Pravěk: Devon
Devon je geologické období, které trvalo od 419,2 do 358,9 milionu let, následovalo po období siluru. V této době se kontinenty Laurasie a Gondwana začaly přibližovat k sobě, což způsobilo vznik nových pohoří a oceánských pánví. Vznikla nová prostředí pro mořské živočichy a zvýšila se rozmanitost rybích populací. Proto se devon často nazývá „věk ryb“.
Moře byla plná korálů, měkkýšů, hlavonožců, ostnokožců a trilobitů. Na pevninu se v tomto období vydali první obratlovci. Podnebí bylo teplé a vlhké, což podporovalo rychlý rozvoj rostlin, jako jsou kapradiny, mechy a plavuně, které stabilizovaly půdu, snižovaly erozi a zvyšovaly hladinu kyslíku v atmosféře. Jedním z nejvýznamějších devonských nalezišť je spodnodevonský útesový komplex u Koněprus, jihozápadně od Prahy, tvořený koněpruskými vápenci. Z hlediska paleontologie jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších na světě.
(1) Dunkleosteus
Pancířnaté ryby, které vládly devonským oceánům. Místo zubů měly v čelistech ostré kostěné výčnělky, kterými dokázaly rozdrtit kořist. Jejich hlava a hruď byly chráněny mohutným krunýřem. Některé druhy dosahovaly délky až 5 metrů.
(2) Acanthod
Tělo trnoploutvých paryb bylo pokryto šupinami a charakteristickým rysem byly ostny, které vyztužovaly jejich ploutve, což jim dalo i jejich jméno. Některé z těchto paryb mohly dosáhnout délky až 1 metru.
(3) Konodont
Vyhynulé mořské organismy, které jsou často považovány za primitivní bezčelistné obratlovce. Dosahovali velikosti jen několika centimetrů. Měli výrazné oči v přední části těla a jejich ústní otvor byl vybaven složitým ústním aparátem.
(4) Ptenoceras
Hlavonožec s tělem krytým spirálně stočenou schránkou. V případě ohrožení se do ní mohl schovat a uzavřít se víčkem. U některých jejich zkamenělin se na schránkách dochoval barevný vzor. Dorůstali pouze několika centimetrů.
(5) Radioscutellum
Devonský trilobit s tenkým krunýřem, díky jehož tvaru se předpokládá, že byl aktivním plavcem. Jeho oči byly složené z až 4000 čoček, což mu poskytovalo výjimečné vidění. S délkou těla přes 20 cm patřil k větším druhům trilobitů.
Jak na AR: Rozšířená realita s mobilem
Grafickou dvoustránku pro vás připravil Martin Lisec, počítačový grafik a ilustrátor který spolupracuje například s Oxfordskou univerzitou, Národním muzeem v Praze, Českou geologickou službou, geoparky, univerzitami a muzei po celém světě. Je autorem také 3D modelu Acanthoda, který se před vaším telefonem objeví, když kamerou načtete QR kód pro Android nebo iOS. Žádná aplikace není zapotřebí. Další informace najdete na mightyfossils.com/timescale nebo martinlisec.com.
