Chlupatý nárazník: Sobi a pižmoni chrání arktické rostliny

Chlupatý nárazník: Sobi a pižmoni chrání arktické rostliny
Sdílej
 
Arktidě začíná být horko – a to doslova. Ochrana pižmoňů a sobů by ale mohla být cestou, jak dopady klimatických změn zmírnit. Tito velcí býložravci chrání rostliny jako nějaký chlupatý nárazník.

Arktická tundra v Grónsku se podle vědců z Kalifornské univerzity v Davisu otepluje dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety. V ohrožení se tak ocitají i mnohé druhy zdejších rostlin, lišejníků a hub. Namále by zanedlouho mohly mít zejména ty, které jsou vzácné a v areálu svého výskytu se vyskytují v menších počtech. Naneštěstí pro tundru se zdá, že být vzácný – a tím pádem ohroženější – je obvyklejší než být hojný.

Vymřou, nebo přežijí?

Vědci z Kalifornské univerzity v Davisu se otázce vzácných arktických druhů rostlin věnují posledních 15 let. Podle výsledků jejich studie se zdá, že to, jestli budou vymírat či přežívat, hodně závisí na přítomnosti či nepřítomnost jejich konzumentů – velkých býložravců.

Pižmoň čelí drsným podmínkám tundry

A i když by se na první pohled zdálo, že sob nebo pižmoň, který spase spoustu potravy, rostlinám spíše škodí, ve skutečnosti je to právě naopak. Velcí arktičtí kopytníci svou potravu nevědomky chrání.

Vzácné byly ještě vzácnější

Vědci zkoumali ve východním Grónsku, jak počet sobů a pižmoňů ovlivní 14 různých druhů tundrových rostlin, lišejníků a hub. Tři z nich byly běžné, zbylých 11 vzácných. Výsledky studie naznačují, že stáda velkých kopytníků v ekosystému fungují jako určitý nárazník proti následkům oteplování. Když totiž na studovaném místě chyběla, začaly se počty většiny vzácných rostlin, hub a lišejníků – snižovat. Naopak dva nejběžnější druhy byly ještě hojnější.

Sob polární (Rangifer tarandus). Ve východním Grónsku se populace sobů v posledních letech silně zmenšila, zatímco počet pižmoňů rostl •  Eric Post/UC Davis

Chlupatý nárazník

A jaká je podstata „chlupatého nárazníku“? Svým spásáním zřejmě sobi
a pižmoňové drží na uzdě ony dva nejběžnější druhy rostlin – keřovitou břízu zakrslou a plazivou vrbu arktickou. Tím vytvářejí prostor, ve kterém menší a vzácnější rostliny prospívají lépe než tam, kde je hustý porost křovin stíní, soupeří s nimi o živiny a zakrývá je vrstvou spadaných listů. Ochrana velkých býložravců je tak podle vědců pro zachování těžce zkoušených arktických ekosystémů kriticky důležitá.

Porost zvonků Campanula uniflora nedaleko místa, kde v Grónsku probíhala dlouhodobá studie •  Eric Post/UC Davis

Ještě méně druhů

Pokud sobi a pižmoni na některých místech vyhynou nebo se jejich počet „jen“ drasticky sníží, pak se nám tam už tak druhově chudá Arktida pravděpodobně změní před očima. Rozmanitost rostlinných druhů se ještě sníží a dominovat tundře bude jen pár těch nejhojnějších, jako jsou vrby a břízy. Naopak lepší ochranu a zachování populace sobů a pižmoňů vědci považují za kreativní řešení, které má šanci uchovávat v citlivé arktické tundře biodiverzitu a tlumit dopady klimatických změn.

Více zajímavostí z výzkumu nebezpečných zvířat v ekosystému:

Nebezpečný výzkum: Vědec v medvědí masce

Nebezpečný výzkum: Vědec v medvědí masce

Hroši Pabla Escobara: Zdivočelé stádo býložravců nahrazuje vyhynulé druhy

Hroši Pabla Escobara: Zdivočelé stádo býložravců nahrazuje vyhynulé druhy

Ekologické šelmy: Jak vlci zachránili vrby v Yellowstonu

Ekologické šelmy: Jak vlci zachránili vrby v Yellowstonu

 

Články odjinud