Papírová historie #18: Autodráhy a ábíčko

Papírová historie #18: Autodráhy a ábíčko
Sdílej
 
Autodráhy mají v naší zemi dlouhou tradici. Časopis ABC k ní přispěl řadou papírových modelů, které autodráhy doplňovaly.

 

V roce 1968 se začal naplňovat sen mnoha dětí, protože národní podnik IGLA v Trhových Svinech začal vyrábět českou autodráhu. Rozteč jejích drážek byla 74 mm (v šedé barvě) a standardní první set měl název Champion. Uvnitř se ukrývalo devět rovných dílů, jeden s dvěma ovládacími prvky, deset zatáček, malé body na zvednutí dráhy, spojky dílů a dva mantinely. A pochopitelně dvě autíčka, ať už „doutník“ bez bližšího označení nebo legendární Ford 40 GT (pamatujete, jak jste skládali Ford F-150 SVT Raptor?).

Europa Cup

Vybavení autodrah Europa Cup se postupně rozšiřovalo. V dalších soupravách se objevily i zjednodušené křižovatky a panely se zúžením. K dalším přídavkům patřily klopené dráhy, rozšíření rozteče vodících drážek na 90 mm, počítače kol a také nové modely autíček. Byl to nesourodý vozový park, kde se vedle vozů F1 objevovaly Can-Am a dokonce sportovní prototypy. Připravena byla i dopravní autodráha, v níž se vedle sebe proháněl trambus Škoda a Porsche 911.

Problémové doplňky

 

Zabývat se detailním vývojem a historií českých autodrah není smyslem této stati, od toho jsou tu odborné stránky a pečlivý rozbor zmíněných témat (například www.autodraha-faro.cz). Důležitější je skutečnost, že když se čtenáři začetli do článku v ABC nazvaného příkladně Grand Prix v obývacím pokoji (číslo 12, ročník 16), mohli jenom smutně koukat, co všechno mají kluci na západ od našich hranic k dispozici. Nejenom různě tvarované profily dílů, ale tributy, věže časoměřičů, figurky a spousty doplňků, které majitelům českých „europacupek“ byly zcela neznámé.

ABC spasitel

Soubor staveb k autodráze •  Papírová archeologie

Zdůrazňovat, že v ábíčku byli lidé, kteří doslova hýřili nápady, je jako opakovat, že kněžna Libuše vyvěštila Prahu. Už v době, kdy se první autodráhy začaly objevovat na pultech prodejen s hračkami, vytvořil konstruktér a autor vystřihovánek Vladimír Procházka komplex tribuny, depa a věže časoměřičů. Vyšel v čísle 21 (ročníku 12), tedy před prázdninami roku 1968, jako vkládaná čtyřstránková příloha. Tehdy ještě autor doporučil pracovat s kartónem a dřevěnými lištami.

Depo podruhé

Výstava věnovaná historii autodrah v Království železnic •  Robert Pavelka / PapirovaArcheologie

Téměř o šest let později (ABC 17/ročník 18) se objevuje opět příspěvek pro domácí autodráhy, které mezitím zažívají velký boom. Malé depo je dílem dvojice Pavel Blecha a Richard Vyškovský. Už po roce však dostávají modeláři „nášup“ v podobě velkého depa, které je na čtyřech stranách rozloženo do tří čísel (13-15/roč. 19). To už byl materiál, se kterým se dalo pracovat. Jenom nesmělo chtivé autodráhaře zmást, že první část velkého depa byla prakticky shodná s tím prvním, jen o něco zmenšená. Kdo si tedy chtěl ušetřit práci, ten splakal nad výdělkem.

Oživení vozového parku

Výstava věnovaná historii autodrah v Království železnic •  Robert Pavelka / PapirovaArcheologie

Vynalézavost redaktorů ABC pokračovala, a v tomto případě měl určitě hlavní slovo Martin Pilný. V souladu hned tří jedenadvacítek – ABC 21/ročník 21 a startovní číslo 21 – byla připravena první papírová karosérie pro podvozek na autodráhu. Pravda, asi nevydržela poněkud tvrdé zacházení, zato její příprava netrvala rozhodně nijak dlouho. V dalších třech ročnících a shodných číslech se objevily další, už složitější „kastle“, které ale bylo možné postavit i jako běžný model. No, běžný – kvůli výšce motoru a šíři podvozku byly Porsche 917 a FIAT Ritmo upraveny, až Lancia Beta Monte Carlo turbo (ABC 24/roč. 24) vyžadovala vytvoření speciálního podvozku.

Komplikované modely

Papírové Porsche 917 pro nasazení na podvozek k autodráze •  Papírová archeologie

Ke čtenářům ABC ještě doputovala tribuna, rozdělená do dvou čísel (7 a 8) a velice atraktivní komplex Start a cíl, který ovšem vyžadoval, pokud jste nechtěli rýsovat, nastřádání 11 krabiček různých výrobků ústní hygieny. Tento doplněk k autodráze se objevil v čísle 9, takže na přelomu let 1977 a 1978, v ročníku 22, dostali modeláři poměrně slušnou zásobu vybavení. Objevilo se ještě několik vozů, které bylo možné na podvozky Europa Cup nasadit, například Lada Niva, slavná bugatka „želva-tank“, BMW M-1 Procar a mnohem později i zásahové vozidlo Tatra 624 Narex. Po otevření hranic už bylo možné dovážet kompletní vybavení autodrah, ať to byla Carrera, Tyco či jiné, takže české kutilství bohužel zhaslo.

Kde to všechno uvidíte

Výstava věnovaná historii autodrah v Království železnic •  Robert Pavelka / PapirovaArcheologie

Roman Kysel je majitel obchodní značky FARO, spolumajitel a jednatel firmy FAROfactory. S jeho pomocí se podařilo v Království železnic připravit výstavu pro všechny zájemce o autodráhy. Mapuje se na ní vývoj autodrah od úplných počátku v roce 1967, kdy byla zahájena výroba, až po současnost. Vedle továrních výrobků najde návštěvník i modely z ABC (včetně mnoha zmíněných karosérií). V sekci o současnosti je vystavena skutečná formule 4 Gloria G8F a funkční autodráha FAROfactory. Rovněž rozsáhlý sortiment výrobků zmíněné firmy najdete v přilehlých vitrínách. Kdo tedy podlehl kouzlu autíček svištících po panelech, nechť zamíří do Království železnic.

Výstava je otevřena od 6. května 2017.

Přečtěte si také:

Závoďáky do kapsy: Co dokáže autodráha

Závoďáky do kapsy: Co dokáže autodráha

Kaskadér na dálkáč

Kaskadér na dálkáč

Minikáry: Závody bez hluku a zápachu

Minikáry: Závody bez hluku a zápachu

Mini-Z: Auta na vysílačku bzučí jako zběsilí sršni

Mini-Z: Auta na vysílačku bzučí jako zběsilí sršni