Raketoplán Columbia: První let do vesmíru i tragická havárie
Prvním strojem z programu Space Shuttle NASA, který se vydal do vesmíru, byl raketoplán Columbia. Start proběhl 12. dubna 1981 přesně dvacet let po letu Jurije Gagarina (prvního člověka ve vesmíru).
Osudnou se raketoplánu stala mise STS-107 na přelomu ledna a února 2003. Během startu se z vnější palivové nádrže odlomil větší kus izolace, který následně narazil do tepelného štítu a poškodil ho v oblasti náběžné hrany křídla.
O poškození bohužel nikdo nevěděl, takže když se Columbia vracela z mise domů, nevydržela průlet atmosférou a rozpadla se. Nikdo z posádky nehodu nepřežil. Tato tragická havárie raketoplánu stála život všech sedm členů posádky.
Raketoplán Challenger: Zkáza pouhých 73 sekund po startu
Challenger byl druhým raketoplánem ve vesmíru. Na svou první misi se vydal v dubnu 1983. Celkem absolvoval 10 misí, z nichž poslední trvala jen 73 sekund.
Vinou špatného těsnění došlo k prohoření spoje mezi motorem na tuhé pohonné hmoty a vnější palivovou nádrží. Motor následně narazil do nádrže plné vodíku a kyslíku. Obrovský výbuch raketoplán zcela zničil, odmrštěná pilotní kabina pak dopadla na hladinu oceánu. Ani tuto havárii raketoplánu nikdo z posádky nepřežil.
Raketoplán Discovery: Stroj, který vynesl Hubblův dalekohled
Do vesmíru se vydal poprvé v srpnu 1984. Byl to právě Discovery, z jehož nákladového prostoru byl v dubnu 1990 vypuštěn Hubblův vesmírný dalekohled. Discovery se také vydal k ruské stanici Mir a v posledních letech aktivní služby se věnoval stavbě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Na oběžnou dráhu vynesl například japonskou laboratoř Kibo.
Pokud vás zajímá, kde jsou raketoplány dnes, Discovery získal čestné místo v hlavním městě USA. Dnes je tento ikonický americký raketoplán umístěn v muzeu raketoplánů a letectví (Národní muzeum letectví a kosmonautiky) ve Washingtonu.
Atlantis: Úplně poslední mise a konec programu
Americký raketoplán Atlantis se do vesmíru vydal jako třetí v pořadí v říjnu 1985. Když se jeho kola 21. července 2011 zastavila na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, program Space Shuttle NASA se po celkových 135 misích uzavřel.
Z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis startovala legendární sonda Galileo pro výzkum Jupiteru a jeho měsíců. Atlantis se také mnohokrát vydal k ruské orbitální stanici Mir a pochopitelně se účastnil i stavby Mezinárodní vesmírné stanice. Po skončení služby zůstává „doma“ jako součást expozice v Kennedyho vesmírném středisku.
Endeavour: Nejmladší náhrada ve flotile raketoplánů
Nejmladší z flotily raketoplánů, Endeavour, byl postaven jako náhrada za zničený raketoplán Challenger. Na svou první misi se tak vydal až v květnu 1992. Už o rok později podnikl první z několika servisních misí k Hubblovu vesmírnému dalekohledu a pomohl tak opravit tento legendární astronomický přístroj. Endeavour rovněž dopravil k Mezinárodní vesmírné stanici modul Cupola, z něhož nyní posádka pořizuje nádherné snímky zemského povrchu.
I Endeavour přežil a stal se lákadlem pro návštěvníky. V současnosti představuje hlavní exponát v muzeu raketoplánů při Kalifornském vědeckém centru v Los Angeles, kde je jako jediný raketoplán na světě vystaven v unikátní vertikální startovní pozici (společně s obří oranžovou palivovou nádrží a pomocnými raketami SRB).
Enterprise a Pathfinder: Testovací modely, které neopustily Zemi
Raketoplán Enterprise do vesmíru nikdy neletěl. Jeho hlavním úkolem byly testy v atmosféře v roce 1977. Zatímco ostatní raketoplány nesou obvykle jméno po některé ze slavných plachetnic, Enterprise byl pojmenován po lodi ze seriálu Star Trek a po vyřazení přemístěn do New Yorku, kde je součástí expozice na lodi USS Intrepid. Během hurikánu Sandy koncem října 2012 byl částečně poškozen. Od roku 2013 je expozice znovu otevřena v plné parádě.
Nejméně známý raketoplán Pathfinder je nyní umístěný ve Vesmírném a raketovém centru v Alabamě. Jedná se vlastně o maketu, která sloužila před zahájením letů raketoplánů do vesmíru k testům zařízení v montážní hale apod.
Buran: Sovětský raketoplán s krátkým životem
Ábíčko s kamerou: Raketoplán Buran • Zdroj: ABC
Také Sovětský svaz postavil raketoplán, který se tomu americkému poměrně hodně podobal. Buran odstartoval do vesmíru bez posádky 15. listopadu 1988 a po dvou obletech se vrátil zpět na Zemi. Byl to jeho první i poslední let. Program byl pozastaven a nakonec zcela zrušen.
Některé nedokončené exempláře sovětského raketoplánu Buran byly rozebrány, jsou z nich atrakce pro děti nebo jsou uskladněny na různých místech v Rusku.
Raketoplán, který jako jediný letěl do vesmíru, byl zničen při zřícení střechy hangáru v roce 2002. Další kus je k vidění v německém muzeu ve Speyeru (jižně od Frankfurtu nad Mohanem). A prototyp Ptička, ke kterému se v roce 2021 vloupali sprejeři a počmárali jej graffiti, chátrá v hangáru na kosmodromu Bajkonur.
Kdo převzal štafetu po raketoplánech?
Po ukončení letů raketoplánů v roce 2011 se americkým astronautům na dlouhých 9 let uzavřela nezávislá cesta do kosmu a museli spoléhat na ruské lodě Sojuz. Štafetu po programu Space Shuttle NASA nakonec převzaly až soukromé společnosti.
Dnes dopravu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) rutinně obstarávají lodě Crew Dragon od společnosti SpaceX. Pro návrat člověka na Měsíc se pak zrodila obří superraketa SLS v rámci programu Artemis – ta mimochodem k letu využívá repasované motory RS-25 vymontované právě z vyřazených raketoplánů.
