Když vybuchla patnáctého ledna 2022 tichomořská sopka Hunga Tonga – Hunga Ha´apai, široce se přetřásalo, jaký bude mít nejsilnější sopečná erupce, kterou lidstvo za více jak sto let zažilo, vliv na světové klima. Nad sopkou totiž vyrostlo 60 kilometrů vysoké mračno tvořené směsicí úlomků hornin a plynů schopných klima výrazně pozměnit. Jenže nebylo jasné, jestli se máme „těšit“ na oteplení nebo ochlazení. Sopky totiž umí zařídit obojí.
Sopka klima ohřeje nebo ochladí
Jestli sopka klima ohřeje nebo ochladí, nezáleží na množství lávy rozlité po povrchu, ale na koktejlu sopečných plynů a jejich množství. Roli ale hraje i to, jak vysoko je sopka vyvrhne. Řada plynů, které sopky vypouští, dokáží v atmosféře zachytávat teplo vyzařované povrchem Země. Teplo, které by normálně uteklo do okolního vesmíru. Čím více vodní páry, oxidu uhličitého nebo třeba metanu proto sopky vychrlí, tím více se může atmosféra ohřát.
Sopečný zásah a vlny veder
Protože k erupci Hungy Tongy došlo pod vodní hladinou, sopka uvolnila do atmosféry skutečně obrovské množství vodní páry – nejvýznamnějšího skleníkového plynu v zemské atmosféře. Proto řadu lidí napadlo, že by výbuch mohl vést k oteplení planety. A tedy že by loňské a předloňské vlny veder postihující velké části světa mohly s výbuchem tichomořské sopky souviset. Jenže je to trochu složitější.
Slunečník z kyseliny
Ne všechny plyny, které sopky vypouštějí, atmosféru zahřívají. Oxid siřičitý ji zvládne i ochladit. Jen je třeba, aby se dostal hodně vysoko! Až do stratosféry, kde se může s přispěním vodní páry přeměnit na kapičky kyseliny sírové, tzv. aerosol, který pak funguje jako slunečník. Aerosol totiž brání části slunečního záření dopadnout na zemský povrch, kvůli čemuž teploty na čas poklesnou.
Když se podíváme na koktejl plynů, co Hunga Tonga do stratosféry vypustila, spatříme, že v něm bylo i 165 milionů tun oxidu siřičitého. Sopka tak mohla způsobit i ochlazení! Jenže nebylo jasné, co převládlo.
Drobná výchylka
Období nejistoty je ale u konce. Nová vědecká studie totiž ukazuje, že to byl nakonec oxid siřičitý, který pomyslný souboj s vodní párou o vliv na klima vyhrál. Ukázala totiž, že se planeta ochladila. Jenže tak nepatrně, že nejsme na meteorologických stanicích schopni tento pokles ani rozpoznat.
Hunga Tonga tak nešla ve stopách sopky Krakatoa, která svým výbuchem v roce 1883 dokázala na pár let srazit globální teplotu o 0,6 °C. Je tak zřejmé, že za současné vlny veder tichomořská sopka nemůže a viníka musíme hledat jinde.
Sopky ve vesmíru? Podívejte se na ně na vlastní oči v tomto videu • Zdroj: ABC
