V časopisu ABC a na webu Ábíčko.cz jste se setkali s ilustracemi prehistorického vodního života (Cesta do pravěku s mobilem). Postupně jste se dozvěděli o obyvatelích moří v geologických epochách kambrium, devon, křída a ve třetihorách.
Grafické strany doprovázel QR kód s augmentovanou (rozšířenou) realitou. S pomocí svého telefonu jste tak mohli „probudit“ desítky milionů let stará zvířata přímo ve svém pokoji. Za ilustracemi i modely stojí Martin Lisec, český paleoartista, který před téměř čtvrt stoletím začínal u počítačových her a knižních ilustrací. V současnosti se nejvíc věnuje rekonstrukci prehistorických zvířat a rostlin.
Zkamenělé osudy
V Martinově pracovně by se cítil jako v ráji každý, kdo má rád zkameněliny. V nejrůznějších šupletech a skříních leží trilobiti – od těch několika centimetrových ze středočeských Jinců až po půlmetrové exempláře z nalezišť v Maroku. Fosilizované členovce doplňují i další živočichové, stopy po jejich lezení nebo i zkamenělý trus, který se nachází v jejich blízkosti.
„Baví mě hledat příběhy,“ komentuje to Martin. „Někdo ve fosilním nálezu vidí prostě a jednoduše trilobita, ale já se snažím rozklíčovat, co během svého života zažil. Takové příběhy pak maluji do svých pohlednic z pravěku.“
Pohlednice z pravěku
Martin Lisec se specializuje na podmořský život, ale nově pracuje i na rekonstrukcích toho suchozemského. V jednotlivých digitálních malbách z pravěku vytváří důvěryhodný mix živočichů, kteří se mohli kdysi dávno potkat a velký důraz klade na jejich vědecky správnou podobu. A ta není jen tak. „Spolupracuji úzce s vědci z Oxfordské univerzity a společně nejen nacházíme nečekané souvislosti, ale vlastně znovu oživujeme dávno vyhynulé tvory,“ říká.
Konodont: podoba neznámá
Nemusí to být nutně několika metroví giganti, často jsou to pouze maličká zvířata. Ta sebou přinášejí nejvíc komplikací, protože se z nich dochovaly jen nekompletní zkameněliny a někdy pouze v počtu několika málo kusů.
Martin zapíná počítač a ukazuje nám v 3D programu Maya jednoduchou polygonovou „žížalu“ s ocasní ploutví. „Po celém světě se nacházejí tisíce zkamenělých zoubků, o kterých si nikdo nebyl jistý, kdo je nosil. Podle kompletnějšího nálezu z Číny pak bylo jisté, že patří asi 5 centimetrů dlouhému červovi Panderodus, zřejmě předchůdci strunatců. Měl veliké oči a ústní otvor plný zubů.“
Od zubů po parazita
Vědci z Oxfordu zhotovili přesné 3D skeny nalezených zubů. Následně prosvítili jednu z mála existujících fosilií živočicha výpočetní tomografií (CT) a rentgenem. Tím z kamene dostali detailnější podobu těla, ovšem jen jeho půlky, protože víc se nedochovalo. Martin přizpůsobil svůj model novým datům a podle jiných nálezů domodeloval zbytek tvora. Ve 3D náhle bylo jasné, že ocasní ploutev měla jiné rozměry a postavení.
„Pak jsme začali řešit postavení zubů. Byly milimetr dlouhé a živočich měl malou hlavu, v klidovém stavu je měl zatažené uvnitř, ale při útoku se vysunuly ven. Mohlo jít o predátora, jenže takové zuby by byly nepraktické. Nebo to byl parazit, který se jejich pomocí přichytil na měkkém těle jiných živočichů. Postupným modelováním jsme zjistili, že ústní otvor byl nejspíše umístěn na spodku hlavy a až při otevření se posunul dopředu a zuby se vychlípily ven.“
Modravé hlubiny
Jakmile je model co nejvěrnější, začíná texturování – obalování virtuálního těla barevnou kůží. Při té vychází vědci z toho, co existuje v současné přírodě v podobných podmínkách. Model je animován pro vzdělávací videa nebo ho Martin upravuje ve Photoshopu, aby ho mohl použít v ilustracích. Třeba v takových, jaké jste viděli v minulých ABC.
Prozrazuje i to, proč si vybírá mořské světy. „Při tvorbě scény pracuji s tím, že čím dál od diváka zvíře je, tím je jakoby zataženější do modra. Vzniká tím dojem hloubky a perspektivy, jakého se u suchozemských scén dosahuje těžko.“
Tenkrát u Loděnice
Přesto na krajině právě teď pracuje. Na nové ilustraci se tyčí mořský vulkán na jehož březích rostou drobné rostlinky – Cooksonie – jedny z prvních suchozemských rostlin. Právě tak to vypadalo mezi Prahou a Berounem, v okolí středočeské obce Loděnice v období siluru někdy před 430 miliony let.
„Používám program Gaea, který mi podle mých parametrů navrhne prostředí, které pak konzultuji s paleontology a vulkanology,“ dodává. Práce na takové ilustraci mu zabere přibližně 3 měsíce.
Jak ožívá panderodus:
