Papírová historie #27: Vzpomínka na "pionýra"

Papírová historie #27: Vzpomínka na "pionýra"
Sdílej
 
Dobývání vzdálených světů bylo vždy velmi přitažlivé. ABC k poznávání přispívalo nejen odbornými články, ale i atraktivními modely .

 

Mnozí z vás určitě četli podmanivé sci-fi o dobývání planet naší sluneční soustavy. Ve zvláštní oblibě byl především Mars, ale dostalo se i na další. Lidstvo ale mělo zájem poznat a poznávat, zda má nějaké sousedy. Proto v Americkém úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) vznikla planetární sonda, která byla určena k návštěvě planety Jupiter. Nesla jméno Pioneer 10, technické označení znělo 1972-012A. Pokud pomineme poměrně obšírný technický popis, pak asi nejzajímavější bude váhový údaj – celých 259 kilogramů.

Pioneer 10 během stavby • 

Dlouhá životnost

Přitažlivost talířové sondy s dvěma výklopnými rameny a velkou parabolickou anténou (průměr 2,74 metru) zvyšovala pozlacená hliníková destička umístěná na trupu. Bylo to vlastně poselství určené pro případný kontakt s jinými civilizacemi. Z kosmodromu Eastern Test Ranger sonda odstartovala 3. března 1972 a zamířila k Jupiteru. Jako vůbec první těleso vyslané ze Země překonalo hlavní pás planetek a do oblasti zmíněné planety dorazilo v prosinci 1973. Po splnění úkolů u Jupitera a odeslání tří stovek snímků na Zemi zkoumal Pioneer vnější oblast sluneční soustavy. Poslední signály byly zachyceny na zemi 23. ledna 2003, další pokusy o kontakt už byly neúspěšné.

Pioneer 10 z papíru v kompozici s Jupiterem • 

Papírové chybičky

Psal se rok 1973 a Pioneer 10 se objevil na stránkách časopisu ABC jako zajímavá vystřihovánka v podání autorské dvojice Kobík-Šorel. Model vypadal celkem triviálně, ostatně ho tvořilo pouhých 27 dílů (číslovaných bylo dvaadvacet). Několik nepřesností tehdejší čtenáři tvůrcům prominuli, asi největším nedostatkem byla absence délky špejle u magnetometru (Helium Vector Magnetometer) a nesprávné situování dílu 18. Naštěstí nešlo o natolik zásadní pochybení, aby se model nedal sestavit. Ostatně se o tom můžete přesvědčit na stránkách Papírové archeologie.

Vystřihovánka sondy Pioneer 10 z ábíčka • 

Trojí provedení

Poprvé se čtenáři ABC mohli seznámit se sondou 8. června 1973 v ABC číslo 20 (ročník 17), kde byl i doprovodný text s atraktivní návodovou kresbou v podání Františka Kobíka. Bez čtvrt roku o deset let později se Pioneer 10 na stránky ABC vrátil jako součást série Muzeum kosmonautiky. Původní model pouze lehce upravil Jaroslav Velc, zásahy do konstrukce ale byly minimální, týkaly se pouze některých detailů a barvy. Potřetí už šlo o model odlišný, určený pro tradiční Plastické vystřihovánky vydavatelství Albatros. Sešit Kosmická tělesa (katalogové číslo 7252) nabídl Kobíkem upravenou verzi a ve větším provedení, než jak ji otisklo ABC.

Vystřihovánka sondy Pioneer 10 z ábíčka • 

Epilog

Vzhledem k tomu, že sonda už nějakých 15 let nevysílá žádné signály, ale její zánik není potvrzen, jde o výjimečný počin. Společně s dalšími výtvory známého dua ŠOK, ať šlo o kosmickou loď Apollo či atraktivní přistávací modul měsíční expedice se jednalo o zajímavou exkurzi do historie kosmonautiky a navíc v mírně zapovězeném americkém hávu.

Přečtěte si také:
Papírová historie #26: Tank "Lidice" slaví výročí

Papírová historie #26: Tank "Lidice" slaví výročí

Papírová historie #25: Jak pracují papíroví archeologové

Papírová historie #25: Jak pracují papíroví archeologové

Rudá hvězda neandrtálců: Okolo sluneční soustavy prolétají hvězdy

Rudá hvězda neandrtálců: Okolo sluneční soustavy prolétají hvězdy

Pekelná mise: Parker Solar Probe

Pekelná mise: Parker Solar Probe

 

Hry