Cassini se vydala na svou velmi dlouhou cestu 15. října 1997 a to opačným směrem! Neletěla směrem ven ze sluneční soustavy, namířila si to k Venuši. Okolo planety prolétla v dubnu 1998 a znovu v létě 1999. Zdánlivě nesmyslný manévr měl svou logiku: Venuše posloužila jako gravitační prak, který zvýší rychlost sondy. Druhou "zastávkou" byla v srpnu 1999 Země, třetí Jupiter na konci roku 2000. Ke svému cíli - Saturnu – sonda přilétla 1. července 2004.
Tajemný útvar
Přestože průzkum Saturnu probíhá už mnoho let, stále přicházejí nové objevy. V oblasti severního pólu dlouhodobě zuří zvláštní bouře ve tvaru šestiúhelníku. Její průměr je přes 13 tisíc kilometrů, takže je větší než celá Země. Vědci si nedávno všimli, že útvar v průběhu posledních čtyř let změnil barvu. V roce 2012 měl namodralý odstín, v roce 2016 už byl zbarvený do zlata. Podle nejpravděpodobnější teorie za to mohou aerosoly, které vznikají chemickými reakcemi za účasti slunečního záření. Na severní polokouli planety přichází léto, takže na pól dopadá více slunečního záření a tvoří se více aerosolů.
Blízký průzkum prstenců
Mise sondy Cassini se pomalu blíží ke svému konci. Nyní má před sebou bližší průzkum Saturnových prstenců. Okolo jejich vnějšího okraje proletí celkem dvacetkrát, vždy jednou za sedm dní. Prstence mají všechny obří planety, ale v případě Saturnu jsou největší a nejslavnější. Uvidíte je už v malém hvězdářském dalekohledu. Prstenců je několik a sahají do vzdálenosti 120 tisíc km. Vypadají jako jednolité útvary, ale jsou složené z obrovského množství částic o velikosti prachu až po balvany o velikosti několika metrů.
Velké finále
Poslední fáze mise zvaná Velké finále (Grand Finale) začne v dubnu 2017. Cassini ve velmi těsné vzdálenosti proletí kolem největšího měsíce Titanu a zamíří do oblasti mezi Saturnem a jeho prstenci. Jedná se o dosud neprozkoumanou oblasti o šířce jen 2400 kilometrů. Očekává se, že během velkého finále získá velmi podrobné informace o magnetickém a gravitačním poli Saturnu a jeho atmosféře. Dne 15. září 2017 pak bude sonda navedena přímo do atmosféry planety, kde zanikne a zakončí svou 20 let dlouhou misi. Data bude sonda vysílat až do své poslední sekundy.
Sonda Cassini: Roky ve službě
Za 12 let strávených u Saturnu sonda Cassini:
- Uletěla 3,5 miliardy km
- Získala 599 GB vědeckých dat, na jejichž základě bylo vydáno 3600 odborných studií
- Objevila 10 nových měsíců Saturnu
- Provedla 157 blízkých průletů okolo měsíců Saturnu
- Pořídila 379 300 fotografií
Měsíce Saturnu
Cassini nezkoumá jen planetu proslavenou obřími prstenci, ale také velmi početnou skupinu jejích měsíců. Dnes jich známe 62, deset z nich objevila právě sonda Cassini.
- Mimas
Mimas připomíná slavnou Hvězdu smrti s Hvězdných válek. Jeho průměr je necelých 400 km a okolo Saturnu oběhne za necelý jeden den.
- Epimetheus
Ještě blíže než Mimas obíhá okolo Saturnu měsíc Epimetheus, který má délku přes 70 km. Okolo planety oběhne za necelých 17 hodin.
- Enceladus
U měsíce Enceladus objevila Cassini vodní gejzíry. Do kosmického prostoru tryská podle odhadů až 250 kilogramů vodní páry za sekundu. Pod povrchem měsíce se zřejmě nachází oceán tekuté vody.
- Titan
5000 km velký Titan je největším měsícem sluneční soustavy. Jako jediný má skutečně hustou atmosféru. Na povrchu Titanu se nachází jezera tekutého metanu a etanu.
- Hyperion
Malý měsíc s nepravidelným tvarem a chaotickou rotací.
- Japetus
Měsíc dvou tváří – kvůli rozdílné odrazivosti povrchu je jedna polokoule tmavá, druhá světlá.
- Rhea
Po Titanu druhý Největší měsíc Saturnu
- Dione
Pod ledovým povrchem možná ukrývá oceán vody.
- Tethys
Po Enceladu je druhým nejjasnějším Saturnovým měsícem. Povrch nese množství impaktových kráterů.
