Jaký bude další osud ledních medvědů v době, kdy se klima mění a Arktida taje pod jejich chlupatýma nohama, samozřejmě nevíme. Z nové studie ale vyplývá, že pokud vymizí, bude mít jejich ztráta pravděpodobně dalekosáhlé dopady na celý arktický ekosystém.
Jak loví lední medvěd: Kořist a role vrcholového predátora Arktidy
Medvěd lední (Ursus maritimus) je vrcholový predátor Arktidy, jehož kořistí jsou především velcí savci. Tuleni a lachtani, které loví z mořského ledu. Dospělí samci ledních medvědů si troufnou na mrože, které zabíjejí na ledu i na souši. Ve vodě se pak kořistí medvědů stávají menší druhy kytovců, jako jsou narvalové a běluhy. Na pevnině loví soby.
Šelma prostírá stůl pro arktické mrchožrouty
Při konzumaci velkého úlovku bývají lední medvědi poměrně vybíraví, a pokud vyloženě nestrádají hlady, sežerou přibližně dvě třetinu úlovku, především tuk. Zbytek, asi 30 % těla kořisti, nechají jen tak ležet. Arktičtí mrchožrouti to dobře vědí – zejména polární lišky a rackové lední medvědy cíleně sledují.
Pevninská spojka mezi mořským a pevninským ekosystémem
Tým amerických a kanadských vědců nyní analýzou dat z terénních pozorování i historických záznamů došel k závěru, že ekologicky jsou lední medvědi v Arktidě zcela nenahraditelní. V současnosti žijící populace asi 26 tisíc jedinců po sobě za jediný rok zanechá přibližně 7,6 milionu kilogramů tělesných tkání svých úlovků. Lední medvědi tak nevědomky prostírají bohatý stůl mnoha druhům ostatních arktických masožravců.
Fungují také jako spojka mezi mořem a pevninou. Když lední medvěd ukořistí například tulene, odtáhne jej na souš nebo na pevný led. Tam se nasytí a zbytek úlovku poskytne i suchozemským zvířatům, kteří by k tulenímu masu jinak neměli přístup.
Množství příživník: 11 druhů obratlovců
Vědci napočítali, že z medvědích úlovků profituje jedenáct druhů arktických obratlovců. Hojně se na nich živí krkavci, různé druhy racků a především polární lišky. Ty jsou na úlovcích ledních medvědů silně závislé, především v letech, kdy mají na pevnině nedostatek své vlastní kořisti.
Vzácněji si zbytky po ledních medvědech vylepšují jídelníček vlci, medvědi grizzly, rosomáci, lišky obecné, sovice sněžní a káně rousná. U osmi dalších druhů se pak dá předpokládat, že se také přiživují na medvědích úlovcích.
Nikdo jiný to nezvládne, ale co když led na Arktidě roztaje?
Ze studie, kterou vědci zveřejnili v odborném časopise Oikos, tak lední medvědi vycházejí jako klíčový poskytovatel potravy pro mnoho dalších arktických obratlovců. Žádný jiný arktický predátor takový vliv nemá a žádný jiný není schopen tahat velké úlovky z moře na souš.
Lední medvědi jsou ovšem sami silně závislí na mořském ledu, ze kterého loví svou kořist. Pokud bude mořský led dále tát a ledních medvědů bude ubývat, sníží se i množství zbytků úlovků, které po sobě zanechávají. V potravním řetězci Arktidy by tak vznikla „díra“, která by nejspíš zasáhla i mnoho dalších zvířecích druhů.
INFOGRAFIKA
Z moře na souš
Grafika znázorňuje tok energie mezi mořem, mořským ledem a arktickou pevninou. Silnější šipky označují druhy, které se na úlovcích ledních medvědů přiživují pravidelně, tenké přerušované pak ty, u nichž je tato potravní strategie vzácnější. Reprezentativní úlovek zde představuje tuleň kroužkový.
