Hrajeme si s EPROM - 4

Hrajeme si s EPROM - 4
Sdílej
 
Dnešní díl zasvětíme podrobnému popisu parametrů paměti, kterou budeme používat v našich dalších zapojeních. Téma to nebude nijak nové, touto problematikou jsme se zabývali již v několika dílech předešlého seriálu Číslicová technika. Naznačíme si tedy jen pár základních parametrů a zopakujeme si klíč k určování parametrů daného integrovaného obvodu podle popisu, který se nachází na jeho těle.

EPROM 27C256

Jak bylo již několikrát naznačeno, bude se jednat o typ 27C256. Tedy o paralelní paměť typu EPROM, kompatibilní s technologií TTL. Celý obvod je umístěn v 28 pinnovém DIL pouzdru, které je na vrchu opatřeno průzorem pro mazání paměti pomocí UV světla. Princip mazání jsme si již také uvedli dříve, proto se k němu nebudeme vracet.
Začneme tedy rovnou dešifrováním parametrů paměti podle údajů uvedených na jejím pouzdru.

Parametry paměti

Jak je patné z obrázku, lze označení rozdělit na tři části. První část definuje velikost paměťové matice, část druhá dobu odezvy a část třetí, rozmezí pracovních teplot.
Pro naše pokusy bude nejdůležitější část první. Tedy ta, která definuje velikost paměti. Budeme požadovat pouze typ 256. Typy nesoucí 512, nebo 128 jsou neslučitelné s naším programátorem a proto je nemůžeme ani používat.
Druhá část označuje dobu odezvy paměti, tedy čas za který se po nastavení dané adresy objeví data na výstupech paměti. Pro naše budoucí pokusná zapojení vystačí i klidně verze nejpomalejší s odezvou 200ns (nanosekund).
Rozsah pracovních teplot pro nás také není důležitý. Pro běžný provoz vyhovují všechny varianty.

Zápis a čtení

I zde se bude jednat o opakování. Logické úrovně jednotlivých vstupů pro módy čtení - Read, zápisu - Program, nebo stavu s nízkým odběrem proudu – Standy, si opět doplníme o názorné grafy, které budou v časových úsecích vždy znázorňovat logické úrovně jednotlivých nastavovacích vstupů.
Jednotlivá vyobrazení obsahují tyto položky: Adress - adresové vstupy, Outputs – vstupy/výstupy informací, to podle toho zda se jedná o zápis, nebo čtení a dále pak nastavovací stupy CE a OE. Graf pak ukazuje, zda se daný kontakt nachází ve stavu VIH, nebo VIL (logická jednička, nebo logická nula).
U grafu pro zápis pak ještě nalezneme vstup VPP, který se při programování musí nalézat na napěťové úrovni 13 V a při čtení na 5 V (logická jednička).
Nejlépe bude začít režimem čtení (READ WAVEFORMS). Budeme předpokládat, že v paměti jsou již nějaká data zaznamenána.
Prvním krokem je nastavení patřičné adresy. Tu zvolíme kombinací logických úrovní na adresových vstupech. Adresa je tedy nastavená a zbývá pouze přivést i určené logické úrovně k negovaným nastavovacím vstupům OE a CE. Oba se musí nalézat v logické nule.
Po tomto úkonu se na datových výstupech (outputs) objeví data zaznamenaná na zvolené adrese.
Druhým módem je režim zápisu (PROGRAMMING WAVEFORMS).

Zde je situace o něco komplikovanější, ale není to zas tak strašné. Prvním krokem je opět nastavení adresy, kam ovšem tentokrát chceme data zapsat.
Druhým krokem je třeba nastavit data, která chceme zaznamenat. To se provede přivedeným patřičných logických úrovní k datovým vstupům. Ty slouží při čtení i jako datové výstupy.
Nyní přijde na řadu vstup VPP, zde je nutné zvýšit napětí z 5 V na 13 V. Předposledním krokem je nastavení negovaného vstupu OE do logické jedničky.
Negovaný vstup CE, který zbyl slouží pro přivedení programovacího impulsu. Ten jak již víme, musí být aktivní v logické nule a trvat přesně 50ns (45).
Dnes jsme si tedy zopakovali základní parametry paměti EPROM 27C256 a od příště se budeme věnovat již konkrétním konstrukcím, které budou obsahovat i předlohy plošných spojů.

Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz