Megalodon: Nejslavnější žralok

Megalodon: Nejslavnější žralok
Sdílej
 
Do kina přichází snímek, jehož hlavním hrdinou je obrovský pravěký žralok. Stane se důstojným nástupcem dinosaurů z Jurského parku?

 

Megalodon, vědeckým jménem Carcharocles megalodon, je největší žralok, jaký kdy existoval. Objevil se v období miocénu asi před 23 miliony lety a z geologického hlediska vymřel relativně nedávno – koncem pliocénu před 2,6 miliony lety. Tak to alespoň říkají vědci. Různí záhadologové si však moc rádi pohrávají s myšlenkou, že megalodon tak docela nevymřel a že jeho malá populace kdesi v oceánských hlubinách přežívá dodnes. 

Žraločí král megalodon

Těmto nadějím nahrávají staré legendy domorodců z Havaje, které mluví o až třicetimetrovém "králi žraloků", který se dá jakousi řehtačkou ze skořápek kokosových ořechů vylákat z hlubin a uctít oběťmi. To samé platí o nálezech zubů megalodonů, které si v příznivých podmínkách zachovávají svou bílou barvu a vypadají, jako by zvířeti vypadly z čelistí nejpozději předevčírem.

Megalodon (na obrázku loví vorvaně) bývá připodobňován k žraloku lidožravému, blízce příbuzní si však podle nových poznatků nejsou

Není divu, že svádějí k chybné dataci. A konečně, v roce 1976 byl u Kalifornie objeven dosud neznámý žralok velkoústý (Megachasma pelagios), který obývá hlubiny 135 až 150 metrů pod hladinou oceánu. Dorůstá až pětimetrové délky. A když mohl tak dlouho unikat naší pozornosti, proč by se to samé nemohlo stát i s megalodonem?    

Školka pro mláďata

Scénáristé nového filmu Meg: Monstrum z hlubin na myšlenku přeživších megalodonů přistoupili. Jak moc je ale reálná? Ve skutečnosti nijak zvlášť. Z toho, co o megalodonech víme, že přinejmenším v raných fázích svého života potřebovali mělký, teplý oceán. V něm se v takzvaných žraločích školkách líhla z vajíček a bezpečně vyrůstala mláďata. Je obtížné si představit, že by školky pravěkých žraloků unikaly pozornosti, která je dnes k oceánu upřena ze strany vědců i veřejnosti. Ostatně právě zánik těchto školek, který způsobila nastupující doba ledová, se spolu s konkurencí ze strany modernějších druhů žraloků zřejmě stal megalodonům osudným.

Tajemné hlubiny, v moři číhá smrt

Tajemné hlubiny, v moři číhá smrt

Musel by na hladinu

Dobrá, řekněme, že si megalodoni nějakým zázrakem zvykli na studený odchov a začali klást vajíčka v těch největších hlubinách, jako je Mariánský příkop, kde byly objeveny jeho fosilní zuby. Tam bychom si jich nejspíš nevšimli. Jenže čím by se tam rybožravá mláďata, a hlavně dospělí žraloci živili? Předpokládá se, že jejich kořistí byli především kytovci, ploutvonožci a mořské krávy sirény. Samí savci závislí na vzdušném kyslíku, za kterými by obří žralok musel vyplouvat k povrchu. A to se zatím neděje. Případy, kdy lidé viděli "megalodona" byly případy jeho záměny s žijícím neškodným žralokem velrybím.

Tuna denně

Namítáte, že v hlubinách žijí obří krakatice, které by megalodon mohl lovit? Jenže těch není zase tolik (nemluvě o tom, že na ně mají zálusk i vorvani, kteří by tak byli přímou potravní konkurencí megalodonů) a dospělý megalodon by podle odhadů musel sežrat asi tunu potravy denně… Takže ne, skutečného megalodona se stejně jako skutečných dinosaurů nejspíš nedočkáme.


Meg: Monstrum z hlubin

MEG: Monstrum z hlubin - trailer na film • Zdroj: Vertical Ent.

Před pár lety prováděl kapitán Taylor výzkum v Mariánském příkopu. Nejhlubší místo světa není zrovna přátelské prostředí, přesto nečekal, že na jeho stanici cosi zaútočí. Cosi velkého. Hodně velkého. Byl to megalodon? V každém případě se zdá, že teď je zpět a že kapitán Taylor, který v Mariánském příkopu musel opustit posádku, dostane šanci na zúčtování. Jak dopadne, uvidíme ve filmu. Z fotek se však zdá, že kromě samotného megalodona se můžeme těšit i na další mořskou příšeru – krakatici obrovskou (Architeuthis dux), která na rozdíl od pravěkého žraloka v hlubinách oceánů skutečně žije. Film byl natočen na motivy románů od Steva Altena.

