Král Herodes: Muž proslavený krutostí

Král Herodes: Muž proslavený krutostí
Sdílej
 
Židovský král Herodes Veliký nebyl jen údajný ukrutný strůjce vraždění neviňátek, ale také dlouholetý úspěšný vladař. Přesto prolil hodně krve, i kvůli Ježíši Kristovi.

O králi Herodovi Velikém (nebo také Ukrutném) jste patrně neslyšeli mnoho dobrého. Je známý především tím, že nechal zabít všechny chlapce mladší dvou let, kteří žili v městečku Betlém a jeho okolí. K tomuto rozkazu ho údajně přimělo proroctví, že se v Betlémě narodil budoucí židovský král – konkurent, který by Heroda mohl připravit o trůn.

Proroctví se částečně naplnilo, protože za Herodovy vlády se někdo významný v Betlémě skutečně narodil. Byl to Ježíš Kristus, který ale strašnému osudu unikl. Jeho nevlastnímu otci svatému Josefovi se před masakrem zjevil anděl a přiměl jej, aby i s Marií a jejím synem odešli do Egypta. Ježíšek byl zachráněn, ale to už je jiný příběh.

Nejsvětější chrám: Co ukrývá Ježíšova hrobka?

Nejsvětější chrám: Co ukrývá Ježíšova hrobka?

Herodes, vrah neviňátek?

Otázkou ale je, jak to s vražděním neviňátek bylo doopravdy. Jedinou zmínku o něm najdeme v Matoušově evangeliu, což je část biblického Nového zákona. A to je trochu podezřelé, protože z Herodovy doby máme docela dost dokladů včetně podrobného díla římsko-židovského dějepisce Josefa Flavia. Je tak dost možné, že se tento strašný zločin ani nestal a lidé si jej v pozdějších dobách prostě vymysleli. To ale ještě neznamená, že Herodes Veliký byl nějaký dobrák.

Vyvraždění neviňátek na příkaz krále Heroda •  Giotto/Wikipedia

Kdyby něco, zabij mou ženu

Herodes byl úspěšný muž. Pocházel z národa Idumejců, na který se Židé dívali spatra, ale i přesto se dokázal stát jejich králem. Pomohlo mu v tom bohatství jeho otce i přízeň Římanů – vládců tehdejšího světa. Nakonec aby pronikl mezi židovskou elitu, oženil se s krásnou židovskou princeznou Mariamme.

Nebyl to jen sňatek z rozumu, Herodes podle všeho Mariamne opravdu miloval. Naneštěstí se po svatbě jeho vrozená podezíravost pomalu měnila v šílenství. Když musel Herodes kvůli Římanům odjet ze země, nechal manželku pod dozorem svého bratra Josepha. Zároveň mu přikázal, aby v případě, že by se nevrátil, nechal Mariamne zabít. To proto, aby si už nemohla vzít jiného muže.

Egyptská panovnice Kleopatra na návštěvě krále Heroda v Jeruzalémě tak, jak si ji představoval malíř John Harris Valda •  John Harris Valda/Wikipedia

Král, který nevěřil nikomu

Z cest se Herodes vrátil v pořádku, ale také dospěl k názoru, že ho Mariamme s Josephem podvedla. Nejspíš to nebyla pravda, ale Herodes „pro jistotu“ nechal bratra popravit. Své ženě odpustil. Po čase se ale dozvěděl o její další nevěře. (Nebo si ji vymyslel, v té době už u něho naplno propukla duševní nemoc.) Tentokrát dal Mariamme i jejího údajného milence popravit a mrtvolu své ženy nechal uložit do medu, aby se zakonzervovala. Mariamme navíc nebyla jediná příbuzná, kterou nechal Herodes zabít – na popravu poslal i své tři nejstarší syny.

Strašlivá smrt

Na konci života byl král Herodes již těžce duševně i tělesně nemocný. Trpěl obrovskými bolestmi v břiše a dokonce ho prý zaživa požírali červi. Dnes se domníváme, že spíše než boží trest (což byl rozšířený názor jeho současníků) zavinila Herodovo strádání srdeční nedostatečnost spolu s těžkým poškozením ledvin. A co ti červi? Zřejmě se jednalo o muší larvy, které se vylíhly v jeho ranách.

Židovský král Herodes Veliký zvaný Ukrutný •  Wikipedia

Když bolestí trýzněný Herodes umíral, bylo mu tak nějak líto zemřít sám. Měl ještě poslední přání: Poručil své sestře, aby hned po jeho smrti nechala shromáždit židovské muže na stadionu a pak je dala postřílet lukostřelci. Chtěl totiž, aby v každé rodině po jeho úmrtí upřímně plakali. Králova sestra ho neposlechla, čímž ušetřila zhruba 15 000 životů. I tak si ale král Herodes přízvisko Ukrutný určitě zasloužil.


Osvícený panovník

Herodes (74 př. Kr. – 3 př. Kr.) nebyl jen obyčejný kruťas, ale i osvícený panovník. V době jeho panování (zhruba od roku 40 př. Kr.) nastal rozkvět židovského státu. Nechal stavěl nová města a řadu nedobytných pevností, ale jeho největším dílem byla přestavba jeruzalémského chrámu. Ten ovšem dlouho nevydržel, protože roku 70 po Kr. ho zbořili Římané. Dnes z něj stojí jen Zeď nářků – místo, kam se přicházejí modlit Židé z celého světa.


Herodův hrob

Palácová pevnost Herodeion stojí jižně od Jeruzaléma. Je umístěna na umělém kopci, který Herodes nechal navršit v původní rovinaté krajině. Opevněná horní část sloužila v dobách války, pod kopcem byly luxusní paláce. Roku 2007 zde izraelští archeologové našli Herodovu hrobku.

Verze tohoto článku vyšla v časopisu ABC. Předplaťte si ábíčko za výhodnou cenu (tady) a už vám žádné číslo neunikne!

Vánoce a poselství betlémského světla

Vánoce a poselství betlémského světla

Ježíšův hřeb: Nečekaný objev v Milevsku

Ježíšův hřeb: Nečekaný objev v Milevsku

S kým jsou Češi příbuzní: Byl praotec Čech vrah?

S kým jsou Češi příbuzní: Byl praotec Čech vrah?

 

Články odjinud