Bojím se rodičů a máma mi vyhrožuje psychologem
Bojím se rodičů. Už nějakou dobu, vždy když se mě rodiče zeptají na nějakou otázku, která souvisí s tím, jak se cítím, nebo mým názorem, zaseknu se. Stáhne se mi žaludek, zablokuje mi to hlasivky tak, že když mluvím, tak mluvím takovým tím ubrečeným tenkým hlasem, často brečím a třesu se nebo mám tiky. Máma si myslí, že mým mlčením jí jen manipuluju a tak mě za to pořád trestá. Já to ale nedokážu přemoct, nějak se jich bojím a vlastně ani nevím proč. Skoro nic jim neříkám, porušuji jejich zákazy, protože se bojím, co by udělali, kdybych se jich zeptala na daný zákaz. Už vím, že se mě nebojí uhodit, takže se možná i bojím toho. Ale ani ostatním lidem nikdy doopravdy neříkám, jak se cítím, ani nic co se mě nějak osobně týká. Mám s tím velký problém, protože potom se necítím a nejsem sama sebou a tím pádem nemám skoro žádné kamarády. Začala jsem si textovat s někým online, ale bohužel na to máma přišla, když mi zabavila telefon a asi mě čeká tlačítková Nokia. Mám s tím ale fakt velký problém hlavně doma ale zase se bojím jim to říct. Navíc vždy když takhle přestanu mluvit, oba dva na mě jedou proud otázek a to mě dostává do té 'spirály' ještě hlouběji. Navíc máma mi teď vyhrožuje psychologem, což by asi nebyl až tak špatný nápad, kdyby v místnosti nechtěla být se mnou. Vím, že pak neřeknu už vůbec nic. Nevím, co mám dělat. Předem děkuji za odpověď. 13 let
Odpověď
Milá anonymko, je mi opravdu moc líto, jak se doma cítíš. Mezi tebou a rodiči je tzv. komunikační blok (ani oni, ani ty nevíte, jak spolu mluvit), který by bylo dobré odstranit. Jinak se může stále více zvětšovat a nebude v tom dobře vůbec nikomu.
Strach z posychologa?
Nápad maminky zajít k psycholožce je dobrý. Nemusíš mít strach, že by byla maminka přítomná neustále. Možná u první nebo druhé návštěvy, ale pak bude chtít psycholog mluvit jen a jen s tebou. Ty jí/mu hned v úvodu můžeš říct, že bys ráda chodila na sezení sama. Věř, že na to bude respektovat a mamince to vysvětlí.
Hlavně se neboj a nestyď popsat všechno tak, jak jsi to napsala mě. Jak se cítíš, co prožíváš, co tě trápí, bolí a podobně. Různými otázkami a vzpomínkami spolu přijdete na to, kdy pravděpodobně blok vznikl a spolu ho začnete odstraňovat.
Věř, že všechno chce čas a snahu něco změnit. Možná psycholog navrhne návštěvy i mamince, protože i ona by se měla naučit komunikovat s tebou. Ale to neovlivníš. Jediné, co ovlivnit můžeš, je svůj přístup k druhým, takže i k rodičům. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak to dopadlo. Mourrison
