Když se řekne sebepoškozování, možná nás jako první napadne otázka: Proč by si někdo dobrovolně ubližoval? Odpověď není tak jednoduchá. Sebepoškozování totiž není totéž co pokus o sebevraždu. Člověk při něm nemá v danou chvíli vědomý úmysl zemřít. Přesto jde o závažný signál, že se děje něco, co bychom neměli přehlížet.
Proč tedy může bolest paradoxně přinášet úlevu a co se v takovou chvíli odehrává v hlavě? Právě o tom jsme si povídali s psycholožkou, krizovou interventkou a lektorkou Linky bezpečí Pavlou Čípkovou.
Když nevíme, co s emocemi: Proč má být sebepoškozování úleva?
Pro člověka, který prožívá silné napětí, úzkost nebo jiné těžko zvládnutelné emoce, může sebepoškozování představovat způsob, jak jejich intenzitu zmírnit. Případná úleva je však pouze krátkodobá. Původní problém zůstává a navíc se mohou přidat další pocity, například vina nebo stud.
Vzniká začarovaný kruh, ve kterém člověk hledá úlevu způsobem, který jeho skutečné trápení neřeší. Sebepoškozování navíc nemusí sloužit jen ke zvládání emocí, ale také ke komunikaci s okolím. Jak vysvětluje Pavla Čípková, může za ním stát sdělení: „Je mi tak špatně, že mi stojí za to si ublížit.“
Nebezpečný vzorec: Návyk a riziko sociální nákazy u dětí
Sebepoškozování se navíc může velmi jednoduše proměnit v návyk. Něco se stane, přijde silná emoce a člověk automaticky sáhne po způsobu, který už zná. Ještě složitější může být situace, kdy se sebepoškozování stane součástí toho, jak člověk sám sebe vnímá.
Podle Pavly proto není úplně přesné mluvit o „sociální nákaze“. Rizikem může být spíš skupinová identita ve stylu „my jsme ti, kteří se sebepoškozují“. Pokud se totiž problém stane součástí toho, kým člověk je, bývá mnohem těžší se ho vzdát.
Kamarád, ne terapeut: Jak pomoci blízkému při sebepoškozování
Zjistit, že si někdo blízký ubližuje, může být děsivé a první reakcí bývá snaha ho za každou cenu zastavit. Jenže právě tady je důležité znát vlastní hranice. „Nemůžete zajistit, že si váš kamarád přestane ubližovat,“ upozorňuje Pavla Čípková z Linky bezpečí.
Můžeme ho vyslechnout, dát najevo, že o něj máme strach, a nabídnout mu, že mu pomůžeme obrátit se na někoho dospělého nebo vyhledat odbornou pomoc. Důležité je dát najevo, že rozumíme tomu, jak mu je – ne že je sebepoškozování správné řešení. Naším úkolem totiž není problém vyřešit za něj, ale pomoct mu, aby na něj nezůstal sám.
Jak přestat se sebepoškozováním: Cesta k lepšímu duševnímu zdraví
Sebepoškozování ale nemusí být něco, co člověka provází celý život. Cesta ven většinou neznamená, že se člověk jednoho dne jednoduše rozhodne a už si nikdy neublíží. Důležité je začít rozpoznávat vlastní vzorec: Co se stalo, co právě cítím a co obvykle následuje.
Postupně se tak člověk může naučit vložit malou mezeru mezi silnou emoci a automatickou reakci a v ní zareagovat jinak. Právě s tím může pomoci psycholog nebo jiný odborník. Změna nemusí přijít ze dne na den. Důležité je, že přijít může.
Co o sebepoškozování možná nevíte:
• 12 až 13 let – Právě kolem tohoto věku se podle Pavly Čípkové nejčastěji objevují první zkušenosti se sebepoškozováním. To ale neznamená, že musí člověka provázet celý život.
• Nerovná se špatné rodině – Sebepoškozování dítěte automaticky neznamená, že rodiče něco zásadně pokazili. Podle Pavly je hledání jednoho viníka příliš jednoduchým vysvětlením problému, za kterým obvykle stojí více různých faktorů.
• Není to automatická cesta k sebevraždě – Sebepoškozování a sebevražedné myšlenky spolu mohou souviset, neplatí ale, že jedno musí nutně vést k druhému.
• Časem může slábnout – U části dospívajících se četnost sebepoškozování s přibývajícím věkem snižuje, a to v případě, že postupně mění naučené vzorce a hledají jiné způsoby, jak zvládat silné emoce.
Rozhovor s Linkou bezpečí: Psychologie pro dospívající
O sebepoškozování nám přišla povědět Pavla Čípková, psycholožka, krizová interventka a lektorka Linky bezpečí. Rozhovor najdete na YouTube ábíčka již nyní. Najdete tam také prvních osm dílů našeho společného seriálu o duševním zdraví. Další obsah k tématu je na abicko.cz a na našich sociálních sítích. V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat náladovosti.
Přečtěte si další díly našeho seriálu o duševním zdraví a zjistěte, jak zvládat složité situace a chránit svou psychiku:
