Poznali jsme se online: Mám kluka a rodiče o tom neví...

Ahoj, mám kluka (14). Poznali jsme se online, protože je z Nizozemska, ale je fajn a v pohodě. Jenže moji rodiče o tom nevědí. Moje máma mi totiž řekla, že kluka budu moci mít až v 16-17. A navíc si píšeme přes snapchat, a kdyby zjistila, že mám snap a soc. sítě, zabila by mě. Chci jí o něm říct, ale bojím se, že by se ptala, jak jsme se poznali, a celé by to bylo v háji. A taky se bojím toho, co by řekla na to, že je z Nizozemska. Oba jsme se shodli na tom, že počkáme a já jí to řeknu, až mi bude 16-17. Anonymka, 14

Odpověď

Milá anonymko,

děkuju ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš. Je fajn, že sis našla spřízněnou duši, ale být tebou, byl bych trochu obezřetný. Mám tím na mysli, aby sis dala pozor na to, s kým si vlastně dopisuješ nebo posíláš hlasové zprávy a také, co posíláš.

Nezapomeň, že cokoli pošleš takřka „navždy“ bude uchované v kyberprostoru. Navíc může být profil klidně falešný.

Myslím si, že není dobré žít v tajnostech a lžích. Konec konců, ne nadarmo se říká, že lež má krátké nohy, takže tě klidně může doběhnout. Daleko hezčí vztah je, když se buduje na důvěře – a to platí nejen na partnery, ale i rodiče.

Počkej si na chvíli, až bude mít maminka dobrou náladu, bude odpočatá a vy budete mít takovou tu „svěřovací chvilku“. A pak jí o svém klukovi řekni. Pravda, možná bude zaskočená, ale nakonec určitě ocení tvoji upřímnost. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

10 rad, jak se chovat bezpečně na internetu: Znáš je fakt všechny?

10 rad, jak se chovat bezpečně na internetu: Znáš je fakt všechny?

Nebezpečí na internetu ohrozí každého třetího, varuje Michal z Avastu

Nebezpečí na internetu ohrozí každého třetího, varuje Michal z Avastu

Sdílej
 
 

Líbí se mi o 4 roky starší holka, má to cenu?

Ahoj Mourrisone, líbí se mi holka, která je o čtyři roky starší tudíž, jí je 19 let a mě 15 let. Chodíme spolu na sport a bavíme se spolu, ale nevím, jestli to v takovémhle věkovém rozmezí má cenu. Neporadil by si mi prosím?

Nejsem spokojená se svojí postavou

Ahoj, mám jednu prosbu týkající se mého těla. Je mi 13 a půl, vážím cca 55 kg a měřím 163 cm. Když jsem si to počítala na nějaké té BMI kalkulačce, tak mi to ukazuje normální stav. Jenže když se pak podívám do zrcadla na svoje stehna, který vypadají fakt jako dvě klády, moje břicho je fakt velký a špekatý a na mých rukách mi visí kůže, když je vyzdvihnu do vzduchu. Asi 3 měsíce zpátky jsem začala cvičit, nějaké ty HIIT workout, ABS, no, a právě mi přijde, že spíš se ty moje nohy a ruce zvětšují (břicho není až takový problém, za což jsem ráda) a mám o pár kilo navíc. A tak se chci zeptat, jestli chci být štíhlá, tak mám spíše běhat, chodit na dlouhé procházky, nebo jezdit na kole (někde na internetu psali, že se na štíhlou postavu mají dělat intervalové sporty a cvičení) anebo pokračovat v tom, co zatím cvičím a posiluje mi ty nohy a ruce? Opravdu nevím, co mám dělat, jsem z toho nešťastná, někdy se mi nějací kluci posmívají, že mám velkej zadek a tak. Jinak moc děkuju předem za odpověď.

Líbí se mi kluk, kterému je dvanáct, mě je osm, myslíš, že se mu také líbím?

Líbí se mi kluk, kterému je dvanáct, mě je osm, myslíš, že se mu také líbím? Děkuju za odpověď. Baru

Mám trapný problém: Venku mám pořád pocit, že se mi chce na WC

Dobrý den, dlouho jsem se rozmýšlela, jestli to napsat nebo ne, protože se s tímto cítím hrozně trapně, ale nakonec jsem si řekla, že to asi bude nejlepší. Mám takový problém, že každou přestávku chodím na WC, protože to mám nějak v hlavě nastavené, že potřebuji. Hodně mě to štve a omezuje, např. když někam jedeme a jsme tam déle, tak mám nutkání jít na WC, i když ve skutečnosti třeba nepotřebuji. V jednu chvíli to bylo až takové, že jsem hodně potřebovala, doběhla jsem na záchod a zjistila, že se vyprázdnit ani nemůžu. Neřekla jsem to vůbec nikomu, takže jim to nejspíš přijde hodně divné. Je to spojené s psychikou tím způsobem, že doma chodím normálně jednou za cca 3 hodiny, ale když jsem někde, kde vím, že si jen tak někde nezajdu, tak mám pocit, že potřebuji mnohem víc. Prosím, co mám dělat? Chci se toho pocitu už konečně zbavit! A nejlépe sama se sebou, nechce se mi to někomu říkat. Promiň, ale jméno nechci psát.

