Jsou malí a díky svému jásavému zbarvení připomínají spíš gumovou hračku než smrtelně jedovatého hada. Mláďata křovinářů ostnitých, kteří se nedávno narodili v Zoo Praha, jsou přesto hned od narození vybavena nebezpečným jedem. Díky speciálně vytvořené terarijní expozici je návštěvníci mohou obdivovat už teď.
Čtyři zdědila žlutou barvu po matce a jen jedno je po otci zeleno-růžové. Mláďata jedovatých křovinářů ostnitých jsou nově k vidění v Pavilonu šelem a plazů v pražské zoo. Návštěvníci je spolehlivě najdou doslova v teráriu v teráriu – v síťové miniexpozici, která je umístěna uvnitř terária pro dospělé jedince.
Drobní hadi přišli na svět 20. září a ihned zaujali typické pozice ve větvích. Křovináři totiž jako mnoho chřestýšovitých hadů rodí živá mláďata a na zem sestupují zřídka.
Proč je každý křovinář jinak barevný? Jde o přírodní kamufláž
Malí křovináři v Zoo Praha • Zdroj: Jiří Bálek, Zoo Praha
„Různé barevné rázy příslušníků tohoto druhu nejsou uměle vyšlechtěné, jsou zcela přírodní. I v tropické Střední Americe, kterou obývají, nalezneme žluté, zelené, cihlově červené, hnědé, stříbřité, růžové a různými kombinacemi těchto barev okrášlené křovináře. Je to trochu loterie. Když jsme je v roce 2015 rozmnožili poprvé, všechna háďata byla zeleno-růžová,“ říká kurátor plazů Petr Velenský.
Vzor podle něj může sestávat z různě velkých skvrn, které někdy zcela zmizí, nebo se naopak protáhnou do podélných proužků. „Celá tato paráda má kupodivu účel maskovací. Stromoví křovináři potřebují splynout s velmi rozmanitou tropickou vegetací, a to nejen proto, aby se ochránili před predátory, ale zejména aby je neodhalila jejich potenciální kořist,“ doplňuje Velenský.
Mláďata už mají za sebou první svlek, takže jejich barvy zazářily v plné intenzitě. Ve stejném teráriu mohou lidé spatřit vedle mláďat také pět dospělých křovinářů. I oni se liší barvou, tři jsou žlutí a dva zeleno-růžoví. Expozici s celkem deseti hady sdílí také bazilišek zelený.
Zmije s řasami: Jak křovináři loví? Jejich jed rozkládá krev
Křovináři na svou potravu číhají často přímo v květech rostlin. Vyhlížejí ptáky nebo netopýry, kteří přilétají sát sladký nektar. V mládí loví zejména žáby a malé ještěry. K lovu využívají jed s hemoragickými složkami, které rozkládají krev kořisti. Uštknutí člověka jsou vzácná a nebývají smrtelná.
Tito chřestýšovití hadi zaujmou také výrůstky na hlavě, díky kterým si vysloužili český druhový název „ostnitý“. Angličtina je označuje jako eyelash viper, tedy zmije s řasami. Různé rohy, růžky a výrůstky často zdobí - avšak z hlediska kořisti maskují - hlavu hadů, jejichž lovecká metoda je založena na číhání.
Analýza DNA v roce 2024 odhalila 7 nových druhů křovinářů
Až do roku 2024 byli všichni křovináři označováni jako ostnití s odborným jménem Bothriechis schlegelii. Jenže pod tímto názvem se ve skutečnosti skrývalo mnohem víc druhů. Odhaleny však byly teprve v roce 2024 na základě analýzy DNA, která potvrdila, že jde až o sedm samostatných druhů.
Pražská zoo chová středoamerický druh nově pojmenovaný Bothriechis nigroadspersus, který však dosud nedostal žádné české jméno. Zoo Praha bude proto nadále používat tradiční český název křovinář ostnitý i pro tento druh.
