Slonovina severu: Proč Vikingové opustili Grónsko

Slonovina severu: Proč Vikingové opustili Grónsko
Sdílej
 
Vikinské osídlení Grónska záviselo na neobvyklé surovině – mrožích klech. Když s nimi Vikingové přestali obchodovat, osady zanikly.

 

Vikingové mírností zrovna nevynikali, ale takový Erik Rudý byl zřejmě trochu moc i na ně. Žil na Islandu a kvůli svým násilným činům se musel nejdříve jenom přestěhovat z jednoho konce ostrova na druhý. Poté, co jej vikinský parlament althing uznal vinným z dvojnásobné vraždy, byl ale na tři roky vyhoštěn. Erik se neodebral do Norska, odkud pocházel jeho otec, jak se nabízelo. Místo toho se rozhodl jít ve stopách dávného příběhu.  

Viking ve vyhnanství

Vyprávění islandských mořeplavců popisovalo útesy ležící asi 500 západně od Islandu. Erik Rudý vyplul tím směrem a našel nejen útesy, ale také relativně vlídnou zemi ležící za nimi. Bylo to Grónsko, které koncem 10. století, kdy se odehrává Erikův příběh, bylo mnohem teplejší než dnes. Erik tu strávil tři roky svého vyhnanství, během nichž se rozhodl ostrov kolonizovat. Když se vrátil domů, vyprávěl o zelené zemi s hojností obdělavatelné půdy. Byl natolik přesvědčivý, že mu mnozí islandští zemědělci uvěřili. 

Z mrožoviny se vyřezávaly i herní figurky. Tato patří do vikinské deskovky hnefatafl •  Profimedia.cz

Záhadný odchod

Lidé, kteří se pod vedením Erika Rudého roku 985 vylodili v Grónsku, založili velké prosperující osady na východním i západním pobřeží. O významu Grónska svědčí i to, že mělo vlastního biskupa. A pak v 15. století všechno skončilo. Vikingové po sobě zanechali jen ruiny budov a záhadu, proč vlastně z Grónska odešli. Bylo to kvůli klimatické změně, kterou známe jako malou dobu ledovou a které se vikinští zemědělci nedokázali přizpůsobit? Nebo snad proto, že ztratili obchodní spojení s Evropou, na kterém byli závislí?

Mroží kly jsou známé jako "slonovina severu" nebo také "bílé zlato severu" •  iStock

Slonovina severu

Výzkum vědců z Cambidgeské univerzity dává zánik vikinského osídlení Grónska do souvislosti s mroži. Přesněji řečeno s jejich kly – "severskou slonovinou" nebo "bílým zlatem severu" známým jako mrožovina. V 11. až 13. století zažívala Evropa ekonomický rozkvět, což nahrávalo obchodu s luxusním zbožím. Včetně mrožoviny, která byla oblíbeným materiálem pro figurky stolních her stejně jako ozdobné křížky a další předměty s náboženskou tematikou. Vědci analyzovali složení vzorků slonoviny nalezené na území středověkých velkých obchodních center, jako bylo Oslo, Londýn nebo Šlesvig. Výsledky naznačují, že vikinští obyvatelé Grónska měli na obchod s mrožovinou prakticky monopol.

Foto:  Profimedia.cz

Dvě linie

Zkoumání DNA odhalilo, že poddruh atlantických mrožů (Odobenus rosmarus rosmarus) se během poslední doby ledové rozdělil na dvě vývojové linie: východní a západní. Východní linie žije na více místech včetně Skandinávie, západní se však vyskytuje pouze ve vodách mezi Grónskem a Kanadou. A jak se ukázalo, kromě těch úplně nejstarších vzorků byla veškerá mrožovina pocházející z Evropy mezi lety 900 a 1400 ze západní linie mrožů – kterou měli plně pod kontrolou Gróňané. Jestli mrože lovili sami, nebo jestli jejich kly získávali od domorodých Inuitů, zatím nevíme.

S Erikem Rudým se do Grónska vydalo několik stovek lidí •  Profimedia.cz

Opuštěné Grónsko

Po roce 1400 se však něco změnilo: Z této doby už prakticky žádný nález předmětů vyřezaných z mrožích klů neexistuje. Možná mroži začali vymírat, možná je malá doba ledová vyhnala od pobřeží. Možná mrožovina vyšla z módy, možná měli Evropané sužovaní morem jiné starosti. Vikingové z Grónska však v každém případě přišli o zdroj příjmů, který jim zřejmě pomáhal udržovat životaschopnost osad. Bez něj, navíc v době klimatické změny, která přinesla neúrodu, bylo přežití v Grónsku čím dál těžší. Jednoho dne tak Vikingové odrazili od grónských břehů a už se nikdy nevrátili.


Mrož má metrové kly

Mrož lední (Odobenus rosmarus) žije ve dvou poddruzích na severu Atlantiku a v Severním ledovém oceánu. Kly mu slouží jako víceúčelový nástroj k odtrhávání měkkýšů od mořského dna i rozrážení ledových ker, při pohybu na ledu také mohou fungovat jako horolezecký cepín. Rostou samcům i samicím, ale liší se svou délkou: Kly samic (na obrázku) jsou asi půlmetrové, u mohutných mrožích samců, kteří váží kolem 1200 kg, měří až jeden metr.   


Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?

Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?

Bezbranní obři: Až moc mírumilovní mroži

Bezbranní obři: Až moc mírumilovní mroži

Tvrdí Eskymáci: Dobytí Aljašky a Grónska

Tvrdí Eskymáci: Dobytí Aljašky a Grónska

Video: Čech staví lodě pro Vikingy a Hry o trůny

Jak se staví repliky historických lodí, které se objevily v seriálech Hra o trůny a Vikingové • Zdroj: ABC

 

Články odjinud

Hry