Mašinky v ABC #18: Račte nastupovat – do lokálek

Mašinky v ABC #18: Račte nastupovat – do lokálek
Sdílej
 
S lokomotivami éry předrevoluční v hávu firmy PIKO jsme se seznámili, ovšem za ně bylo třeba také něco zapřáhnout. Pojďme si tedy připomenout vozový park a začněme modely osobních vagónů.

 

Vycházejme stále z faktu, že mašinky pro nás připravovali v tehdejší NDR. Proto byla produkce značně ovlivněna jejich prostředím, což se týkalo vagónků určených pro vedlejší tratě. Na jednu stranu jich bylo poměrně dost, počínaje skutečně prehistorickými s kupátky mající vlastní vstup a brzdařskou budku na jednom konci, jako protiklad působí skutečnost, že přes zdánlivě bohaté množství mašinkář vlastně musel vystačit se dvěma kategoriemi.

Lokálky na začátek století

V NDR se ve své osobní "vláčkové" sféře vydali hodně hluboko do minulosti – firma Herbert Stein KG, později VEB Leipziger Modellbau (viz minulý díl našeho seriálu) zásobila modelářský trh vagónky, které jsme mohli znát jen z filmů pro pamětníky, vždyť jezdily ve 20. letech minulého století. Provedení s šesti oddíly a WC mělo označení Bi 21 (Baa), kat. č. 5/4404, čtyřdveřové pak Bi 27 (Baai), kat. č. 4407. Další odlišnosti se týkaly stupátek a barevného provedení. To vše bylo k mání za stejné peníze – 6,50 M. Podobně letité byly i kratší vozy C sä 95, které Stein nabízel v úpravě s brzdařskou budkou (kat. č. 5/4406) a pochopitelně bez ní (kat. č. 5/4405). I tady se některé provedení lišilo v uspořádání oken. Zajímavý byl cenový rozdíl – základní provedení přišlo na 5,50 M, za budku si majitel připlatil celých 60 feniků.

Souprava parní tendrovky BR55 s vagóny Bi21 a Csä95 •  Robert Pavelka

Barevné eldorádo

Na novějších, přesto ještě stále hodně letitých vagóncích, už se podílel i VEB PIKO Sonneberg. To je případ typu Bi24 – "krátké verze" – s otevřenými plošinami. Obdobně vypadal "dlouhán" Bi29 – Baa (5/4402), ten měl plošiny uzavřené a produkoval jej opět Herbert Stein. Najdeme mnoho rozdílů v barevnosti, odstínů střech a v případě Bi29 i provedení čel vagónů, ale cena byla pořád jenom jedna – 6,50 M. Stein je rovněž autorem vagónku Ci29 (5/4401), asi nejrozšířenějšího provedení, které ale také má snad nejvíc variant, zejména barevných. Je to dáno tím, že k výrobě se později přidaly tři další podniky, zejména po již zmíněném útlumu výroby. VEB Famos Leipzig, VEB Prefo Dresden a VEB Perfecta Bautzen vyprodukovaly neuvěřitelnou škálu barevných mutací, o krabičkách ani nemluvě – ostatně tomuto tématu jsme věnovali také jeden díl. Velmi vzácná je série těchto vozů s nápisem ČSD. Nikoho už asi nepřekvapí, že i tady všechny verze vyšly na 6,50 M.

Další set parní BR55, za níž je zapřažen Ci29, dále Bi29 a zavazadlový Pwg88 •  Robert Pavelka

Mašinky a pošťáci dvojího provedení

Protože po železnici se vozí i zavazadla, mysleli výrobci – v NDR aspoň zpočátku – i na tuto problematiku. Výsledkem byl jednak vůz DPostid (5/4402), tedy osobní vůz se služebním oddílem. Také tento vagónek vyráběla výše zmíněná čtyřka, proto bylo unikátem najít dva stejně zbarvené. A cena – jaké to překvapení – 6,50 M. Vraťme se ale do společnosti PIKO, pod katalogovým číslem 5/4133 dodala na trh zavazadlové vozy Pwg88 hned ve dvojím barevném provedení: Hnědém a olivově zeleném. Tady cena trochu klesla, stačilo mít k dispozici 5,80 M.

Pára za lokálkami nutností

Ačkoliv byly tyto lokálkové vozy dodávány ve startsetech v různých, přiznejme až nesmyslných kombinacích, nejvhodnější pro ně byla parní lokomotiva BR55, neboť působila ve stejné epoše. S trochou shovívavosti šlo použít i tendrovku BR65, protože i ta byla využívána v příměstské dopravě. Logičtější pro ni ale byly pouze typy Bi 24 a 29 plus Ci 29 včetně provedení DPostid.

Mašinky v ABC: Osud československých lokomotiv v PIKO a Sovětském svazu

Mašinky v ABC: Osud československých lokomotiv v PIKO a Sovětském svazu

Mašinky v ABC: Elektrická derniéra

Mašinky v ABC: Elektrická derniéra

Mašinky v ABC #12: Záhadný český lokotraktor

Mašinky v ABC #12: Záhadný český lokotraktor

 

 

 

Články odjinud