Hrajeme si s EPROM - 6 | Ábíčko.cz

Hrajeme si s EPROM - 6

Hrajeme si s EPROM - 6
Sdílej
 
Jak bylo řečeno na konci minulého dílu, uvedeme si dnes předlohu plošného spoje spolu s programem, který je třeba zaznamenat do paměti. Jistý náznak jsme si uvedli již minule.

Jednoduché běžící světlo – dokončení konstrukce


Plošný spoj není nijak výrazně složitý a s trochou zručnosti a pečlivosti by ho neměl být problém zhotovit.
Celé zařízení je postaveno na jednostranné cuprextitové desce, která je v rozích, stejně jako programátor, opatřena jednoduchými nožičkami v podobě distančních sloupků.

Postup výroby, přenesení předlohy na cuprextitovou desku, se dá jako vždy provést několika způsoby. Díky poměrně jednoduchému zapojení ho tedy lze překreslit i ručně.
Dále se tradičně spoj vyleptá a vyvrtá. Případně zastřihne na patřičný rozměr. Ten dnes činí 78 x 85 mm.
Při osazování postupujeme od těch nejmenších součástek, které se nacházejí nejblíže desce k těm největším. Pro umístění paměti, použijeme buď testovací patici s nulovou silou, nebo spíše obyčejnou 28 pinnovou DIL patici v precizním provedení.
Po odzkoušení, se vodivé cesty přetřou ochranným lakem na osazené plošné spoje. To však předbíháme. Nejprve je nutné naprogramovat paměť.

Programování

Princip programování a práci s naším programátorem jsme si již vysvětlovali. Nejpodrobněji se tomuto tématu věnuje 3. díl seriálu. Nás tedy bude spíše zajímat vlastní program zaznamenaný v binární podobě. Vše je uvedeno u tabulce. Levá část je věnována adresám, část pravá zaznamenávaným datům.
U adresové části ještě musíme připomenout, že jednak je tato část minimalizována v programátoru na pouhých osm adresových vstupů a dále pak v našem zapojení na pouhé čtyři.
S minimalizací, kterou obstarává programátor si nemusíme lámat hlavu. Ta je již zakomponována do plošného spoje pokusného zapojení. Nás spíše bude zajímat minimalizace druhá. A sice ta, která zužuje počet adresových vstupů na pouhé čtyři. S tímto faktem je třeba počítat při programování. Vše je zajištěno tak, že nepotřebné adresové vstupy pro toto zapojení jsou nastaveny na logické jedničky. Při programování je třeba zaznamenat na tyto vstupy právě logické jedničky. Zařízení by jinak nefungovalo.
Dále je programování naprosto rutinní záležitostí.
Nejprve se nastaví adresa, dále data a pak se vyšle do paměti programovací impuls, který zaznamená nastavená data do dané adresy.
Princip efektu je patrný z tabulky. Světlo přeběhne přes střed z jedné strany na druhou a po tomto ději nastane malá odmlka, po které se bude vše opakovat. Rychlost posunu se dá ovlivnit pomocí trimru R3.
Příště se budeme teoreticky věnovat zapojení dalšímu, které bude již o něco složitější.

Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz