Hry na hrdiny vnímá starší generace jako nějaký výstřelek dnešní mládeže. Přitom za sebou mají desítky let vývoje. Jejich kolébkou jsou Spojené státy, kde v sedmdesátých letech vznikl koncept papírové fantasy hry Dungeons & Dragons (vychází z ní například i české Dračí doupě), která předčila skromná očekávání tvůrců a stala se celosvětovým hitem. Magnáti zábavního průmyslu se nejspíš tloukli do hlavy při zjištění, že to nejvýpravnější dobrodružství mohou hráči prožít za použití pár kostek, tužky a papíru. Motorem her na hrdiny je totiž odnepaměti vlastní představivost.
Bojovky v době Matrixu
Je to možná zvláštní, že zrovna dnes, kdy nás každým rokem zaplavují převratné technologické novinky, se začala rozvíjet zábava známá jako larp. Nejde o komiksové citoslovce smrkání, nýbrž o slovní spojení live action role-playing game, tedy hraní rolí naživo. Co si pod tím představit? Larpy jsou něco mezi starou známou bojovkou a divadelní improvizací. Možnosti jsou široké. Může jít o fantasy bitvu, sci-fi průzkum nové planety nebo třeba špionážní hru v ruchu města.
Začni u dřeva
Nejpopulárnější a nejjednodušší formou larpu jsou tzv. dřevárny. Jedná se o simulace bitev, v nichž proti sobě stojí dvě znesvářené hráčské strany. Bojovníci se snaží jeden druhého zasáhnout a ubránit sama sebe. Každý má několik životů, které ztrácí podle zásahu. Rána do trupu většinou znamená okamžitou smrt. Do končetin jich můžete schytat několik, než se vám konečně podlomí kolena.
Používají se dřevěné zbraně, změkčené molitanem nebo kobercovou tkaninou. Jejich volba závisí na vaší fantazii. Kromě mečů, seker nebo palcátů jsou běžné i luky, kuše či sudlice. Takhle to připomíná docela krvavou zábavu - řežba dřevěnými sudlicemi nezní jako bezpečné odpolední hobby.
Pravidla jsou naštěstí nastavena tak, aby si bojující neublížili. Údery na hlavu, krk nebo do slabin jsou zakázány, stejně jako podrážení nohou a jiné zákeřné chvaty. Hráči musí také údery před dopadem brzdit.
Larp pro pokročilé
Svět larpu ale zdaleka netvoří jenom bitvy. Rafinovanější hry vyžadují partu nadšenců, kteří se ujmou jejich organizace a příprav, a mezi hráči jsou brány za jakýsi vyšší stupeň larpu. Oblíbené jsou například družinovky. Ty se nejvíce podobají příběhům z počítačových her nebo Dračího doupěte. Skupina hráčů prochází smluvenou cestou a plní přitom různé úkoly, které pro ně organizátoři připraví. Nejčastěji jde o víkendové akce.
Nejvyšší metou larpu je pak formát nazývaný prostě svět. Pro pořadatele je taková hra skutečnou výzvou. Musí se pustit do řemesla fantasy spisovatelů, to znamená vymyslet celý fiktivní kraj, jeho historii, božstva, zvyky a hlavně pravidla. Ta bývají obsáhlá a zohledňují i takové věci jako postup po společenském žebříčku nebo povolený způsob obstarání potravy. Tím ale práce nekončí. Ještě dát do kupy úkoly a sestavit rekvizity. Přípravy zaberou i několik měsíců.
Náročná práce se ale vyplatí, protože tyto akce jsou bezpochyby nejautentičtější. Hrají se obvykle v přírodě a trvají zpravidla týden, během něhož se hráči musí naplno vtělit do role své postavy. Musí zapomenout na limonády v PET lahvích nebo takové ty bagety, co vydrží týden v batohu. Vaří se tu na ohni v táboře a kolem ohně se točí také večerní zábava, Mezi hráči bývá několik bardů, kteří si připravují repertoár písní o hrdinských činech, cudných pannách i vypitých kořalkách. Některé světy mají dokonce vlastní zpěvníky.
Aragornem či Anakinem?
