Ve velkých evropských městech často rostou desítky či stovky tisíc stromů. Není proto v silách odborníků, aby je všechny pravidelně obcházeli a zjišťovali, jak se jim daří. Brněnská firma ASITIS ale našla řešení tohoto problému.
Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) vyvinula jedinečné řešení, které stromy hodnotí automaticky, a to pomocí dat z oběžné dráhy. Systém UpGreen je nyní mezi pěti finalisty environmentální soutěže Energy Globe.
Jak satelitní snímkování odhaluje zdravotní stav stromů
Celý koncept je přitom geniálně jednoduchý – stačí ortofotomapy měst (běžné letecké a satelitní snímky) proložit daty z blízkého infračerveného pásma (NIR). Množství odraženého záření totiž závisí na struktuře listů, díky čemuž lze velmi efektivně rozlišit zdravou vegetaci od ostatních povrchů.
UpGreen tak dokáže identifikovat stres, kterému jsou stromy vystaveny, ať už se jedná o sucho, teplo, nebo provoz aut. Spočítá také aktuální schopnost stromů zachycovat uhlík z atmosféry nebo ochlazovat okolní ulice.
Přesná data o městské zeleni předpoví budoucnost zeleně
Unikátní je i schopnost systému předpovídat, zda stromy přežijí třeba dalších třicet let.
„UpGreen rozezná to, že strom není v kondici, ještě dříve, než je to vidět lidským okem. Některé stromy jsou krásně zelené, ale my díky tomu, že máme už přes pět let historických dat, víme, že ve skutečnosti umírají,“ vysvětluje Miloslav Kaláb, který patří mezi projektové manažery UpGreenu a zároveň je odborníkem v oblasti adaptace na klimatickou změnu.
Adaptace na klimatickou změnu: Proč stromy ve městech umírají?
Díky snímkům z osmi spektrálních pásem, které pocházejí z mise PlanetScope, mají v ASITISu každý týden k dispozici čerstvá data z NIR senzorů s rozlišením tři metry na pixel. Po odstranění vlivů počasí dokáží z oběžné dráhy identifikovat stromy nebo skupiny stromů, kterým se nedaří.
Mohou být napadeny škůdci nebo mít nedostatek vody. Na to už ale musí přijít odborník povolaný přímo na místo. Čím dál častěji se stává, že se některé druhy stromů vysazené před desítkami let nedokáží dále přizpůsobovat měnícímu se klimatu, a tak postupně umírají.
Český systém pro mapování stromů testuje Kodaň i Lisabon
Pilotní testování celého systému probíhalo v dánské Kodani, portugalském Lisabonu a ve Slavkově a Kuřimi nedaleko Brna. „Bylo potřeba vybrat jedno město na severu a druhé na jihu Evropy tak, abychom mohli UpGreen kalibrovat na různá podnebí,“ objasňuje Kaláb a dodává, že i ten úplně nejvystresovanější strom v Kodani byl na papíře stále zdravější než jeho „vyrelaxovaný“ protějšek v Lisabonu.
České stromy jsou na této škále zhruba uprostřed, ale vlivem kontinentálního podnebí máme o něco blíže k Lisabonu. UpGreen nyní používají v Táboře či Ústí nad Labem, brzy by měly chytré analýzy k ochraně zdraví stromů zamířit do dalších měst nejen v Česku, ale i v celé Evropě.
Chytrá péče o zeleň šetří městům čas a peníze
Celý systém je neuvěřitelně efektivní. Zatímco terénní šetření (vyhodnocení zdraví) stojí asi 200 Kč za každý strom, s využitím UpGreenu cena klesá na 10 Kč. Odborníci přitom získají přesnější informace a předpověď dalšího vývoje stromu.
„ESA má k dispozici obrovské množství dat, která by nám mohla pomoci pochopit klimatickou změnu, nedostatek vody, problémy našich lesů. Stále však hledá odborníky, kteří by je dokázali vhodně použít a vyhodnotit,“ říká Miloslav Kaláb. Dveře pro inovativní datové vědce a analytiky, kteří chtějí zachránit planetu, tak zůstávají otevřené.
Pravidlo 3-30-300: Jak na adaptaci měst
Nizozemský vědec Cecil Konijnendijk navrhl pravidlo adaptace na klimatickou změnu, které má prokázané zdravotní přínosy pro obyvatelstvo. Jak přesně funguje?
• Alespoň 3 STROMY byste měli vidět ze svého okna.
• Alespoň 30 % PLOCHY venku by mělo být ve stínu.
• Nejdále 300 METRŮ od vás by měl být park se zelení.
Školní klimatické zahrady: Zvládnou to i děti
O městskou zeleň se nemusí starat jen odborníci – zvládnou to i děti. Taková je myšlenka projektu Školních klimatických zahrad, ve kterých žáci sami navrhují adaptační opatření na změnu klimatu. Učí se vnímat souvislosti mezi půdou, vodou, teplotou a biodiverzitou, sázejí stromy a květnaté louky nebo budují prvky pro zadržování vody.
Do aktivity, které metodicky vede brněnské environmentální centrum Lipka, se už zapojilo přes třicet škol z celé České republiky.
Zajímá vás věda a nejnovější technologie pomáhají naší planetě? Přečtěte si také další články na abicko.cz:
