Živá zkamenělina: Hatérie, posel z pravěku

Živá zkamenělina: Hatérie, posel z pravěku
Sdílej
 
I když na první pohled vypadá jako nějaká větší ještěrka, je s ještěry příbuzná asi tak stejně jako např. se pštrosem. Spojuje je to, že mají oba společného předka.

 

Hatérie novozélandská nebo – jak jí říkají domorodí Maorové - tuatara je plaz, který nemá v současném světě obdoby. Všichni jeho příbuzní žili na Zemi před 220 miliony lety (v době, kdy se objevili i první dinosauři) a teprve s nástupem prvních drobných savců vyhynuli. Až na hatérie. Dva druhy tohoto starobylého plaza přežily v nezměněné podobě na Novém Zélandu do současnosti. Nepochybně na tom má zásluhu skutečnost, že se Nový Zéland oddělil od pevniny dávno předtím, než se na něj dostali savci, takže tam plazi (a ptáci) neměli žádnou konkurenci ani nepřátele.  

Zuby dvěma řadami

Hatérie se vyznačuje mnoha vlastnostmi a znaky, jimiž se liší od současných „moderních“ plazů. Nejnovější objev její výjimečnost opět potvrzuje. Už dlouho se ví, že hatérie má poměrně neobvyklý chrup. V horní čelisti má dvě řady zubů, v dolní jen jednu, a ta přesně zapadá do mezery mezi horními zuby. Zuby nejsou zasazené do jamek, ale pevné vrostlé do čelisti, což hatérii umožňuje mnohem pevnější skus. Však také (a to už se také ví dlouho) umí v sebeobraně velmi bolestivě kousnout a způsobit vetřelci hluboké krvavé rány. Ale jak se nyní ukázalo, není to jen silou stisku.

Porcovací nože

Nedávno vědci zkoumali, jakým způsobem vlastně hatérie zuby používá. A protože je to vzácný a přísně chráněný živočich, nepoužili nešetrný rentgen, ale trojrozměrný počítačový model. Ten prozradil, že hatérie svou kořit porcuje opravdu jedinečným způsobem: Při skousnutí sklouznou dolní řady zubů o pár milimetrů dopředu a tím kořist rozřežou na kusy jako biftekový nůž. Dolní čelist navíc není srostlá, obě její poloviny se mohou lehce natáčet do stran, což účinnost kousání ještě znásobuje. Žádný jiný plaz tímto způsobem kousat nedovede – buď polyká kořist v celku, nebo z ní ostrými zuby či čelistmi kusy masa vykusuje nebo vytrhává.

 

Třetí oko: Vzpomínka na první obratlovce

Třetí oko: Vzpomínka na první obratlovce

Škorpioni z Čech: Na Slapech našli po 30 letech živého štíra

Škorpioni z Čech: Na Slapech našli po 30 letech živého štíra

Příliš mnoho očí

Pro obratlovce je typická osová souměrnost. S tím souvisí i to, že mají většinu orgánů párových – mají dvě ledviny, dvě uši, pravou a levou polovinu plic... A také dvě oči. Hatérie jsou i v tomto výjimkou – mají na temeni hlavy jedno oko navíc. A není to jen nějaký náznak – oko má svou vlastní čočku, rohovku a sítnici, dokonce i nervové spojení s mozkem. Dobře patrné je u mláďat, později ho překryjí neprůhledné šupiny. Nicméně z jeho stavby je zřejmé, že původně bylo zcela funkční. O tom, k čemu hatériím slouží, se ale vědci zatím jen dohadují.

Nebezpečné teplo

I když jsou hatérie plazi, nejsou ani trochu milovníky tepla, právě naopak. Mají nejnižší tělesnou teplotu ze všech plazů (od 5 do 11 oC) a ještě při 5 oC zůstávají aktivní. Naproti tomu teplota vyšší než 28 oC (při níž se většina plazů s oblibou vyhřívá) je pro ně smrtelná. S tím souvisí i jejich velmi pomalý metabolizmus. Stačí jim např. jen osm nádechů za minutu, a když se nehýbají, nadechnou se jen jednou za hodinu. A nejen to, zpomalený je celý jejich život. Dospívají ve věku 10–20 let a i potom se rozmnožují jen jednou za čtyři roky. Zato dlouho, dožívají se až 200 let a je doloženo, že i více než stoleté hatérie mohou být stále plodné.

 

Pravěká zvířata: Dinosauři s lesklým peřím

Pravěká zvířata: Dinosauři s lesklým peřím

Pohled do pravěku: Největší dravá ryba všech dob

Pohled do pravěku: Největší dravá ryba všech dob

Šavlozubí tygři: Tajemní dravci

Šavlozubí tygři: Tajemní dravci

Klíčová slova:
haterie, pravek
 

Články odjinud