Uzavírám do sebe, co se to se mnou děje?

Ahoj Mourrisone, trochu si nevím rady s tím, co se se mnou děje. Dříve jsem byl pořád venku s kamarády a teď jsem nejraději doma sám. Rodiče mě pořád nutí chodit s nimi ven, ale já nechci a vždycky se kvůli tomu pohádáme. Co mám dělat. Poraď mi, prosím. Vojta (13 let)

Mám v hlavě chaos! Jak si mám srovnat myšlenky?

Zdravím, dnes jsme ve škole psali tzv. testy profesní orientace, který se zakládal ze dvou částí. V té první se testovala inteligence a v druhé části zájmy a to co by nás mohlo bavit. A chtěla jsem se svěřit, že cítím nejistotu (spíše takový stres) ohledně budoucích výsledků. V té první se mohlo i ukázat, zdali jsme spíše technický či humanitní typ. No, myslím, že jsem to napsala celkem dobře - kromě matematiky, kde jsem měla cca ⅓ všech úloh (slovních) a mám ohledně toho celkem obavy, co to udělá s výsledkem. Byla tam ještě jedna matematická část, kde jsme měli navazovat čísly např. 12 14 11 13 15 12 (tj. 14 16 13) a tam jsem celkem uspěla, mám cca ¾ (bylo to totiž na čas) no uvidím no. V ČJ jsem to měla pod kontrolou a mám většinu v klidu zvládnutou, taktéž i přepisování znaků v časovém limitu. A v druhé části jsme měli zaškrtnout, jak moc by nás co bavilo od 1do 5 a poté podtrhovat, co by nás bavilo za povolání. Podtrhla jsem učitelka SŠ a policie, skutečně to tak cítím a o té práci sním (myslím tu policii), jenže rodiče o tom neví a myslí si, že ještě nevím co dělat, anebo že by mě mohlo bavit učit fyziku. Chtějí mě poslat na gympl, ale mám určité obavy jim říct, že gympl jako 1. školu nechci. Měli jsme napsat svoje oblíbené předměty a napsala jsem OV a TV. U občanky mám vždycky takový jiný pocit a přeju si, ať ještě nezvoní, tak jsem zabraná do učiva. A TV taky zbožňuji. Možná nám psycholog při vyhodnocení řekne, že by se ke mně práce u Policie hodila, ale nevím. Co když mi řeknou úplně jiný obor? Rodiče by to každopádně slyšeli poprvé. Mám trochu stres, co by na ten výsledek řekli, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem to tam popravdě napsala a že je to konečně napůl venku. Promiň, vím, že je to opravdu chaotický dopis, ale přesně takový chaos je teď i v mých myšlenkách. Děkuji předem za rady. anonymka.

Jaké jsou policejní obory?

Ahoj, chtěla bych na SOSOOM a gympl, 3. školu zvažuji veřejnosprávní činnost. Ale nevím, jestli se na tento obor hlásit, ono to tam nebude tak akční jako bezpečnostně právní činnost, spíše práva atd. a to nevím, jestli by mě bavilo. Existuje ještě nějaký jiný policejní obor, kde se budeme během výuky hýbat? (Kromě voj. lycea v Moravské Třebové, tam nechci) díky.

Líbí se mi dva kluci, ale nevím, jestli chci něco víc

Ahoj Mourrisne, jsem zmatená ze svých citů. Líbí se mi dva kluci, jenže nevím, jestli se s nimi chci pouze bavit nebo něco víc. Problém je, že ani k jednomu se nedostanu moc blízko, oba chodí na jinou školu, vídám se s nimi třeba jednou za čtrnáct dní a to s nimi nemůžu ani pořádně promluvit. Díky za radu.

Láká mě nebezpečí a adrenalin, vždycky mám nějaký průšvih!

Ahoj Mourrisone, mám menší, nebo možná větší problém. Přitahuje mě adrenalin a nebezpečí, třeba také lidi, kteří nedodržují zákony. Nevím, jestli mám toto zmínit na terapii, protože moje kamarádky o mě mají starost, jelikož vždycky skončím s nějakým průšvihem. Děkuji, Barča

Je mi 14 a pořád mám v noci strach, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe s mým problémem. V noci mám strach, a to i z naprosto neškodných věcí jako je obrys židle ve tmě. Když jsem sama večer v koupelně, tak si představuji, kdo by mohl stát za dveřmi, i když vím, že je to nesmysl a máme hodně dobře zabezpečený dům. V noci, když usínám, tak mám strach se otočit čelem ke zdi, protože moje fantazie si začne vymýšlet, co je za mými zády a taky mám strach, že mě někdo sleduje, myslím, že se to přímo nějak jmenuje. I když vím, že můžu být naprosto v klidu. Přes den se ale ráda někdy kouknu na strašidelný příběh či film. Navíc je mi už 14! Cítím se celkem trapně, že se v tolika letech ještě pořád cítím ve tmě špatně. Prosím, poraď mi, jak se tohoto strachu můžu zbavit. Tuším, že mi asi poradíš se na ty filmy a příběhy nedívat, ale... jak si pomoct, aby mě to přes den nelákalo? A je normální, že se ještě v tolika letech bojím? Díky moc, Vera.