Ráno škola, během dne několik testů, odpoledne kroužek, večer úkoly. Do toho zprávy v telefonu, poznámky v žákovské, očekávání od rodičů, trenérů i učitelů – a někde mezi tím vším pocit, že se to prostě musí zvládnout. Jenže co když už to nejde? Co když sedíme nad testem, otázku jsme se učili, ale v hlavě je najednou úplně prázdno?
Psychoterapeutka a preventistka Linky bezpečí Radka Liebezeitová pro to má výstižné přirovnání: Je to, jako kdyby někdo při testu vypnul Wi-Fi k mozku. Data tam jsou uložená. Jen se k nim nejde dostat. V tu chvíli nejde o to, že bychom všechno zapomněli. Spíš potřebujeme nervy trochu zbrzdit, aby se spojení znovu obnovilo.
Školní stres a jeho vliv na dětské tělo
Stres sám o sobě nemusí být špatně. Někdy nám pomůže soustředit se, přemýšlet rychleji a podat výkon. Je ale důležité, jestli po náročné situaci zase odezní, nebo s námi zůstává dlouho. Tento rozdíl nemusí být jednoduché poznat. Děti často neřeknou: „Mám školní stres.“
Místo toho je bolí břicho, špatně spí, jsou podrážděné nebo se vyhýbají škole. U dospívajících se může přidat uzavírání do sebe, nepohoda nebo pocit, že už toho mají dost. A když únava nepřejde ani po víkendu a odpočinek nezabírá, může jít o signál vyčerpání nebo vyhoření.
Proč tlak na výkon ohrožuje i premianty?
Velkým zdrojem tlaku může být právě škola. Nejde jen o učení, testy a známky. Škola je také místo, kde se skoro každý den hodnotí a porovnává.
Podle Radky Liebezeitové je důležité si uvědomit ještě jednu věc: Děti mají nad školou poměrně malou kontrolu. Nemohou si vybrat, kdy bude test, jak rychle se bude probírat látka a ani kdo je bude učit. Přesto se od nich čeká výkon. A tato kombinace často generuje stres.
Tlak na výkon se navíc netýká jen těch, kterým se ve škole nedaří. Stres může prožívat i dítě, které nosí domů samé jedničky. Pokud si okolí zvykne, že mu všechno jde, může přijít pocit, že nesmí polevit. Každá horší známka pak nepůsobí jako běžné zakolísání, ale jako selhání.
Duševní zdraví vyžaduje i čas na nicnedělání
Když je člověk pořád v pohybu, jede i hlava naplno. Škola, učení, kroužky, tréninky, úkoly, zprávy, sociální sítě. Jedna věc střídá druhou a mozek nemá čas jen tak vypnout. Jenže právě obyčejné nicnedělání může být důležitější, než se zdá.
Neznamená to celý den proležet v posteli nebo se na všechno vykašlat. Spíš mít chvíli, kdy po nás nikdo nic nechce. Kdy se nemusíme snažit, odpovídat ani se rozhodovat. Třeba jen koukat z okna tramvaje, projít se, poslouchat hudbu nebo být chvíli bez telefonu. Pro duševní zdraví mozek někdy zkrátka potřebuje prostor, aby se mohl resetovat.
Syndrom vyhoření u dětí není mýtus
Vyhoření si často spojujeme hlavně s dospělými. Jenže i dítě může dlouho fungovat na doraz, proto vyhoření u dětí není ničím výjimečným. A právě proto je důležité brát vážně chvíle, kdy tělo nebo hlava říkají, že už je toho moc.
Neznamená to, že člověk selhává nebo že by měl všechno zvládnout sám. Jak vzkazuje Radka Liebezeitová: „Nenechávejte si to pro sebe. Mluvte o tom, co se vám děje, a nemusíte na to být sami.“ Někdy je právě tahle věta prvním krokem k tomu, aby se tlak začal zmenšovat.
Mini check-in pro vaši pohodu:
Někdy si člověk až po delší době uvědomí, že už mu vlastně není dobře. Zkus se proto na chvíli zastavit a upřímně si odpovědět na pár otázek:
-
Jak se poslední dny opravdu mám?
-
Cítím se unaveně i po odpočinku?
-
Spím hůř než obvykle?
-
Těším se ještě na něco?
-
Mám chuť se vídat s kamarády?
-
Baví mě věci, které mě dříve naplňovaly?
-
Mám pocit, že je toho na mě moc?
Pokud ti některá z otázek připomíná, jak se poslední dobou cítíš, je v pořádku o tom s někým mluvit. Můžeš se svěřit člověku, kterému věříš, nebo se obrátit na Linku bezpečí na čísle 116 111 – anonymně, zdarma a kdykoliv, když potřebuješ poradit.
Rozhovor a co nás čeká příště:
Tlak na výkon s námi přišla probrat Radka Liebezeitová, psychoterapeutka a preventistka Linky bezpečí. Rozhovor najdete na YouTube ábíčka již nyní. Najdete tam také prvních pět dílů našeho společného seriálu. Další obsah k tématu najdete na abicko.cz a na našich sociálních sítích. V příštím dílu našeho seriálu se podíváme na to, jak si užít prázdniny bez stresu.
