Je to už 60 let. Legendární sci-fi seriál zachycuje dobrodružství posádky vesmírné lodi na pětileté misi zkoumat nejzazší hranice vesmíru, objevovat podivné nové světy a hledat nové formy života.
Star Trek se stal prvním televizním kultem, dočkal se dlouhé filmové ságy a celé flotily dalších pořadů od Nové generace, přes Hluboký vesmír devět a Voyager nebo Enterprise, až po Discovery, Fenomén a Tajemné (Podivné) nové světy. Jejich hrdinové a kosmické dopravní prostředky, které využívají ve službách Hvězdné flotily, se mění, ale nejslavnější Enterprise se pořád vrací.
Historie vesmírné lodi Enterprise ve Star Treku
Od šedesátých let se v trekovských seriálech vystřídalo několik modelů, které se liší vybavením, výkonností i tvarem podle toho, v jaké době se odehrávají. Enterprise v posledních dvou filmech vychází z podoby úplně první lodi, která nesla označení NCC-1701.
USS Enterprise se vypravila do vesmíru roku 2258. Velel jí kapitán Christopher Pike a obsazena byla především kadety z Akademie Hvězdné flotily. Jako jedna z nejlepších a nejmodernějších lodí Flotily byla vyslána ověřit neznámý nouzový signál a dostala se do střetu s nepřátelskou romulanskou lodí Narada z budoucnosti. O vývoji a dopadech těchto událostí vypráví film Star Trek z roku 2009, který je zasazen do alternativní reality s označením Kelvin.
Na dobrodružství „té pravé“ Enterprise pod velením kapitána Pika se v posledních letech zaměřil nový seriál. Star Trek: Tajemné nové světy se odehrává jen pár let před událostmi z původního Star Treku z roku 1966, kde už ikonickou vesmírnou loď „řídí“ kapitán Kirk. Modernější verze vesmírné lodi (třídy Galaxy a Sovereign) se následně objevily v Nové generaci, různých filmech nebo v seriálu Star Trek: Picard.
Jak funguje warpový pohon?
Na Enterprise najdete dva druhy pohonu. Prvním je impulzní pohon pro manévrování v podsvětelné rychlosti, druhým je warpový pohon, který je umístěn v zadní části lodi. Warpový pohon umožňuje na základě reakce hmoty s antihmotou několikanásobně překonávat rychlost světla.
Při letu rychlostí warp 1 překonáte za hodinu zhruba 1 079 252 850 kilometrů, na warp 9,9 už je to 3 283 061 760 000 kilometrů. Maximální výkon filmové Enterprise je 8, v kritických podmínkách může dosáhnout i devítky, ale při ní již dochází k výraznému zdeformování časoprostoru.
Warpový pohon ve skutečnosti: Přelstíme časoprostor?
Jde samozřejmě o fikci. Jenže fantazie někdy inspiruje realitu, a tak se stalo, že mexický fyzik Miguel Alcubierre přišel roku 1994 s teoretickým warpovým pohonem. Ten by měl kolem vesmírné lodi vytvořit bublinu, kolem níž by se zhroutil časoprostor.
Loď v bublině by neporušovala fyzikální zákon, podle kterého nemůže být nic rychlejšího než světlo, ale díky hrátkám s okolním časoprostorem by do cíle ve skutečnosti dorazila rychleji. Je obtížné si to představit, ale teoreticky je to možné.
Háček byl v tom, že vytvoření warpového pohonu by vyžadovalo nesmírné množství energie. V roce 2012 ale fyzik Harold White sdělil na vědecké konferenci, že Alcubierrův pohon zas tak moc šťávy nepotřebuje a jeho použití je tedy reálné.
Další velký zlom přišel v letech 2021 až 2024. Vědci jako Erik Lentz nebo Jared Fuchs (z výzkumné skupiny Applied Physics) publikovali v prestižních časopisech teoretické modely warpových pohonů, které potřebu neexistující negativní energie obcházejí. Jejich výzkum spoléhá na běžnou pozitivní hmotu a energii a neodporují zákonům Einsteinovy obecné relativity.
Potřebné množství energie je z dnešního inženýrského hlediska pořád ještě nedosažitelné. Kdy warpový pohon vznikne, je proto zatím ve hvězdách. Ale dost možná se blíží větší rychlostí, než jakou si dokážeme představit.
Další vesmírné lodě ve Star Treku:
-
USS Defiant (Star Trek: Hluboký vesmír devět)
-
USS Voyager (Star Trek: Voyager)
-
USS Discovery (Star Trek: Discovery)
-
USS Cerritos (Star Trek: Lower Decks)
-
USS Protostar (Star Trek: Fenomén / Prodigy)
