„Zajděte se podívat k tomu stánku vedle, kluci tam měří radioaktivitu, je to úplně super,“ řekl nám na letošním Festivalu ABC Martin Rota. A opravdu – jen několik metrů od Martina měli fascinující prezentaci členové skupiny Žhavá místa, kteří zkoumají „neviditelnou“ Českou republiku. Po kapsách a v batozích nosí speciální detektory radioaktivního záření a poctivě mapují, kde a co vyzařuje. Možná vás to překvapí, ale takových míst je spousta. Žijeme v radioaktivní džungli!
Mapa radioaktivních míst v Česku: Jak funguje projekt Žhavá místa
Aktivitu skupiny Žhavá místa nám představil její zakladatel Radek Zemánek. Na adrese zhavamista.cz provozuje mapu, do které registrovaní uživatelé zanášejí nálezy radioaktivních míst. V současnosti jich je kolem tří stovek, pravidelně aktivních je asi stovka. Tito „lovci záření“ vyrážejí na procházky jako detektivové – se zapnutými přístroji hledají místa, kde je radioaktivita silnější než obvykle.
Přírodní uran a thorium: Kde je najdete
Co může být nálezem? Obvykle jde o horniny s příměsí přírodního uranu nebo thoria, které se dostávají k zemskému povrchu. Na takové uranové výchozy jsou bohaté zejména oblasti kolem Jáchymova, jehož uranové doly se zapsaly do historie. Marie Curie-Skłodowská, slavná vědkyně, objevila rádium právě v jáchymovském kameni zvaném smolinec. Na tamějších haldách do dneška lovci záření hledají svůj vlastní „zářící“ kamínek.
Radioaktivní mosty a místa s vyšší radiací
Chcete najít radioaktivní místo? Nemusíte daleko! Se zvýšenou radioaktivitou se můžete potkat i za domem. Společně s Radkem Zemánkem jdeme k železničnímu mostu před plzeňským nádražím. Skládá se z žulových bloků, místy tmavých až začernalých. Právě v těchto „skvrnách“ Radek pomocí přístroje zvaného dozimetr naměří hodnoty kolem 1 mikrosievertu za hodinu. Není to nebezpečné – jen zajímavé.
Jak měřit záření: Dozimetry a detektory
Radek používá různé typy detektorů, od levných čínských za 1500 korun až po profesionální za desítky tisíc. Nejčastěji se používají Geiger-Müllerovy čítače, které „cvakají“ při každé zachycené částici – čím víc záření, tím rychlejší cvakání. „Nejdůležitější není drahý přístroj, ale zvědavost a respekt k radioaktivitě,“ vysvětluje Radek. Dražší přístroje zvané spektrometry dokážou určit, jaký typ radioaktivního materiálu našli – jestli je to přírodní uran nebo něco jiného.
Je to bezpečné
Jak Radek neustále připomíná, hodnoty naměřené v České republice jsou buď zcela běžné, anebo nepředstavují zvýšené nebezpečí. I ty „svítící“ plochy na mostě jsou pouze čtyřikrát silnější než jejich okolí.
„Kromě vysoce aktivních kamenů, rentgenů, výzkumných laboratoří nebo reaktorů nepředstavuje žádné místo v České republice zdravotní riziko,“ ujišťuje. Všechny potenciálně nebezpečné nálezy hlásí úřadům a nikdy nemanipuluje s nebezpečnými materiály.
Nebezpečné nálezy: Ale co když...
V rámci Žhavých míst se Radek setkal i s několika případy, kdy bylo nutné nález řešit s policií a odborníky. „Na jedné skládce našel jeden z našich kolegů poziční světlo. Taková světla používali třeba vojáci v druhé světové válce, aby se viděli ve tmě. Bylo silně radioaktivní a sypala se z něj rádiová barva jako písek. Vzhledem k silné radiaci byl tento nález předán pracovníkům výjezdové skupiny Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).“
Dalším nečekaným zážitkem bylo, když jeli autem s rodinou a dozimetr začal vydávat varovné zvuky při 50–70 mikrosievertů za hodinu. „Ukázalo se, že blízko silnice prováděla jedna firma rentgenovou kontrolu potrubí, ale zapomněla označit nebezpečnou zónu.“
Jak se zapojit? Měř pro stát
havá místa nejsou jediným způsobem, jak se zapojit do občanského měření radioaktivních míst. Můžete zajít na Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) a vypůjčit si přístroj zvaný CzechRad. Vypadá jako menší krabička na svačinu a obsahuje CzechRad. Vypadá jako menší krabička na svačinu a obsahuje detektor, GPS a paměťovou kartu. Stačí ho zapnout a mít ho v batohu – průběžně ukládá data, která pak odešlete vědcům, kteří je vyhodnotí a zanesou do mapy.
Staň se dozimetristou
Skupina Žhavá místa vlastně dělá totéž. Pomáhá mapovat radioaktivní dědictví naší země a vytváří cennou databázi pro vědecké instituce, se kterými úzce spolupracuje. Radek a jeho kolegové tak dokazují, že věda není jen pro univerzity a laboratoře. S dobrou technikou, zdravým rozumem a týmem nadšenců můžete objevovat tajemství přímo ve svém okolí.
„Začali jsme proto, že během pandemie jsem měl čas věnovat se něčemu, co mě už dlouho hodně zajímalo. A o pár let později jsme skončili na pomezí detektivní hry a skutečné vědy,“ usmívá se Radek Zemánek. Jak sám říká, radioaktivita je fascinující puzzle, které čeká na další objevitele. Třeba se mezi ně přidáte i vy. Jedním si ale můžete být jisti: se Žhavými místy se setkáte i na dalším Festivalu ABC!
Alfa, beta, gamma
Jaké jsou typy záření?
Radioaktivita není jen strašák z filmů – je to přirozený jev, se kterým se setkáváme každý den. Existují tři hlavní typy záření:
Alfa záření jsou těžké částice, jádra hélia, které zastaví už list papíru nebo lidská kůže – představte si je jako bowlingové koule, které sice mají sílu, ale daleko nedoletí.
Beta záření tvoří elektrony nebo pozitrony – lehčí částice podobné tenisovým míčkům, které mohou proniknout kůží, ale zastaví je třeba hliníkový plech.
Gamma záření je čistá energie – pronikavé fotony, které projdou tělem. V České republice se běžně naměřená hodnota přírodního pozadí pohybuje mezi 0,05 a 0,3 mikrosievertu za hodinu – je to normální. Některé naše horniny obsahují uran a thorium, takže v určitých oblastech je přirozená radioaktivita vyšší než světový průměr.
