Když v létě památného roku 1989 absolvovaly tělesně postižené děti na táboře Československého červeného kříže v Oboře u Lanškrouna hru s názvem Rallye Paříž-Dakar, o cenu Claye Regazzoniho, byly možná překvapeny zvláštní odměnou: jednoduchými vystřihovacími modely kamionů z předchozího ročníku slavného motoristického závodu. Švýcar Regazzoni svou závodní kariéru ukončil v roce 1980, kdy po havárii v americkém Long Beach po zranění obratlů ochrnul na dolní polovinu těla. I jako paraplegik nezvolnil ve svém životním tempu a pro mnohé se stal symbolem nezlomné vůle. Proto bylo pojmenování ceny velmi výstižné.
Z Lanškrouna do ABC
Švýcarský pilot Formule 1 v naší vlasti několikrát navštívil podobně postiženého automobilového závodníka Jiřího Bergra. Že prvním modelem řady minibox byla jeho dakarská Tatra 815 v barvách Marlboro se asi nedozvěděl, ale záhy o ní věděla širá modelářská obec.
Kdosi totiž při pohledu na Milanovy modely pojal nápad, aby je autor zkusil uplatnit v ABC. Tato myšlenka padla na úrodnou půdu a v čísle 6 ročníku 34, shodou okolností prvním, které vyšlo po Sametové revoluci 17. listopadu, se objevily první dva modely – oba ze zmíněné rallye.
Kup si ABC s reedicí prvního miniboxu >
Miniboxy v papírové historii
Novinka zaujala, přímo nadchla. Méně zkušení modeláři nebo začátečníci mohli slepením jednoduchých "boxíků" získat půvabná autíčka v měřítku 1:100, jejichž "flotila" se příjemně rozrůstala. Pochopitelně Weiner nezůstal jen u závodních speciálů, začaly přibývat nákladní vozy, autobusy, posléze osobní auta, hasičská technika, pracovní stroje. Na spodku vozu byl kromě symbolu červeného kříže rovněž autorský kód a označení, do jaké kategorie model spadá (Road, Agro, Fire, All Terrain, Bus…). V ABC 21/35 vyšel graficky velice povedený list pětadvaceti prvních miniboxů a čtenáři byli naladěni na zajímavou možnost mít přehled o vyšlých modelech. Z důvodů neznámých ale zůstalo u této jediné položky.
Miniboxy pro náročnější
Aby byli uspokojeni i náročnější modeláři, kteří volali po větších detailech, některé modely vyšly ve dvojím provedení, kde bylo možné původní "krabičkový" podvozek opatřit skutečnými koly. V 37. ročníku (čísla 4, 6 a 7) vyšly i objekty benzínové stanice, autoservisu a obchodního střediska, takže miniboxy dostaly další "hrací" rozměr.
Ve vlastní firmě WDS studio připravil Weiner některé varianty dokonce v měřítku 1:87, další řadu pak zmenšil na tradiční eNkovou velikost 1:160. A to na natěšené "minimodeláře" čekaly v měřítku 1:300 velké krajinné celky jako Skalka, Zákoutí, letiště Slatina, nádraží Petrovice se sídlištěm a mnoho dalších, na něž se můžete podívat na webových stránkách Papírových archeologů. Je tu už i sortiment staveb a autor dokonce vypracoval katalog s jednotlivými segmenty, takže zájemce si mohl objednat a postavit prakticky cokoli.
Výročí papírových miniboxů
Miniboxy na nějaký čas vycházet přestaly, ale Milan Weiner nadále tvoří a čtenáři ABC mají možnost se s jeho výtvory setkávat i na stránkách svého oblíbeného časopisu. Těch "autíček" je tolik, že i kdybyste je všechny slepili byť v jediném exempláři, získáte velmi pozoruhodnou sbírku. Počínaje maličkým víceúčelovým vozem Steyr Puch 700 Haflinger (ve třech variantách) až po obří monumentální americký tahač Mack Super Liner II s dvěma přívěsy. Dílo Milana Weinera už dávno přesáhlo původní záměr – což je jenom dobře. ABC připravilo pro čtenáře – a pamětníky – reprízu vůbec prvního vydaného miniboxu téměř na den po 30 letech. Tak hezké vzpomínání.
