Jak se jmenují měsíce Pluta? Petr D.
Pluto, největší těleso Kuiperova pásu (seskupení malých těles Sluneční soustavy za oběžnou drahou Neptunu), objevil v roce 1930 astronom Clyde Tombaugh z USA dalekohledem na Lowellově observatoři v Arizoně.
Těleso bylo brzy klasifikováno jako devátá planeta a název byl vybrán podle římského boha podsvětí Pluta (Hádes ve starověkém Řecku).
Jak Mike Brown objevil nové těleso Eris, které „zabilo“ Pluto
Postupem času se ovšem zjistilo, že Pluto je výrazně menší, než jak jeho velikost stanovovaly první odhady (jeho průměr je 2 370 km, Pluto je tak menší než mnohé měsíce planet), a současně se začala objevovat další tělesa Kuiperova pásu.
To vyvrcholilo v roce 2005, kdy američtí astronomové Michael Brown, David Rabinowitz a Chadwick Trujillo nalezli těleso, které bylo stejně velké jako Pluto a které dostalo jméno Eris podle řecké bohyně sporů a rivality.
Proč už Pluto není planeta?
Na základě těchto skutečností byla v roce 2006 na kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze přijata nová definice planety, kterou Pluto nesplňuje, a proto bylo ze seznamu planet vyřazeno.
Vytvořena byla nová kategorie trpasličích planet, kam kromě Pluta a Eris spadají další dvě tělesa Kuiperova pásu – Haumea a Makemake – a také největší těleso hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, Ceres.
Největší měsíc Charon vytváří s trpasličí planetou jedinečný systém
Trpasličí planeta Pluto má pět známých měsíců. První z nich byl objeven roku 1978 americkým astronomem Jamesem Christym. Získal jméno Charon, a to podle převozníka z řecké mytologie, který převážel duše zesnulých do podsvětí. Průměr Charonu je 1 212 km a jeho hmotnost dosahuje 12 % hmotnosti Pluta.
Z hlediska poměru hmotnosti mateřského tělesa a měsíce jde proto o největší měsíc mezi velkými tělesy Sluneční soustavy. Navíc hmotný střed soustavy neleží uvnitř Pluta, ale mezi těmito dvěma tělesy. Charon tak neobíhá kolem Pluta, ale obě tělesa obíhají společný hmotný střed svého systému. Proto se někdy říká, že soustava Pluto a Charon je vlastně dvojplaneta.
Obě tělesa mají také v důsledku gravitačního působení vzájemně vázanou rotaci. To znamená, že pozorovatel na povrchu Pluta by neustále viděl jen jednu stranu měsíce Charon. A také pozorovateli na Charonu by Pluto ukazovalo stále stejnou polokouli.
Měsíc Hydra: Druhý největší průvodce Pluta
Další měsíce Pluta už jsou menší a všechny byly objeveny Hubbleovým vesmírným dalekohledem. V neděli 15. května 2005 objevili američtí astronomové Max Mutchler a Andrew Steffl druhý měsíc Pluta, který byl posléze pojmenován Hydra.
Jméno získal podle obludy z řecké mytologie, která měla hadí tělo a devět dračích hlav. Měsíc je poměrně malý, má průměr jen 51 km, přesto je to druhý největší měsíc Pluta. Je to také měsíc, který je od Pluta nejvzdálenější.
Proč se měsíc Nix píše s měkkým i?
Jen o měsíc později objevili Mutchler a Steffl další měsíc Pluta, který má v nejdelším rozměru 49,8 km. Nový měsíc dostal jméno Nix podle řecké bohyně noci Nyx. Pokud vás zaráží rozdílný pravopis bohyně Nyx a měsíce Nix, vězte, že nejde o chybu, ale o záměr.
Astronomové se snažili, aby nedocházelo k záměně tohoto měsíce Pluta s planetkou (3908) Nyx, která obíhá Slunce v podobné vzdálenosti jako Mars.
Nejmenší měsíce Pluta: Kerberos a Styx
Čtvrtý měsíc Pluta byl objeven na konci června 2011 týmem Marka Showaltera. Tento měsíc má průměr jen 19 km a je to druhý nejmenší známý měsíc Pluta. Byl pojmenován Kerberos.
Tento tvor je v řecké mytologii velký černý pes střežící vstup do podsvětí, nejčastěji trojhlavý (existují i verze se dvěma hlavami či dokonce stohlavé). Na krku a nohách má kromě srsti i hady a jeho sliny jsou jedovaté.
Zatím poslední měsíc Pluta objevil koncem června 2012 znovu M. Showalter se svým týmem. Měsíc je velký jen 16 km, a je tak nejmenším známým měsícem Pluta. A kromě Charonu je to také měsíc, který obíhá Plutu nejblíže. Obdržel jméno Styx podle stejnojmenné bohyně a podsvětní řeky.
Jak vidíte, Pluto i jeho měsíce mají jména nějak související s podsvětím, nocí, chladem, smrtí či temnotou. Názvy odkazují na to, že v těchto končinách naší soustavy panuje chlad.
Na dotazy čtenářů ABC odpovídají vědci ze spolku Zeptej se vědce: Vítězslav Škorpík, Ph.D. – Vítka věda bavila už od školky. Po gymnáziu, studiu fyziky na vysoké škole a krátké kariéře v akademické sféře přešel do švýcarské firmy Evatec AG, kde pracuje ve vědecko-výzkumném oddělení. Mezi jeho odborné zájmy patří především fyzika nízkých teplot, astrofyzika a kosmologie.
Odborná spolupráce: Mgr. Eliška Mikysková, Ph.D., Luděk Vašta, Markéta Brůnová, Hedvika Šimková, Jaroslava Hlaváčová
Své otázky pro vědce posílejte s označením ZEPTEJ SE VĚDCE na abc@cncenter.cz.
Zdroje, ze kterých Vítek čerpal, najdete na webu Zeptej se vědce.
Fascinuje vás vesmír a jeho hranice nebo ledové světy na samém okraji naší Sluneční soustavy? Nenechte si ujít tyto články:
