Zvířecí zombie: Pod vládou parazita

Zvířecí zombie: Pod vládou parazita
Sdílej
 
Způsob života některých parazitů by mohl sloužit jako inspirace pro tvůrce hororů. Svou oběť proměňují v zombie bez vlastní vůle.


V neděli 16. července zemřel ve věku 77 let režisér a scénárista George A. Romero. Ať už jeho bubákům říkáte zombie, oživlé mrtvoly nebo živí mrtví, Romero vymyslel jejich novou, moderní podobu. Jsme mu za to vděční, proto jsme vyhrabali z archívu nejzajímavější články o zombie. 

Po celé dějiny života na Zemi probíhá souboj ve vývoji parazitů a jejich hostitelů, kdy se jedni snaží na druhé vyzrát. Je stejně dramatický jako soupeření tyranosaurů se sauropody nebo mezi lvy a buvoly, jen se odehrává o mnoho skrytěji. Proto mu vědci začínají rozumět až v poslední době. A s úžasem vidí, jak někteří parazité manipulují se svými obětmi jako s loutkami bez vůle a vytvářejí z nich poslušné zombie, kteří jen plní příkazy drobného tvora umístěného v jejich mozku. 

Romero zemřel: Ožije jeho mrtvola?

Romero zemřel: Ožije jeho mrtvola?

Některé příběhy jsou jako z nejhoršího hororu. Parazit se napojí na nervy oběti a přinutí ji dělat věci, které jsou pro něho výhodné a pro kořist často i smrtelné. A to se kupodivu týká i nemocných lidí.

Kam mizí včely?

Výzkum parazitů také pomáhá vysvětlit některé záhady. Vědcům se tak asi podařilo vyřešit problém náhlého mizení včel. Jde o to, že se v Severní Americe některým včelařům z ničeho nic vyprázdnily úly. V určitých oblastech takto zmizelo až 90 procent včelstev. Vznikly teorie, že včely natolik zmatou signály z mobilních telefonů, že netrefí do úlů nebo že je zabíjí záření pronikající ozónovou dírou.

Zdá se ale, že za mizení včel může nenápadný parazit – dvoumilimetrová muška květilka. Její samičky kladou do zadečku včel vajíčka. Včela ještě několik dní normálně žije, když jí však začnou muší larvy zevnitř vyžírat, opustí úl. Nakonec venku uhyne. Larvy mušky se prokoušou ven a vedle mrtvého těla se zakuklí.

Kdyby včela zemřela v úlu, ostatní dělnice by muší kukly odstranily. Proto je důležité pro parazita, aby včely zemřely někde v ústraní. V případě masivního napadení květilkou se může během několika dní úl úplně "vylidnit" a včely zmizet.

Mrtvý mravenec s houbou, která mu vyrůstá ze zátylku. • 

Vetřelec ve švábovi

Představa larviček vyžírajících včelí dělnice zaživa je drsná, ale ještě to není nic proti tomu, co zažívá šváb, který potkal vosičku druhu Ampulex compressa. Když samička této vosy najde švába, bodne mu žihadlo, kterým ho ochromí. Chvilku počká a ochrnutou oběť bodne ještě jednou. Tentokrát do hlavy. Žihadlo opatrně strčí až do mozku a tam, na určitém místě, vypustí jed. Šváb se tím zklidní a stane se úplně poslušným.

Kdyby to neznělo cynicky, dala by se jeho "nová povaha" vyjádřit slovy "mouchy, snězte si mě". Vosa popadne švába za tykadlo a zkrotlého si ho odvede do doupěte. Tam, v podzemní noře, se šváb dobrovolně otočí a sleduje, jak mu vosa naklade na břicho vajíčko. Z něho se vylíhne larva, která zhruba týden kořist zaživa vyjídá. Šváb neumírá, protože žihadlo způsobuje, že pomalu dýchá, takže jeho tělo neztrácí vodu a je dostatečně šťavnaté. Po osmi dnech se larva ve švábovi zakuklí, aby pak protrhla jeho břicho a vylezla ven, jako dospělá vosa.

Nejlepší zombárny, oživlé mrtvoly a živí mrtví

Nejlepší zombárny, oživlé mrtvoly a živí mrtví

Mazané motolice

Mistři v ovlivňování svých obětí jsou i parazitičtí červi – motolice. Mívají často složitý vývoj a pro zdárné rozmnožení potřebují několik hostitelů. Larvy některých druhů žijí v rybách a dospělci ve vodních ptácích. Jak ale zařídit, aby rybu s larvami sežral pták? Během evoluce našla motolice řešení. Žije v očních čočkách ryb. Nemocné ryby špatně vidí. Mají proto pocit, že jsou příliš hluboko v šeru u dna. Plavou tedy za světlem nahoru. U hladiny se osleple plácají, dokud je nesežere nějaký pták. 

