Libratus: Profící nenašli žadné slabiny
Umělá inteligence, kterou vyvinuli odborníci na Carnegie Mellon University v Kalifornii, se jmenuje Libratus. V období 20 dnů ho výzkumníci v lednu nechali hrát karty proti čtyřem pokerovým profesionálům. Počítač se na turnaj povážlivě připravil – poker se naučil hrát díky bilionům partií pokeru, které odehrál sám proti sobě. Libratus je ale naprogramován, aby se učil i během hry s lidskými protivníky. Profesionální hráči pokeru Dong Kim, Jimmy Chou, Daniel McAulay a Jason Les, proti kterým Libratus hrál, tak měli zpočátku pocit, že nacházejí jeho slabiny. Program ale během turnaje chyby odhaloval také a podle reakcí svých protihráčů upravoval své herní strategie. Libratus nakonec vyhrál nad profíky celkem 1 766 250 dolarů v žetonech!
DeepStack: Čeští vědci jsou taky v akci
Na druhém z projektů, který dokázal porazit lidské profesionály v této hře s neúplnou informací, spolupracovali vědci z Albertské univerzity v Kanadě, Univerzity Karlovy a ČVUT. Jejich algoritmus DeepStack propočítává strategie pro herní situace až ve chvíli, kdy tyto situace nastanou. Pracuje na principu neuronových sítí, které napodobují fungování lidského mozku. Díky tomu programu k odehrání her stačí obyčejný laptop s výkonnější grafickou kartou, kterou využívá ke svým výpočtům. Více o DeepStacku si přečtete v ABC 08/2017!
Nevýhodou Libratu je oproti DeepStacku vysoká výpočetní náročnost. Zvítězit nad profíky Libratu umožnil superpočítač z Pittsburgh Supercomputing Center, který dělal výpočty jak před samotnou hrou, tak i během ní. A že šlo o skutečně náročné výpočty! Oba programy totiž vyzvaly profesionály v no limit verzi oblíbeného Texas Hold’em pokeru. Počet možných herních situací je u této hry roven 10160! Vzít v úvahu veškeré tyto možnosti by nezvládl ani ten nejsilnější počítač na světě.
Možná se jednou dočkáme toho, že si programy zahrají proti sobě. Pokud by ale ani jeden z nich nevyhrál s významným rozdílem, pravděpodobně by to o tom, který z programů je lepší, vypovědělo jen málo.
