Linka bezpečí a Ábíčko přinášejí tipy, jak podpořit kamaráda s psychickými problémy, jak rozeznat riziko sebepoškozování a proč se nebát volat na číslo 116 111.
Tři úrovně ohrožení:
Sebevražedné myšlenky: Jde o situace, kdy dítě říká, že by bylo lepší nebýt, že nechce žít nebo že ho napadá, že by si ublížilo. I když ještě nemá konkrétní plán, je to vždy vážný signál, který vyžaduje pozornost a podporu. Může jít také o úvahy o smysluplnosti života a jeho konečnosti.
Sebevražedné tendence: V této fázi už má dítě konkrétnější představu – přemýšlí o tom, jak by si ublížilo, má plán nebo zvažuje konkrétní způsob. Podle odborníků je to vždy alarmující stav, který ukazuje na skutečné ohrožení.
Sebevražedný pokus: Nejzávažnější situace, kdy se dítě obrací na Linku bezpečí ve chvíli, kdy už pokus začalo uskutečňovat, nebo je těsně před ním. Právě těchto akutních hovorů bylo v loňském roce přes 200.
Co dělat, když má kamarád problém?
Sleduj změny chování
Pokud tvůj kamarád začne být stažený, podrážděný nebo se přestane smát, může to být signál, že se něco děje.
Neboj se říct, že máš starost
Nemusíš mít připravený dlouhý proslov. Úplně stačí věta: „Mám pocit, že ti není dobře. Chceš o tom mluvit?“ I kdyby odmítl, ví, že na to není sám.
Nabídni řešení
Navrhni, že spolu navštívíte školního psychologa, třídního učitele, trenéra nebo jiného dospělého, kterému věříte. Pro někoho je mnohem snazší tento krok udělat, když na duševní zdraví není sám.
Hlídej si vlastní hranice
Pomoc kamarádovi je důležitá, ale neměla by tě úplně vyčerpat. Když cítíš, že je toho na tebe moc, řekni si o podporu dospělého. Pamatuj na to, že nejsi jeho osobní Linka bezpečí.
Zavolat můžeš i ty: 116 111
Pokud máš o kamaráda opravdu strach nebo nevíš, jak mu pomoct, můžeš se na Linku bezpečí anonymně obrátit i ty – a klidně mu nabídnout, že tam poprvé zavoláte spolu, aby na to nebyl sám.
