Statečný Beowulf se vrhá po krku zubatému monstru. Brilantní dedukce detektiva Sherlocka Holmese jsou uvězněné v kulatých bublinách. Nebo dokonce Akční bible! Komiksové adaptace klasických literárních děl jsou čím dál oblíbenější.
Nejen jako rychlá zkratka, jak si co nejdříve odškrtnout další bod ze seznamu povinné četby. Ale také proto, že se dívají na dobře známý příběh úplně novýma očima. Dobrá grafická novela snese skoro všechno. Může to být pestrobarevná Homérova Odyssea, mrazivě krvavý Dracula nebo pohádkový Hobit – a klidně může mít více různých podob.
Český komiks a povinná četba: Od Čapkova R.U.R. po Erbenovu Kytici
Možnost smíchat klasiku s vlastním stylem láká autory z celého světa. Výjimkou není ani superhrdiny ovládaná Amerika, kde si legendární Joe Kubert troufl na Tarzana z knížek spisovatele Edgara Rice Burroughse. Adaptace starých dobrodružných příběhů přesto častěji vznikají u nás v Evropě. A dost jich mají na svědomí i čeští kreslíři a scenáristé.
Kateřina Čupová udělala grafický román R.U.R. Stejnou hru Karla Čapka zpracovali Lenka Pipková a Vojta Rejl. Honza Bažant nakreslil Krakatit a podílel se na Komiksové Kytici Karla Jaromíra Erbena.
Petr Kopl volně spojil Sherlocka Holmese (Skandál v Čechách, Pes baskervillský, Poslední případ) a Draculu se Ztraceným světem i Tajemným hradem v Karpatech. A k tomu ještě přihodil Tři mušketýry.
Jan Štěpánek: Specialista na adaptace
K největším místním specialistům patří Jan Štěpánek. Nakreslil vlastní verzi Cesty kolem světa za 80 dní, Války s mloky, Ostrova pokladů, Psa baskervillského, Krakatitu, Bezhlavého jezdce nebo třeba Bílé nemoci.
„Vybrat si známé dílo pro komiksovou adaptaci je podle mého klíčové. Ten který román je známý protože byl vícekrát zpracován v různých formách, ať už ve filmu, rozhlasové hře, počítačové hře a nakonec třeba i v grafické podobě,“ vysvětluje. „Čtenář obeznámený s dějem sáhne po novém zpracování, aby mohl srovnávat. Známe to všichni, když jdeme na film podle románu, který jsme přečetli.“
Jules Verne: Ideální předloha
Zvlášť velkým oblíbencem komiksových autorů je také Jules Verne. Když tento francouzský fantasta v druhé polovině 19. století vydal Cestu kolem světa za 80 dní, nemohl tušit, že podle jedné knížky vznikne celá knihovnička komiksů.
„Téměř všechny Verneovy romány jsou u čtenářů známé a oblíbené. Pro komiks jsou ideální, protože mají epické zpracování a spoustu akce,“ říká Štěpánek. Kromě jeho Cesty kolem světa za 80 dní jsou česky dostupné ještě dvě adaptace. Nakreslili je Španěl Chiqui a Francouz Chrys Millien. „V knihovně mám tu od Milliena a ta je velmi povedená,“ dodává Štěpánek.
Komiks vs. kniha: Pokaždé je to originál
Více verzí jednoho dobrodružství nabízí zajímavou příležitost porovnat, jak se na stejný příběh dívají různí autoři. Shodnou se na tom, co nesmí vynechat? Jaké části zdůrazní nebo naopak vyhodí?
Komiks předkládá jiný zážitek než kniha. Pokreslené stránky nesnesou nekonečnou nálož slov. Na druhou stranu mají jiné skvělé možnosti jak posunout příběh o pár kroků dál. Cesta kolem světa bude vždycky trvat 80 dní. Ale pokaždé může proběhnout trochu jinak.
