Návrat Sněhové vločky: Bílá barva nosí trable | Ábíčko.cz

Návrat Sněhové vločky: Bílá barva nosí trable

Návrat Sněhové vločky: Bílá barva nosí trable
Sdílej
 
Do našich kin přichází animovaný film Snížek, bílý kožíšek inspirovaný skutečným příběhem bílé gorily, která prožila celý svůj život v zoo. 

 

Návrat Sněhové vločky

Návrat Sněhové vločky

 

 

V roce 2003 uhynula ve svých 40 letech jediná bílá gorila na světě – Sněhová vločka. Tento gorilí samec z barcelonské zoo (ve Španělsku) zplodil během svého života 21 mláďat, ale bílé nebylo žádné z nich. O život ho připravilo právě jeho jedinečné zbarvení – zemřel na rakovinu kůže, která se u něj rozvinula jako následek albinismu. Barcelonská zoo tak přišla o svůj symbol, ale svět na Sněhovou vločku nezapomněl. Jeho příběh inspiroval filmové tvůrce: animovaný film pojmenovaný (v originále) po této slavné gorile, dostal v českém překladu název Snížek, bílý kožíšek.

Proč jsou bílí?

Albinismus je genetická porucha (mutace), která způsobuje, že se zvířeti nevytváří tmavý pigment melanin. Postihnout to může úplně jakékoliv zvíře - od ryb až po primáty včetně člověka, albíni se mohou vyskytovat dokonce i mezi bezobratlými. Takovému tvoru chybí pigment nejen v pokožce a srsti či peří, ale také v duhovce oka, v drápech, kopytech a dalších částech těla. Ty mají u albínů obvykle růžové zbarvení způsobené prosvítajícími krevními vlásečnicemi.

 

Těžký život

Albíni to rozhodně nemají v životě snadné – zejména ti, kteří se narodí ve volné přírodě. Často na ně útočí i příslušníci vlastního druhu, a protože jsou v přírodě nesmírně nápadní, jsou první, na koho se zaměřují predátoři. Navíc většinou i špatně vidí, protože nemají oči chráněné pigmentem v duhovce před slunečním zářením. Bledá narůžovělá pokožka bez pigmentu se na slunci rychle spálí, zvíře trpí záněty a kožními nádory včetně melanomů (tedy rakoviny, na kterou uhynula i Sněhová vločka). Jen málokterý albín se proto v přírodě dožije delšího věku, mnoho jich zahyne krátce po narození.  

Albín není každý

Bíle zbarvené zvíře ještě nemusí být albín. Existuje i jiný typ poruchy, která způsobuje, že se zvíře narodí bílé. Tato mutace se jmenuje leucismus. V tomto případě organismus umí vytvářet barvivo, ale to se z různých důvodů nedostane do pigmentových buněk nebo se dostane jen do některých z nich. Leucisté tak mají např. zachované zbarvení drápů a očí – i když slabší. Také se objevují barevné vzory na srsti či peří – proto mají např. proslulí bílí tygři na srsti tmavé pruhy či bílé žirafy svůj síťovaný vzor.

 

Putování tučňáků: Nejmrazivější domov

Putování tučňáků: Nejmrazivější domov

Žluté zvíře nemá žloutenku

Albíni nevytvářejí melanin, černý pigment, ale na zbarvení mnoha zvířat se podílejí ještě další pigmenty, kterých se mutace netýká. Nejčastěji jde o žluté xantofyly a červené karoteny. Albíni, v jejichž pokožce či srsti jsou tato barviva obsažena, pak nejsou ve výsledku bílí, ale světle žlutí či oranžoví. Červeně zbarvené oči či drápy jim ale zůstávají. Leucisté naopak nikdy žlutí nejsou, protože u nich nejde o poruchu tvorby pigmentu, ale poruchu pigmentových buněk, které neobsahují barviva žádného typu.

Melville by se divil

Slavná bílá velryba z Melvillova stejnojmenného románu byla ve spisovatelově době považována za neobvyklý zjev. V posledních letech se ale zdá, že se s bílými velrybami „roztrhnul pytel“. Naposledy se bílá velryba – keporkak dlouhoploutvý - objevila na konci loňského roku u norských břehů. Jiný bílý keporkak pojmenovaný Migaloo se zdržuje u břehů australského Queenslandu. Objeven byl v roce 1991 (to byl ještě mládě), naposledy byl spatřen v roce 2011. V témže roce se poblíž Velkého bariérového útesu objevil další bílý keporkak – nové mládě. Překvapení přinesly i výsledky loňského letního sčítání velryb jižních v australských vodách: mezi 55 narozenými mláďaty byla bílá hned čtyři! V severních mořích se toulá také bílá kosatka – v roce 2008-9 byla pozorována v blízkosti Aljašky a při pobřeží Ruska – v obou případech šlo nejspíš o stejného jedince.

 

 

Není albín jako albín • 

 

Černější než noc

Genetické poruchy tvorby pigmentu mohou mít i opačný efekt – místo aby černé barvivo chybělo, vzniká ho nadměrné množství. Taková zvířata pak jsou ve srovnání s normálně zbarvenými jedinci černá. Proslulí jsou černě zbarvení levharti a jaguáři – u nich se melanismus (tak se tato mutace jmenuje) vyskytuje velmi často. Ale i na těchto černých jedincích jsou při určitém úhlu pohledu patrné jejich typické černé skvrny. Zvláštním případem je tzv. akromelanismus. Černý pigment se tvoří v omezeném množství a soustřeďuje se do nejchladnějších částí těla, tj. kolem čenichu, na ušních boltcích a končetinách. Takto zbarvená jsou např. některá plemena králíků nebo siamské kočky. 

 

 

Nejchytřejší zvířata: Kdo se pozná v zrcadle

Nejchytřejší zvířata: Kdo se pozná v zrcadle

Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý

Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý

Mazlíci od indiánů: Příběhy 3 jihoamerických hlodavců

Mazlíci od indiánů: Příběhy 3 jihoamerických hlodavců

Klíčová slova:
zvire, albinismus