Psouni prérijní jsou roztomilá zvířata aktivní přes den a patří mezi oblíbené chovance zoologických zahrad. U nás je můžete vidět v Zoo Praha, Brno, Olomouc, Děčín a Hluboká. Přestože jde o nenáročná zvířata, má jejich chov v zajetí svá úskalí.
Jedním z nich je jejich potřeba podzemních doupat a s tím spojená schopnost hrabat. Vyžadují proto dobře zabezpečené výběhy, ze kterých se jen tak neprohrabou. Své o tom vědí chovatelé psounů v pražské zoo, která je chová už dlouhá desetiletí.
První psouni v pražské zoo
Kdy se psouni v pražské zoo objevili poprvé, není zcela jasné. S největší pravděpodobností to bylo někdy kolem poloviny minulého století. Přesné záznamy z té doby chybí. Nejspíš obývali některou z tehdejších vnitřních expozic, později žili v dolní části zoo v jednom z kruhových výběhů pro středně velké savce.
Slavné podhrabání k velbloudům
Nová historie chovu psounů v pražské zoo se začala psát v roce 2000. Tehdy se skupina psounů zabydlela v jednom z cípů výběhu bizonů. Psounům ale brzy přestal bizoní výběh stačit. Jak své podzemní město rozšiřovali, podhrabali se i do sousedních výběhů, takže je návštěvníci mohli pozorovat třeba u velbloudů.
Pro chovatele to ale znamenalo problém, péče o psouny, kteří se šířili do dalších výběhů, byla čím dál obtížnější. Nakonec došlo k jejich stěhování do dolní části zoo, kde se zabydleli ve vybetonovaném výběhu.
nová zabezpečená expozice a první mláďata
V roce 2019 se ale na místě psouního výběhu začal budovat Darwinův kráter, psouni se museli opět stěhovat. A zase zpátky k bizonům. Tentokrát však dostali novou expozici zabezpečenou tak, aby se z ní nemohli podhrabat.
Expozice a její okolí napodobuje severoamerickou prérii a psounům se hned zalíbila. Okamžitě si začali budovat své podzemní domovy a v roce 2022 se tu poprvé rozmnožili. Dnes žije ve výběhu pět dospělých jedinců, kteří odchovávají dvě letošní mláďata.
