„S lodí, jež dováží čaj a kávu, pojedu jednou na dalekou Jávu,“ napsal český básník Konstantin Biebl. Stejně tak by mohl jet na Srí Lanku, kdysi Cejlon. V polovině 19. století zde zkrachoval kávový průmysl, který podnikaví britští kolonisté vyměnili za čajové plantáže v centrální hornaté části ostrova. Na buddhistický Cejlon přivezli z nedaleké Indie levnou pracovní sílu, hinduisty, jejichž potomci stále češou keře čajovníku čínského (Camellia sinensis).
Plantáže se rozkládají od obzoru k obzoru. Jednou za 40 let jsou unavené keře čajovníku vypáleny a nahrazeny novými rostlinami. Sběračky čaje otrhávají nejvyšší lístky keřů dvakrát denně a dodávají ho do staré britské továrny, která pod novými majiteli stále funguje jako před sto lety. Z vysušeného a fermentovaného listí se dělá černý čaj, z nefermentovaného zelený. Je libo šálek?
