Odpověď

Ahoj Viktorko, moc dobře ti rozumím, jak se v těchto dnech asi cítíš. Když se člověk dozví nějakou zásadní zprávu, většinou bývá v šoku, než ji zpracuje. Možná máš teď pocit, že se ti zbořil celý svět, že ti rodiče do této chvíle lhali, že jsi opuštěná a sama, a ještě spousta dalších že. Nic z toho není pravda. Rodiče určitě čekali na nejvhodnější chvíli, kdy ti to řeknou. Ve vztahu k tobě se pro ně nic nezměnilo a ty jsi stále pro ně milovaná dcera. Říká se, že rodiče nejsou ti, kteří nás zplodili, ale ti, kteří nás vychovávají, starají se a bojí se o nás. Nevíme, do jaké situace se dostali tvoji biologičtí rodiče, že tě museli dát do dětského domova, ale měla jsi obrovské štěstí – vybrali si tě jiní rodiče. Spousta jiných dětí takové štěstí nemá. Nejlepší by bylo, abys o všem, co ti teď probíhá hlavou, mluvila – s rodiči, prarodiči anebo třeba se školní psycholožkou. Kdybys samozřejmě potřebovala, kdykoli mi můžeš napsat. Mourrison