouku z titanu, který má jezdce ochránit před nárazem větších předmětů. Pravděpodobnost, že jezdce zasáhne třeba kolo z jiného vozu, je ale už dnes malá. Kola jsou připevněna k vozu ocelovými lanky, takže i po velkém nárazu zůstávají u vozu a nestane se, že by nebezpečně "poskakovala" po okruhu.

Rychlejší pravidla

Od letošního roku platí ve formuli 1 nová pravidla, která mají několik cílů: Vozy mají vypadat více cool, být o 3,4 sekundy na kolo rychlejší a obtížněji řiditelné. Změny postihly především aerodynamiku: Vozy jsou o něco širší, zadní křídlo je širší a níže položené, změn doznaly i bočnice a přední křídlo. Mají více přítlaku, což v kombinaci se širšími pneumatikami vede k vyšší rychlosti v zatáčkách. Některé zatáčky půjde dokonce nově projet na plný plyn!

 

Jak se staví vůz Formule 1? Honba za desetinami sekund

Jak se staví vůz Formule 1? Honba za desetinami sekund

Formule E: Elektrické ekologické formule dobývají svět

Formule E: Elektrické ekologické formule dobývají svět

Šampionem F1 z pohodlí obýváku

Šampionem F1 z pohodlí obýváku

Fascinující formule 1: Pneumatiky vymění za 2 sekundy

Fascinující formule 1: Pneumatiky vymění za 2 sekundy

Klíčová slova:
Formule 1, sport, auto, technika