Režie: Jon Turteltaub

Hrají: Jason Statham, Ruby Rose, Bingbing Li, Robert Taylor, Cliff Curtiss, Rainn Wilson

Premiéra: 9. srpna 2018, 113 minut


Největší mořští dravci

1) Leedsichthys

- až 27 metrů

Největší ryba všech dob, která se blížila velikosti největších kytovců. Byla současníkem dinosaurů - žila v období jury před asi 170 miliony lety. Ani obří velikost ji však nechránila před predátory. Jejími lovci byli obří mořští plazi, jako byl například pliosaurus Liopleurodon.

2) Styxosaurus

- až 12 metrů

Plaz ze skupiny dlouhokrkých plesiosaurů žil v období křídy asi před 80 miliony lety. Lovil ryby a dnes již vymřelé hlavonožce belemnity.

 3) Megalodon

- až 20 metrů

4) Dunkleosteus

- až 10 metrů

Pancířnatá ryba, která žila v období prvohor devonu před 358 až 382 miliony lety, byla vrcholovým predátorem oceánů. Ačkoli vypadá, že jde vyzbrojena mohutnými zuby, ve skutečnosti žádné neměla. Její čelisti, které dokázaly vyvinout extrémně silný skus, nesly jen ostré kostěné výčnělky.

5) Shonisaurus

- až 21 metrů

Největší známý zástupce mořských plazů ichtyosaurů. Tvarem těla se podobal obřímu delfínovi, zřejmě však neměl hřbetní ploutev. Žil asi před 215 miliony lety v období triasu.

6) Kronosaurus

- až 10 metrů

Tento zástupce mořských plazů pliosaurů žil před 125 až 99 miliony lety (období spodní křídy). Není vyloučeno, že jej ve filmu Meg: Monstrum z hlubin uvidíme. Vystupuje totiž v jeho knižní předloze!

7)  Liopleurodon

- až 10 metrů

Pokud jste viděli snímek Putování s dinosaury, asi se teď divíte. V něm přece tento pliosaurus měřil až 25 metrů a byl uváděn jako jeden z největších dravců všech dob! Skutečnost doložená fosilními nálezy je však skromnější: Dnes vědci délku liopleurodona odhadují na 6 až 10 metrů. I tak šlo o úctyhodného dravce, který díky čtveřici svých ploutví dokázal prudce zrychlit a zřejmě se živil hlavně žraloky.

8) Tylosaurus

- až 15 metrů

Mořský plaz ze skupiny mosasaurů. Měl hadovité tělo a žil v období svrchní křídy před 80 až 88 miliony lety. Měl šupiny po celém těle a zřejmě byl příbuzný dnešním varanům. Lovil menší mořské plazy, ryby a nelétavé mořské ptáky, jako byl Hesperornis. Stejně tak se ale zřejmě živil i těly dinosaurů, která se nějakým způsobem dostala do moře. Nasvědčují tomu kosti kachnozobých hadrosaurů s otvory, které odpovídají zubům tylosaura.

9) Xiphactinus

- až 5 metrů

80 milionů let starý dravec ze svrchnokřídových oceánů. Fosilie této ryby byla nalezena i v České republice – v roce 2002 ji nedaleko Borohrádku ve východních Čechách objevil šestnáctiletý amatérský hledač fosilií Michal Matějka.

10) Archelon

- až 4 metry

Největší mořská želva všech dob žila asi před 80 miliony lety v období svrchní křídy. Podobně jako u dnešních kožatek byl její krunýř poměrně měkký, tvořený vyztuženou kůží. Pravděpodobně také měla velmi silný skus uzpůsobený lovu krakatic a dalších plovoucích měkkýšů.

11) Člověk

- 1.8 metrů

12) Plejtvák obrovský

(Balaenoptera musculus)

- až 30 metrů

Kromě člověka je z našeho seznamu jediným dosud žijícím živočichem. Velryba plejtvák obrovský, která se živí drobnými korýši krilem, je považována za největšího tvora všech dob. Délkou těla jej však překonává hlubinný žahavec trubýš pochybný (Praya dubia), který měří až 50 metrů. Trubýši jsou však koloniální tvorové a tělo je tvořeno více specializovanými jedinci. Podobně dlouhý však mohl být i sauropodní dinosaurus Amphicoelias, z něhož se však našel jen jediný obratel. Držitelem rekordu tak zatím zůstává plejtvák.


Souboj mořských příšer: "Pražralok" versus "pravorvaň"

Souboj mořských příšer: "Pražralok" versus "pravorvaň"

Neuvěřitelná zvířata: Červi z hlubin a krakatice na levoboku!

Neuvěřitelná zvířata: Červi z hlubin a krakatice na levoboku!

Zemí prolétly tajemné částice z černé díry

Zemí prolétly tajemné částice z černé díry

 

 

Články odjinud