Poslední sloni z pravěku: Vzestup a pád pravěkých chobotnatců

Poslední sloni z pravěku: Vzestup a pád pravěkých chobotnatců
Sdílej
 
Změny klimatu v minulosti přežily tři druhy slonů. Dalších víc než 180 druhů chobotnatců to nezvládlo. Slon indický v tropické Asii a slon africký a pralesní v Africe jsou poslední z majestátní rodiny býložravců, kteří v minulosti museli prokázat mimořádnou odolnost a přizpůsobivost.

 

Na Zemi dnes žijí všehovšudy tři druhy chobotnatců: slon indický v tropické Asii a slon africký a slon pralesní v Africe. Všechny tři jsou ohrožené vyhubením, logicky tak máme sklon dívat se na slony jako na sice obrovská, ale také dost křehká stvoření. Jenže za současným existenčním ohrožením slonů stojí prakticky výhradně člověk. Ve skutečnosti jsou ony tři druhy posledními přeživšími členy majestátní rodiny býložravců, kteří v minulosti museli prokázat mimořádnou odolnost a přizpůsobivost.

Mamuti překvapují: Putovali kolem pyramid?

Mamuti překvapují: Putovali kolem pyramid?

Sloni, mamuti a mastodonti

Celkem známe víc než 180 druhů chobotnatců, jako jsou sloni, mamuti a mastodonti, ale také méně známá gomfotéria, deinotéria a další. Počátky existence chobotnatců přitom byly docela skromné. Vznikli asi před 60 miliony lety v Africe. Prvních 30 milionů let se drželi mateřského kontinentu, který se skládal z Afriky a Arábie a nebyl propojený s Eurasií. Evoluce chobotnatců tehdy běžela pomalu, žilo jen pár druhů, které si byly podobné vzhledem i způsobem života. Asi před 22 miliony lety se však mezi Afro-Arábií a Eurasií vytvořilo pevninské spojení – a chobotnatci mohli vyrazit do světa.

Rekonstrukce slona rodu Platybelodon s „bagrovitou" spodní čelistí •  Profimedia.cz

Chobotnaci s lžící bagru

Nové prostředí a jeho výzvy vyžadovaly přizpůsobení. Chobotnatci se tak začali vyvíjet do mnoha odlišných forem s různými tvary klů. Včetně těch bizarních se spodními čelistmi, které připomínaly lžíci bagru. Vysoká rozmanitost umožňovala využívat různé zdroje potravy a snížit mezidruhovou potravní konkurenci.

Kvůli tomu – a také díky tomu, že pravěké ekosystémy byly zřejmě velmi bohaté na potravní zdroje – v jednu dobu žilo na Zemi víc než 30 druhů chobotnatců. O jedno a to samé prostředí se přitom mohly dělit až čtyři druhy. A to nejen v Africe, ale například také v Anglii, kde před 700 tisíci lety žily dva druhy mamutů a jeden slon. Soužití tolika obrovských zvířat je něco, co v dnešních ekosystémech nemá obdoby.

Sloni a klima: Jak zvířata ovlivňují změny počasí

Sloni a klima: Jak zvířata ovlivňují změny počasí

Vzestup a pád

Byl to zlatý věk chobotnatců. Kdyby ke spojení Afro-Arábie a Eurasie nedošlo, nebo k němu došlo někdy jindy, vypadala by evoluční historie chobotnatců úplně jinak, říká Fernando Blanco z Berlínského přírodopisného muzea. Je jedním z vědců, kteří nyní důkladně prozkoumali příčiny nejenom vzestupu, ale i pádu chobotnatců. Úpadku, ze kterého vítězně vyšly pouhé tři druhy slonů, zatímco 180 dalších chobotnatců zaniklo. Začátek konce jejich éry nastal před 7 miliony lety. V důsledku klimatických změn se po všech kontinentech rozšířily savany moderního typu, jaké známe z dnešní Afriky.

Mamut stepní (Mammuthus trogontherii) je přímým předkem mamuta srstnatého. Na obrázku odhání dvojici šavlozubých šelem, které lovily mláďata velkých chobotnatců •  Profimedia.cz

Přizpůsob se, nebo vyhyneš

Mnohé druhy pravěkých slonů, které byly zvyklé na lesní prostředí a živily se větvemi a plody, tehdy zanikly. Současně se však vytvořily nové formy chobotnatců, které byly schopné přežít na méně výživné trávě. Mezi jejich potomky patří i ony tři druhy dnešních slonů. Další velký zvrat přišel před 3 miliony lety spolu s nástupem doby ledové. Tempo vymírání chobotnatců v Africe a Eurasii se zpětinásobilo. Chobotnatci se snažili ze všech sil, extrémním případem je ikonické zvíře doby ledové, mamut srstnatý, který byl dokonale přizpůsobený chladnému prostředí.

Poslední mamuti vyhynuli, až když v Egyptě stály pyramidy

Poslední mamuti vyhynuli, až když v Egyptě stály pyramidy

Opět změny klimatu

Tím to ale zdaleka neskončilo. Další tři vlny vymírání chobotnatců v Africe, Eurasii i Americe přišly před 2,4 milionu let, 160 tisíci lety a 75 tisíci lety. Jejich viníkem byly podle vědců opět výkyvy klimatu. Zato pravěký lovec byl v kauze záhuby chobotnatců částečně zproštěn viny. Žádná z vln vymírání chobotnatců totiž nespadá do období, v němž se pravěcí lidé rozšiřovali na nová území nebo ve kterém se jejich lovecké schopnosti výrazně zvýšily.