Složitější případ je motolice kopinatá, která se rozmnožuje ve střevech krav a ovcí. Vajíčka motolic se z jejich trusu dostávají do hlemýžďů. Ti potom larvičky motolic, které vypadají jako malé masité balíčky, vylučují slizem. Když se mravenec, rozhodne toto soustíčko pozřít, nakazí se. Larvička parazita se mu prokouše ze žaludku do mozku, kde změní jeho chování. Postižený mravenec nezůstane s ostatními na zemi, ale vylézá na vrcholky rostlin. Tak je totiž mnohem větší naděje, že bude sežrán spolu s listem. Když ho kráva nebo ovce spolkne, ve střevech jí vyroste nová dospělá motolice.

Obrázek s mravencem je ve skutečnosti převrázený a houba roste dolů. • 

Houba z hororu

S mravenci se paraziti vůbec nemazlí. V jihovýchodní Asii existuje houba, která z nich dělá úplné zombie. Když se její výtrus (což je něco jako semínko), uchytí na mravenčím těle, rychle proroste dovnitř a chvíli si tam klidně bují. Poté stromového mravence přinutí sešplhat k zemi a vylézt zhruba čtvrt metru vysoko. Tady si nebohý hmyz najde chráněné suché místo pod listem nějaké rostliny a zespodu se do listu pevně zakousne. Pak teprve houba mravence zabije. Jeho tělem prorůstají houbová vlákna, která po několika dnech prorazí ven. Na zadní straně hlavy mravenčí mrtvoly vyroste houbička, která vypustí mraky výtrusů. Z místa velkého asi jeden čtvereční metr, tím vytvoří pro všechny mravence smrtící oblast.

Zajímavé je, že tento jednostranně výhodný vztah existuje zřejmě už 48 milionů let. Důkazy poskytly zkamenělé listy, na kterých jsou zřetelně vidět typické stopy po kusadlech mravenčích zombie.

Nemrtvé prázdniny I: Živá mrtvá zombie

Nemrtvé prázdniny I: Živá mrtvá zombie

Jak udělat z člověka myš

Myslíte si, že člověka by žádný parazit zmanipulovat nedovedl? Mýlíte se! Existuje drobný parazitický prvok jménem Toxoplasma gondii. Dospělý žije ve střevech kočkovitých šelem, ale jeho nepohlavní stadia potřebují nějakého jiného (mezi)hostitele. Tomu nezpůsobují velké potíže, při napadení se projeví jako chřipka a poté se toxoplasmy zdánlivě bez následku usadí v jeho nervech a svalech. Problém je, že se přitom snaží, aby mezihostitel byl co nejdříve sežrán kočkovitou šelmou a ony se mohly opět dále rozmnožovat.

Klasickými hostiteli u nás jsou kočka a myš. Napadené myši ztrácejí vrozený strach z koček, jsou „statečné“ a neohrožené. Co se ale stane, když se toxoplasmou místo myši nakazí člověk? Prvok v jeho mozku ho také zmanipuluje tak, aby ho sežrala kočka! U nás tak velké kočky sice (na rozdíl třeba od Afriky) nežijí, přesto však toxoplasma lidskou povahu změnit dokáže.

Byli to právě čeští vědci, kteří jako první před časem dokázali, že v tělech účastníků dopravních nehod je větší počet toxoplasem než v běžné populaci. Zdá se také, že lidé, kteří v sobě přenášejí tohoto parazita, jsou o něco neopatrnější a pomaleji reagují v kritických situacích. Prostě poslouchají parazita! Samozřejmě, že cizopasníci nejsou chytřejší než my. Žádný by za vás úkol z matematiky nevypočítal.

O zas takovou legraci však nejde. Díky tisíciletému chovu koček, má v sobě cysty toxoplasmy v průměru každý druhý člověk. Mezi chovateli těchto sympatických šelmiček je to odhadem až 80 procent lidí. Parazit prostě vede, momentálně na nás vyzrál.

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

Astronomové odhadují vysokou pravděpodobnost zombie ve vesmíru!

Astronomové odhadují vysokou pravděpodobnost zombie ve vesmíru!

Zvířata u zubaře: V krokodýlí tlamě

Zvířata u zubaře: V krokodýlí tlamě

 

Články odjinud