Celý nový svět z hlav organizátorů je ale spíš výjimkou. Největší zájem je o ty akce, které vychází z nějaké slavné knihy, filmu nebo počítačové hry. Nepřekvapí, že jednoznačně vedou fantasy akce. Na špici se drží Pán prstenů následovaný Zaklínačem nebo Warcraftem. Science fiction zastupuje nejčastěji Fallout a Star Wars. Fantasy a sci-fi jsou však jen špička ledovce. Hrají se také larpy steampunkové, mafiánské a historické.
Velkým lákadlem larpu je vytvoření vlastního kostýmu, zbraně či masky. Přestože existuje řada obchodů s vybavením pro hráče, pravé kouzlo tkví v uplatnění jejich představivosti a šikovných rukou.
Chvála bláznovství
Larp může v očích druhých působit trochu uhozeně. Ale ti, kteří si nějakou hru vyzkouší, už mluví docela jinak. "Larp je ohromná zábava, díky které můžete prožít příběhy z knih a filmů, přijet na akci s kamarády a užívat si zážitek společně. Není ovšem problém si večer u ohně najít i přátele nové," hodnotí jeho přednosti Miroslav Tarenor Drozen ze sdružení Asociace fantasy. Pokud zastáváte názor, že po návratu ze školy není nic lepšího než rozbít pár virtuálních skřetích hlav, mohli byste vyzkoušet larp. Zažít dobrodružství na vlastní kůži a sekat skřetí hlavy vlastníma rukama může být totiž ještě mnohem lepší.
Slovníček hráče
Org - organizátor, pořadatel neboli osoba, která má hru na starosti
CP/CPčko - cizí postava, která podléhá příkazu organizátorů. Doplňuje a zpestřuje hru, poskytuje herní informace
Bestiář - takové CP, které ztvárňují různé příšery a monstra ve hře. Jejich herním cílem je se nechat zabít hráči. Mohou třeba hlídat poklad, bránit cestu nebo i zaútočit na herní město
Mančkin - hráč, který zneužívá děr v pravidlech pro svůj prospěch či co se snaží vyhrát i tam, kde to není cílem hry
Hadrák a keckař - hráč s odbytým kostýmem a naprosto nevhodnou obuví, třeba bílými či svítícími teniskami
Kydlit - mávat zbraní tak, že to připomíná odhánění hejna komárů
Šatrh - pravidlový systém, kde postavy nemají životy, ale svá zranění hrají podle zasaženého místa a síly zásahu
Kvest/quest - úkol zadaný organizátory, za jehož splnění následuje nějaká herní odměna
Exp - jeden zkušenostní bod. Většinou je potřeba nasbírat několik expů, za které si může hráč vylepšit dovednosti postavy. Ne každá hra umožňuje expy získávat
Báze/věž - základna pro bojující stranu
Řepák - úder na hlavu, většinou nechtěný. Jen velmi málo akcí úder do hlavy povoluje
Výbava hráče
Přilba - nejjednodušší se vyrábějí z lepenky, vyšší třída jsou kožené nebo plechové
Make-up - pokud se rozhodnete hrát třeba za orka, s bílou kůží se mu podobat nebudete. Základním líčidlem jsou barevné křídy rozemleté ve vodě. Na delší akce se vyplatí použít líčidla, která používají divadelníci nebo vojáci při maskování
Zbraň - obvykle má dřevěný základ, avšak kvůli bezpečnosti je zabalená do molitanu nebo kobercové tkaniny zvané jekor. Existují i elegantní, ale podstatně dražší zbraně z latexu
Štít - pokud nechcete každé ráně nastavovat hlavu s přilbicí, měli byste uvažovat nad výrobou štítu. Stačí vyříznout požadovaný tvar z překližkové desky a připevnit k němu madla
Zbroj - nejčastěji jsou k vidění jekorové zbroje. Náročná na zručnost není ani kroužková košile, ale u splétání kroužků strávíte mnoho večerů. Zato výroba plátové nebo kožené zbroje důkladně prozkouší vaši manuální zručnost
Ošacení - základním střihem je tunika, jelikož se hodí do většiny fantasy světů i historických období. Neprohloupíte ani ušitím kvalitního pláště, bez něhož můžete po večerech pěkně promrznout
