V březnu roku 1533 vyplula z portugalského Lisabonu obchodní loď jménem Bom Jesus, což znamená Dobrý Ježíš. S nákladem 40 tun různého zboží se s velkou slávou vydala do západní Indie, centra tehdejšího obchodu s kořením.
Plavba z Portugalska do Indie byla v 16. století, kdy neexistoval Suezský průplav mezi Středozemním a Rudým mořem, podstatně náročnější než dnes. Bylo nezbytné obeplout celou Afriku – a právě to se Bom Jesus stalo osudným.
Vrak na nalezišti diamantů
Silná bouře zřejmě Bom Jesus odvrátila z kurzu a zahnala ji na jižní pobřeží Namibie, do oblasti, která je dnes známá jako diamantové naleziště. A právě těžaři diamantů sehráli v objevu vraku hlavní roli.
V roce 2008 jejich geolog na pláži našel něco, co nejdřív vypadalo jako dokonale půlkulatý kámen. Bližší ohledání však ukázalo, že jde o měděný ingot (hutní polotovar), na kterém byla vyražena značka Antona Fuggera – jednoho z nejbohatších evropských finančníků období renesance.
Samotný ingot byl toho typu, který se využíval při obchodování s kořením během první poloviny 16. století.
Slonovina v podpalubí
Archeologové, které těžaři diamantů přivolali, později pod vrstvami písku objevili další ingoty mědi a olova, zlaté mince, děla, meče, muškety, nádobí i námořnické přístroje. A také slonovinu: Víc než stovku sloních klů, které se dochovaly ve výborném stavu.
Slonovina byla totiž zřejmě umístěna ve spodním podpalubí Bom Jesus pod nákladem kovových ingotů. Poté, co loď ztroskotala, zatlačila váha ingotů slonovinu do dna a zabránila tak, aby ji zničilo působení mořských proudů.
Moře kolem Namibie je navíc velice chladné, což také pomohlo zachování sloních klů. Včetně jejich DNA, kterou nyní prostudoval mezinárodní tým vědců.
Kly pralesních slonů
Vědci nejprve porovnali sekvence, které odlišují africké slony ze savan (Loxodonta africana) od menšího druhu slonů pralesních (L. cyclotis). Zjistili tak, že slonovina z portugalského vraku patří pouze a výhradně slonům pralesním.
Další informace přinesla mitochondriální DNA, která se dědí jen v mateřské linii. Sloni žijí v matriarchálních rodinných skupinách, které po generace zůstávají na stejných místech. Porovnáním mitochondriální DNA pralesních slonů z vraku s těmi současnými tak vědci mohli s velkou mírou přesnosti určit, odkud pocházeli.
Čtyři přeživší linie
Portugalci v 16. století už měli vybudované obchodní vztahy se společnostmi podél řeky Kongo, dalo se tedy předpokládat, že přinejmenším některé kly budou pocházet z centrální Afriky. Skutečnost ale byla jiná: Všech 44 klů z vraku, ze kterých se podařilo „vytáhnout“ DNA, mělo západoafrický původ.
Vědci jej vystopovali až k 17 sloním rodinám, linie čtyř z nich přitom stále existují. Zbylých třináct linií však zaniklo v následujících stoletích, kdy západní Afrika přišla asi o 95 % svých slonů – a to právě kvůli lovcům slonoviny, kteří ve velkém dodávali sloní kly na evropské trhy.
Loď, ale která?
Vrak lodi Bom Jesus je vůbec nejstarší, jaký byl kdy nalezen v subsaharské Africe. Jeho identifikace je nepřímá, ale důkazy jsou přesvědčivé:
Archivy se záznamy o plavbách byly zničeny v roce 1755, kdy Lisabon postihlo velké zemětřesení. V historických dokumentech jsou však zmínky o nákladu Bom Jesus, jehož seznam souhlasí s tím, co bylo nalezeno v Namibii.
Vrak vezl mince, které se razily pouze v letech 1525 až 1538, pak byly všechny roztaveny. Musel tedy ztroskotat v době, kdy se ztratila Bom Jesus.
V letech 1525 až 1600 přišli Portugalci na cestách do Indie o 21 lodí. Ale jen jedna z nich – Bom Jesus – šla ke dnu u Mysu Dobré naděje.
