V roce 2006 zastřelil v kanadské Arktidě lovec z Idaha ledního medvěda. Za povolení k odstřelu zaplatil a podle předpisů na lov dohlížel místní průvodce. Právě jemu se medvěd zdál divný. Měl příliš dlouhé drápy, hrb na zádech, široký plochý obličej a kolem očí hnědé skvrny. Vypadalo to, že lovec omylem zastřelil vzácný světlý poddruh medvěda hnědého, který se zatoulal daleko na sever. Za to by mu hrozila vysoká pokuta a až dva roky vězení.
Medvědí „voříšek“
Zastřelený medvěd proto putoval do genetické laboratoře. Analýza DNA přinesla překvapivý výsledek: Jeho matkou byla lední medvědice, ale jeho otcem byl grizzly, tedy severoamerický poddruh medvěda hnědého. Kříženci ledních medvědů a grizzlyů jsou známí ze zoo, ale tady se poprvé prokázal jejich výskyt v přírodě. Neobvyklá situace vyvolala spoustu diskuzí, ale lovec nakonec vyvázl bez trestu a úlovek mu byl vrácen.
Plodní kříženci
Mezidruhové křížení je známé u řady zvířat (koně x osli nebo zebry, lev x tygr), kříženci však bývají neplodní. U medvědů to jak se zdá neplatí. O čtyři roky později se totiž dostal do genetické laboratoře medvěd, který byl křížencem druhé generace: Matka byla kříženka ledního medvěda a grizzlyho, otec byl čistokrevný grizzly. A podobných plodných kříženců rok od roku přibývá. Proč ale až teď, když oba druhy po tisíce let obývaly vzájemně sousedící oblasti?
Nucené stěhování
Důvodem jsou jejich rozdílné nároky. Grizzly žije na pevnině, kde si hledá potravu, páří se a rozmnožuje. Lední medvědi tráví většinu času ve vodě a na ledovém příkrovu, na ledě a ledových krách i loví. Oba druhy tak neměly moc příležitostí k setkání. Jenže v posledních desetiletích začal ledním medvědům led pod nohama tát, a tak si musí hledat potravu i na pevnině. Grizzlyové se naopak stěhují dále na sever, kam se díky oteplování posunuje hranice výskytu kopytníků, jimiž se živí. Areály výskytu obou druhů medvěda se tak prolínají a šance na jejich křížení jsou nesrovnatelně větší než dříve.
Špatné vyhlídky
Kříženci se nazývají pizzlyové (zkratka z polar bear a grizzly). Často dědí vlastnosti, které je vůči čistokrevným medvědům znevýhodňují. Ztrácejí úzkou hlavu, dlouhý krk a dlouhé nohy, které činí z ledních medvědů zdatné plavce. Přijít mohou i o chlupatá chodidla, takže je v Arktidě zebou nohy. Zdědit naopak mohou dlouhé drápy typické pro grizzlyho, které jim znesnadňují pohyb po ledě. Pizzlyové proto tráví mnohem víc času na pevnině, kde se mohou dál pářit s hnědými medvědy. Ledním medvědům kvůli tomu hrozí, že jejich druh splyne s grizzlym a sám o sobě přestane existovat.
