Pravěkým ptákům z čeledi Phorusrhacidae se v angličtině výstižně říká „terror birds“ – hezky česky hrůzoptáci. Létat neuměli, ale na výšku měřili až 3,5 metru, vážili až pár stovek kilogramů a oháněli se dlouhým zahnutým zobákem.
V Jižní Americe patřili k vrcholovým predátorům, navíc s velmi dlouhou dobou existence – první forusracidi se objevili před asi 53 miliony let, poslední zřejmě žili před méně než jedním milionem let. Rod Titanis obýval i jižní části Severní Ameriky a je tak jeden z mála živočichů, který přešli Panamskou šíji směrem na sever.
Hrůzoptáci nejen v Americe
Amerika ale pravděpodobně nebyla jedinou domovinou hrůzoptáků. Na počátku roku 2024 paleontologové popsali nález dvou drápů z ostrova Seymour Island, který leží v nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova a je znám jako bohaté fosilní naleziště.
8 cm dlouhé drápy jsou staré asi 50 milionů let. Podle vědců patří přibližně dvoumetrovému hrůzoptákovi, pravděpodobně blízkému příbuznému jihoamerického druhu Phorusrhacos longissimus. Ten vážil něco mezi 117 a 134 kg, což naznačuje, že přibližně metrákový mohl být i antarktický forusracid.
Dlouho hledaný predátor
Antarktida byla před 50 miliony let daleko méně nehostinná než dnes. Klima bylo mírnější, podobné tomu, jaké panuje v dnešní Chile nebo na Novém Zélandu. Podle fosilních nálezů se zdá, že zdejšímu ekosystému dominovali malí vačnatci a menší až středně velcí kopytníci. Byli býložraví, vačnatci i hmyzožraví.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
