Nový svět byl lákavým cílem pro španělské galeony, které se vracely naložené zlatem, stříbrem a exotickým zbožím. Kromě něj se ale v podpalubí nacházelo i něco docela obyčejného – hlína. V přístavu ji námořníci vyházeli na břeh, vydrhli paluby i nákladní prostor a loď byla připravena k další cestě. Drobných rezavých mravenců, kteří se s hlínou dostali na souš, si nikdo ani nevšiml.
Obchodní cestující
Takhle nějak začali jihoameričtí ohniví mravenci Solenopsis geminata dobývat nová území. Dnes žijí v teplých oblastech celého světa, ale jak dokázali překonat oceány a obrovské vzdálenosti, bylo záhadou. Odpověď přinesl až nedávný genetický výzkum mravenců z Jižní Ameriky a téměř dvou set kolonií rozesetých po celém světě. Vyplynulo z něj, že invaze začala už v 16. století a jejím zdrojem bylo jihozápadní Mexiko. Zároveň vědci zjistili, že postup šíření ohnivých mravenců kopíruje lodní trasy, po nichž pluly španělské obchodní galeony.
Přes Tichý oceán
V 16. století bylo Španělsko hlavní námořní velmocí, jejíž lodě se pravidelně plavily mezi Acapulkem na západním pobřeží Mexika a Manilou na Filipínách. Byla to první pravidelná obchodní trasa napříč Tichým oceánem a současně i začátek mezinárodního obchodu. Z Acapulka vyplouvaly lodě s nákladem stříbra z mexických dolů do Manily, která sloužila jako centrum obchodu s Čínou. Z Manily obchodní konvoje pluly na Taiwan a odtud do Starého světa. A spolu s nimi cestovali jako černí pasažéři i mexičtí ohniví mravenci.
Zrádná zátěž
Mravence si ale lze jen těžko představit, jak nepozorovaně přebíhají do podpalubí po lanech, jako to dělávaly krysy. Jenže oni lana nepotřebovali - na lodě je nakládali sami námořníci. Prázdná či jen částečně naložená galeona měla příliš malý ponor a hrozilo, že se na moři převrátí. Chybějící zátěž zajistila hlína, kterou námořníci vytěžili v přístavu a složili v podpalubí. Když během plavby naložili další zboží, část hlíny vyložili na břeh.
Královny
Ohniví mravenci budují svá hnízda pod zemí, takže s hlínou mohly napříč oceány putovat celé kolonie. Ohniví mravenci budují svá hnízda pod zemí, takže s hlínou mohly napříč oceány putovat celé kolonie. Tito mravenci vytvářejí tzv. polygynní společenství, to znamená, že v jedné kolonii žije několik plodných královen. Díky tomu se ohniví mravenci na novém území rychle namnožili, zaplavili jej a nemilosrdně dobyli.
