K zaznamenání mimozemského života mělo podle nedávného vyjádření ruského experta dojít během vesmírného programu Veněra, organizovaného bývalým Sovětským svazem. Přistávací modul sondy Veněra 13 dosedl 1. března 1982 na povrch Venuše a 127 minut sbíral data z jejího povrchu, včetně pořizování fotografií. A právě na nich je prý cosi podivného.
Podle pracovníka Ústavu kosmických výzkumů Xanfomalitiho odhalila jeho pozdější analýza podivné útvary. Na snímcích z Venuše prý byly „objevující se, měnící se nebo mizející objekty viditelných rozměrů od decimetru do půlmetru“.
Záhadné snímky „štíra“?
Záhadná tělesa mají mít tvar škorpióna nebo disku. Zajímavé je, že podle Xanfomalitiho se například objekt vzhledu štíra objevuje na kameře 26 minut a poté zmizí. Má po něm zůstat jakási rýha, podobně jako po živém, pohybujícím se zvířeti. Rus tento jev připisuje mimozemskému životu. Může mít pravdu?
Většina vědců s ním ostře nesouhlasí, neboť na Venuši prý podobně složité organismy nemohou přežít. Na povrchu „Jitřenky“ totiž vládnou velmi nepříznivé podmínky. Díky nim zde dokázaly i speciálně vyrobené pozemské sondy působit maximálně v řádu hodin!
Pekelné vedro a kyseliny
Průměrné teploty na povrchu Venuše se totiž pohybují kolem 460 stupňů Celsia! Kromě tohoto žáru na její povrch dopadají ultrafialové paprsky a málo světla. V její atmosféře byste také marně hledali dýchatelný kyslík a vodu, jenž jsou základními předpoklady pozemského života, zato v ní najdete nebezpečné kyseliny. Jde tedy o životu zcela nepříznivé místo?
Překvapivě možná ne: Venuše je totiž v mnohém podobná Zemi . Naší planetě se přibližuje svým pevným povrchem, velmi podobnou velikostí, i přítomností dusíku a oxidu uhličitého v atmosféře. Přesto jde z pozemského hlediska o nehostinné místo.
Mraky kam se podíváš
Celou planetu totiž obklopují husté mraky, složené převážně z oxidu siřičitého a kapek kyseliny sírové. Jenže právě v těchto mracích se prý může podle některých vědců skrývat život. Tuto teorii podporoval nejenom zesnulý astrofyzik Carl Sagan, ale roku 2002 ji zdokonalili američtí vědci Dirk Schulze-Makuch a Louis Irwin z Texaské univerzity.
Podle nich je velmi nezvyklá společná přítomnost plynů sulfanu a oxidu siřičitého, stejně jako nízké množství oxidu uhelnatého v atmosféře Venuše. Tato chemická nerovnováha může podle Američanů naznačovat přítomnost neznámého chemického činitele - možná živoucích organismů. Jde pouze o sci-fi?
Mimozemský život: Najdeme ho v atmosféře?
Organismy přežívající díky sirným sloučeninám ve velmi vysokých teplotách najdeme i na Zemi! Zatímco sirné baktérie si lebedí v horké vodě, nepředstavitelnému tlaku a nepřítomnosti světla zase odolávají jiní pozemští tvorové na dně oceánů. Může tedy být život i na Venuši? Vždyť ve výškách její atmosféry kolem 55 kilometrů nad povrchem vládnou teploty nižší než v sirných pramenech - tedy maximálně 70 stupňů Celsia. Také tlak vzduchu je tady nížší.
Rébus čeká na vyřešení
Problémem je, že život snad můžeme předpokládat v ovzduší této nedaleké planety, nikoliv na jejím povrchu. Záhadné snímky z Veněry 13 proto opravdu vzbuzují velké pochyby, přestože ruský „objevitel“ hypotetického mimozemské života je zkušeným odborníkem a dlouhá léta se podílel na sovětském kosmickém výzkumu.
Podle vyjádření některých expertů se v případě „štíra“ spíše jedná o zvýrazněné optické nepřesnosti nedokonalých fotografií. Pro zcela objektivní verdikt by však musely být k dispozici i další fotografie z Venuše, které však nejsou veřejně dostupné. Přítomnost života na Venuši tedy zůstává nepotvrzena, ale ani ji nikdo se stoprocentní jistotou zatím nevyvrátil.
