První rybovití obratlovci, kteří začínali připomínat skutečné ryby, se objevili v období starších prvohor před 480 miliony let. Jak vypadali a jak žili, nám dávají tušit jen zlomky fosilií jejich těl. Toto "období temna" trvá až do doby před 420 miliony lety, kdy prudce narostla druhová rozmanitost živočichů a jejich zkameněliny jsou hojnější. Logicky se vkrádá otázka, kde rybovití obratlovci celých 60 milionů let byli – a proč se z nich dochovalo tak málo. Odpovědi na tuto dávnou paleontologickou hádanku jsme se dočkali koncem letošního roku.
Největší databáze "ryb"
Vědci z britské Univerzity v Birminghamu a jejich kolegové z dalších výzkumných institucí prozkoumali dosud největší vzorek fosilních obratlovců z doby před 480 až 360 miliony let. Pečlivě přitom určovali prostředí, ve kterém kdysi žili. Odhalili jej na základě typu horniny, ve které byly jejich fosilie objeveny. Výsledná databáze obsahuje 2728 položek a je dosud nejobsáhlejším zdrojem informací svého druhu. Matematická analýza těchto dat upřesnila, jak různé vývojové linie vznikaly a kde se následně vyskytovaly.
Evoluce u pobřeží
Výsledky ukázaly, že situace v prvohorách vypadala jinak než dnes, kdy jsou druhově nejbohatší korálové útesy. Fosilní nálezy dokazují, že evoluce hlavních skupin ryb, jaké dnes známe, začala v úplně jiném prostředí – v mělkých a teplých mořích, která ležela u pobřeží. Tento objev také dobře vysvětluje dosud záhadný nedostatek fosilních nálezů. Když totiž živočichové zahynuli v blízkosti pobřeží, příbojové vlny jejich mrtvá těla postupně mechanicky rozrušovaly, až se rozpadla na kusy.
Přesun na pevninu
Zajímavé je i zjištění, že nově vzniklé druhy se po dlouhou dobu držely svého původního prostředí v mělkých mořích. Teprve evoluční tlak v podobě boje o potravu a životní prostor donutil některé z nich, aby si hledaly jiné ekosystémy. Některé druhy se uchýlily do hlubin, jiné zamířily na nekonečný otevřený oceán a ještě jiné se vydaly do sladkých vod na pevninu. V nich buď zůstaly, nebo se odhodlaly k odvážnému kroku: Opustit vodu a dát vzniknout prvním suchozemských živočichům.
Souš v prvohorách
V období starších prvohor tvořila veškerá pevnina jediný superkontinent – Gondwanu, kterou obklopoval světový oceán. Zahrnovala především dnešní jižní kontinenty: Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii, Antarktidu, Indii, Arábii a Madagaskar. Poprvé se Gondwana objevila v období pradávného prekambria asi před 600 až 550 miliony let. Postupně pak zanikla vznikem superkontinentu Pangey v období mladších prvohor (zhruba před 320 miliony let). Znovu se však oddělila v průběhu druhohorní éry, asi před 200 až 160 miliony let. Zanikla postupným "roztrháním" na kontinenty, které známe dnes.
