Euroafrika: Zrod superkontinentu

Euroafrika: Zrod superkontinentu
Sdílej
 
Kontinenty, jak je znáte z učebnice zeměpisu, přestanou existovat. Stačí počkat pár miliónů let a můžete začít překreslovat mapy.

 

Ještě před nějakými 200 milióny lety byste z Evropy došli po souši do Jižní Ameriky nebo až do Austrálie a na Antarktidu. Naše současné kontinenty se totiž mačkaly jeden na druhý v pevninské mase Pangea. Ukrutně silné tlaky a však Pangeu rozdělily na několik kusů. Odtrhly se tak světadíly, které se začaly v rámci jevu nazývaného drift pomalu přesunovat na své současné místo.

Kontinenty, hýbejte se!

A teď se podržte, aby vám neujela země pod nohama: Kontinenty jsou stále v pohybu! Sice je řeč jen o několika milimetrech až centimetrech za rok, ale stejně – jedou! Vzájemné tření desek o sebe, třeba když se zasunují jedna pod druhou nebo se od sebe naopak vzdalují, přitom dokáže nadělat pěknou paseku. V místech kontaktu vznikají pravidelně zemětřesení a silně se projevuje vulkanická aktivita.

Podoba Země před 100 miliony lety – všim- něte si, že kontinenty vypadají jako puzzle •  Profimedia.cz

Trochu jiná Země

Když vědci sečetli, jakým směrem a jakou rychlostí se to všechno hýbe, došli k překvapivému závěru. Za několik desítek miliónů let bude tvář naší planety úplně jiná. Afrika se totiž rychlostí dvou centimetrů za rok přibližuje k Evropě a její pohyb vytlačuje vodní masu ze Středozemního moře. Nakonec v něm nezbude ani kapka.

V oblasti Středozemního moře vyrostou hory podobné Himálaji •  Profimedia.cz

Chorvatská Himaláj

Z toho přirozeně vyplývá, že až lidé budou chtít za 50 miliónů let na dovolenou do Chorvatska, budou mít smůlu. Namísto jadranského moře vyroste pohoří rozlehlé jako současná Himaláj. Jeho štíty dosáhnou i obdobné výšky – přes osm tisíc metrů nad mořem. Vznik nových hor současně způsobí tlak afrického kontinentu na evropský. Půjde o tu samou sílu, která se před přibližně 60 miliony lety podílela na zrodu Alp.

Krajina Islandu je v místech oddalování litosférických desek poznamenána hlubokými ostrými propastmi •  Profimedia.cz

Tropy na Sibiři

Ani zbytek světa nezůstává jen tak ležet. Vědci s pomocí citlivých přístrojů, GPS modulů a radioteleskopů ví, že Severní Amerika se přibližuje k Asii, Austrálie s Antarktidou jedou na sever a v pohybu se udržují i další desky. Třeba pod Islandem se od sebe vzdalují euroasijská a severoamerická deska rychlostí 2,5 centimetrů za rok. Rekordmanem je pak deska pacifická, která se v místě kontaktu s indoaustralskou deskou pohybuje až o 11 cm ročně.

Měření pohybu kontinentů probíhá s pomocí radioteleskopů přijímajících rádiové paprsky z vesmíru •  Daderot/Wikipedia

Nová Pangea

Existuje několik teoretických modelů, kam až to kontinenty dotáhnou. Jeden z nich předvídá, že se za nějakých 250 miliónů let všechny potkají a opět zformují superkontinent, kteří geologové nazývají Pangea Proxima (tedy Příští Pangea). Obklopovat jej budou vody sjednoceného indo-atlantického oceánu. Jak ale sami vědci upozorňují, kontinenty nás ale mohou překvapit a rozehrát i úplné jiný tanec. Problém ale je, že s největší pravděpodobností za takovou dobu už nebude na povrchu Země žádný člověk, aby se na něj podíval.


Superkontinenty

V průběhu geologické historie se objevilo superkontinentů hned několik. Nejstarším z nich je Ur, který se rozpadl před 2,8 miliardami let. Columbia se zformovala před 1,82 miliardami let a na ni navázaly Rodinia a Pannotia, než přišla před přibližně 335 milióny lety Pangea. Z té se pak odtrhly kontinenty tak, jak je známe dnes.


Utajované kontinenty: Obři ukrytí přímo na očích

Utajované kontinenty: Obři ukrytí přímo na očích

Vodní světy: Planety bez kontinentů

Vodní světy: Planety bez kontinentů

GOES-16: Satelit nové generace

GOES-16: Satelit nové generace

Cesta kontinenty i časem: Miroslav Zikmund viděl a zažil mnohé

Cesta kontinenty i časem: Miroslav Zikmund viděl a zažil mnohé

 

 

Články odjinud