Severoamerický mamut kolumbuský byl jedním z největších mamutů, v kohoutku měřil před 4 m. Vyhynul na konci poslední doby ledové •  Profimedia.cz

Černá labuť

Ačkoli se před asi 1,5 milionu let stal lov velkých zvířat důležitou součástí strategie přežití našich předků, data, která vědci získali, odmítají teorii o tom, že archaičtí lidé vybíjeli slony, mamuty a mastodonty ve velkém. Což ovšem nevylučuje, že člověk k jejich zániku nepřispěl. Nástup moderních lidí jako vysoce schopných společenských predátorů mohl být pro chobotnatce perfektní „černou labutí“ – tedy neočekávanou událostí s velkým dopadem, která jim pomohla zatlouci hřebíček do rakve.

Sloni rodu Anancus měli extrémně dlouhé kly •  Profimedia.cz

Východní Afrika před 4 miliony lety

Za soumraku se u napajedla setkává jeden z našich prvních vzpřímených předků, Australopithecus anamensis, s čtyřmi druhy dnes vymřelých chobotnatců, kteří sdílejí stejný ekosystém. Jako žirafa velké Deinotherium bossi má kly otočené dolů. Vlevo od něj stojí Anancus ultirnus, poslední ze skupiny afrických mastodontů. Vpravo je Loxodonta adaurora, gigantický příbuzný dnešních afrických slonů, a jeho o něco menší příbuzný L. exoptata. Kromě chobotnatců jsou tu i pruhovaní tříprstí koně, předek dnešních antilop kudu a předek nosorožců dvourohých.

Cesta za šavlozubci: Kteří žijí i dnes?

Cesta za šavlozubci: Kteří žijí i dnes?

Chobotnatci pravěku:

Evoluce chobotnatců je dlouhá asi 60 milionů let. První druhy byla zvířata velikosti prasete, postupem času však v linii chobotnatců zcela převládly obrovské formy, z nichž mnohé byly větší než dnešní sloni. Vývojem procházely i jejich stoličky, které slouží k drcení potravy.

Pravěcí sloni (zleva): Moeritherium, Deinotherium, Gomphotherium, Mastodont, Platybelodon, Anancus, Loxodonta adaurora a Paleoloxodon namadicus •  Julius Csotonyi, Zhang Hanwen, Tamura Shuhei

Moeritherium

–37 až –35 milionů let

Afrika

Obojživelné zvíře, které se živilo vodními rostlinami. Není předkem dnešních slonů, jeho linie vymřela bez potomků.

Deinotherium

–13 až –1 milion let

Afrika a Eurasie

Od jiných chobotnatců se liší dozadu zatočenými kly, které rostly ze spodní čelisti. Samci byli v kohoutku vysocí 4,5 m.

Gomphotherium

–14 až –1 milion let

Severní Amerika, Afrika a Eurasie

Gomphotherium mělo prodloužené čelisti, z nichž vyrůstala čtveřice dlouhých rovných klů. Vznikla tak jakási lžíce, kterou zřejmě vyrývalo potravu z bahna.

Mastodont

–5 milionů až –11 tisíc let

Severní a Střední Amerika

Ačkoli se mastodonti podobali slonům a mamutům, nebyli si blízce příbuzní. Vyhynuli na konci doby ledové před 11 tisíci lety

Platybelodon

–15 až –10 milionů let

Afrika, Asie a Kavkaz

Jeho dolní čelist připomíná lžíci bagru. Tradičně se předpokládá, že platybelodon žil v mokřinách a s její pomocí vyrýval vodní rostliny. Opotřebení zubů však naznačuje, že ji spíš používal ke strhávání kůry a větví a ze stromů.

Anancus

–7 až –1,5 milionu let

Afrika a Eurasie

Od moderních slonů se lišil kratšími končetinami a velmi dlouhými téměř rovnými kly, které dosahovaly až čtyřmetrové délky. Pravděpodobně nešlo o „pracovní nástroj“, ale zbraň proti velkým šelmám.

Loxodonta adaurora

–5 až – 2,5 milionu let

Afrika

Vymřelý příbuzný dnešních slonů afrických (Loxodonta africana), není však jejich přímým předkem.

Paleoloxodon namadicus

–800 tisíc až –50 tisíc let

Asie

Jedno z vůbec největších suchozemských zvířat, v kohoutku měřilo víc než 5 metrů. Rod Paleoloxodon však vytvářel také trpasličí ostrovní formy, které žily i ve Středomoří. Od jiných chobotnatců se liší valem na čele.

Ostrovní efekt: Líheň obrů a trpaslíků

Ostrovní efekt: Líheň obrů a trpaslíků

5 nejpodivnějších dravců: Zvířata, která žila v Česku

5 nejpodivnějších dravců: Zvířata, která žila v Česku

Elitní válečníci historie: Váleční sloni

Elitní válečníci historie: Váleční sloni

 

Články odjinud