V Zoo Olomouc se jejím ptačím obyvatelům daří. Snad nejcennějším úspěchem je odchov vzácných ptáků, konkrétně zoborožců šedolících, na které chovatelé čekali dlouhých osm let. Neméně cenná jsou ale i mláďata ibisů skalních, kteří jsou nadějí pro posílení jejich populace v přírodě. A přestože plameňáci nepatří k nejvzácnějším chovancům zoo, i oni své chovatele letos mile překvapili.
Chov vzácných zoborožců šedolících v Zoo Olomouc má dlouhou tradici
Chov zoborožců, především těch šedolících, má v olomoucké zoo dlouhou tradici. „Je nám velkým potěšením, že po dlouhých osmi letech můžeme představit dvě odchovaná mláďata zoborožců šedolících, která rodiče dovedli takzvaně až na bidlo. Nejvíc si ceníme toho, že se jedná o první odchov nového rodičovského páru a zároveň rozmnožení tohoto druhu ve druhé generaci,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.
Už začátkem března se pár začal zajímat o hnízdní dutinu. Netrvalo dlouho a chovatelé se stali svědky asi největší zvláštnosti v životě zoborožců: Samice se zcela sama bez pomoci samce zazdila směsí bláta, slin a kousků potravy v připravené dutině. Od té doby byla zcela odkázána na péči samce.
Začátkem dubna se v dutině objevila dvě vejce a o měsíc později chovatelka tučným písmem s mnoha vykřičníky zapsala do chovatelského deníku: „Zoborožec šedolící – 2 mláďata“.
Vzorná matka a první mláďata ve druhé generaci
Přestože jde o její první mláďata, projevila se samice jako skvělá matka a při každé kontrole je zakrývala svým tělem. Ta se ve dvou měsících spolu se samicí probourala ven z hnízdního kmene a připojila k samci. Jindy mírumilovný samec okamžitě změnil své chování a stal se z něj ochránce rodiny. Hlasitým křikem odháněl každého narušitele, který vstoupil do blízkosti voliéry. Došlo i na několik pokusů o fyzické napadení chovatele.
Počátek chovu zoborožců šedolících (Bycanistes brevis) sahá do roku 2003, kdy zcela první pár sice hnízdní aktivitu projevoval, ale k odchovu nikdy nedošlo. V letech 2006 a 2007 byl sestaven pár druhý.
Výsledkem jeho harmonického soužití byl první odchov mláďat v roce 2009, který byl současně i prvoodchovem v Unii českých a slovenských zoo. Do roku 2019 se tomuto páru podařilo úspěšně odchovat 15 mláďat. Jedním z nich je i nynější chovná samice z roku 2013. K té přibyl v roce 2015 samec původem z volné přírody, jehož geny jsou tedy velmi cenné.
Letošní mláďata jsou jejich prvním odchovem, který je současně i prvním ve druhé generaci. A protože populace zoborožců šedolících ve volné přírodě východní Afriky neustále klesají, jsou pro udržení záložní životaschopné populace v lidské péči dva olomoucké přírůstky významnou posilou.
Šedí plameňáci s rovným zobákem
Hejno plameňáků růžových s mláďaty v Zoo Olomouc • Zdroj: Zoo Olomouc
Hned sedm mláďat úspěšně odchovává hejno plameňáků růžových (Phoenicopterus roseus), které tak nyní čítá 64 jedinců. Neobvyklé na tom je, že se podařilo odchovat všechna vylíhlá ptáčata.
„Počasí nám bylo tentokrát oporou. V době budování hnízd z bláta pršelo tak akorát, že byla půda stále vlhká. Když plameňáci inkubovali svá vejce a líhla se mláďata, naopak nepřišla žádná průtrž mračen, která by hnízda vyplavila. I proto se můžeme radovat z odchovu hned sedmi přírůstků,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.
Mláďata plameňáků se líhnou s rovnými zobáky a jejich tělo pokrývá šedé prachové peří. Až postupem času se jim zobáky začnou zakřivovat, což je přizpůsobení jejich neobvyklému způsobu příjmu potravy filtrováním vody.
Mláďata mají i holohlaví ibisi skalní
Ibisové skalní si k hnízdění podle předpokladu chovatelů vybrali skalní výklenky v nově vybudované expozici • Zdroj: Zoo Olomouc
Svá mláďata ukázalo početné hejno ibisů skalních (Geronticus eremita), jež obývá v loňském roce znovuotevřenou africkou průchozí voliéru Bábovka. Úspěšné byly dva páry, které dohromady vyvedly tři mláďata.
„Ibis skalní přirozeně hnízdí, jak název napovídá, na skalních římsách. Byl tedy předpoklad a naše přání zároveň, aby si k hnízdění vybrali výklenky v imitaci Panské skály. Těší nás, že se tak stalo a v budoucnu by mohli zamířit do volné přírody,“ dodává MVDr. Jan Kirner.
Mladí ibisi mají v prvním roce života zcela opeřenou hlavu. U dospělých ptáků je holá, odkud pochází i jejich latinský rodový název Geronticus (z řečtiny gérontos = starý muž).
Ve 20. století se ibis skalní ocitl na pokraji vyhubení a jen díky úsilí zoologických zahrad se jeho populace v přírodě podařilo vzkřísit. Nyní začal nový záchranný projekt v Katalánsku, do kterého by se v příštím roce mohla s trochou štěstí zapojit i ibisí mláďata ze Zoo Olomouc.
