„Co by se stalo se Zemí, kdyby přestala obíhat kolem Slunce? Vím, že by ji přitáhlo Slunce a spálilo, ale kdyby se to z nějakého důvodu nestalo a Země by se zastavila na místě, jaký by to mělo dopad na život a procesy na naší planetě?“ – Petr
Co by se stalo se Zemí, kdyby přestala obíhat kolem Slunce? Představte si, že Země je obrovský vesmírný kolotoč. Všichni na něm jedeme rychlostí přes sto tisíc km/h, i když to vůbec necítíme. Co by se stalo, kdyby někdo zmáčkl tlačítko STOP?
Konec ročních období: Když Země nebude obíhat kolem Slunce
Země by se v tomto scénáři dál otáčela kolem své osy, takže den a noc by zůstaly. Protože by ale přestala obíhat kolem Slunce, zmizelo by střídání ročních období – zůstalo by to, které zrovna panovalo v momentě zastavení. Slunce by svítilo pořád pod stejným úhlem. Jedna část planety by se přehřívala, druhá by se měnila v ledovou pustinu.
Klima v chaosu a zánik oceánských proudů
Roční období fungují jako motor, který rozhýbává vzduch i oceány. Oceánské proudy by slábly nebo měnily směr – třeba ty, které dnes ohřívají Evropu, by mohly zmizet. Z úrodných oblastí by se staly pouště, jinde by pršelo pořád. Zvířata, jako ptáci nebo velryby, by ztratila orientaci, protože se řídí délkou dne a teplotou. Mnoho druhů by rychle vymřelo.
Když se zastaví i rotace Země: Žhavá poušť a věčná noc
Kdyby se zastavila i rotace Země, jedna polokoule by se změnila ve žhavou poušť, kde by se vypařovaly oceány. Druhá by mrzla ve věčné noci při teplotách pod −100 °C. Mezi nimi by zuřily obrovské bouře. Navíc by zmizela odstředivá síla, která dnes Zemi u rovníku mírně „nafukuje“. Voda z rovníkových oceánů by stekla k pólům a kolem rovníku by se vynořila nová pevnina.
Ztráta magnetického pole: Přijdeme o štít proti vesmíru
Zastavení rotace by také oslabilo magnetické pole Země – neviditelný štít, který nás chrání před slunečním zářením. Bez něj by sluneční vítr mohl postupně odfouknout atmosféru do vesmíru, podobně jako se to stalo Marsu.
Perlička: I když máte pocit klidu, letíte Sluneční soustavou rychlostí asi 108 000 km/h!
Na dotazy čtenářů ABC odpovídají vědci ze spolku Zeptej se vědce: Ing. Slávka Čubanová, MSc.: Fakulta biomedicínského Inženýrství ČVUT, doktorandka na fakultě Biomedicínského inženýrství ČVUT a učitelka fyziky na SOŠ a SOU Kladno, Dubská. Odborná Spolupráce Dr. IIng. Vít Svoboda, Luděk Vašta,
Markéta Brůnová, Hedvika Šimková.
Své otázky pro vědce posílejte s označením ZEPTEJ SE VĚDCE na abc@cncenter.cz.
Poslouchejte naše podcasty s českými vědci >>
