2016 ve fosiliích: 7 nových pravěkých živočichů

2016 ve fosiliích: 7 nových pravěkých živočichů
Sdílej
 
Rok 2016 skončil a my jsme vybrali pět nejzajímavějších nových druhů, které paleontologové popsali v jeho průběhu. A přidáme i dvě pozoruhodné fosilie již známých druhů.

Chengjiangocaris: Nejstarší známý živočich s nervovou soustavou •  archiv

První "nervák"

Jméno: Chengjiangocaris kunmingensis

Zařazení: Členovec (korýš?)

Stáří: Asi 520 milionů let (prvohory, kambrium)

Místo objevu: Čína

Význam: Nejstarší známý živočich s nervovou soustavou

Živočichové podobní krevetám byli objeveni na jihu Číny, první zmínku o nich přinesla média již v roce 2013. Tito vzdálení příbuzní či snad primitivní typy členovců (jacísi pravěcí strýčkové hmyzu, korýšů, pavoukovců a dalších) žili v období kambrické exploze – asi 10 milionů let dlouhé doby, během které se v rychlém sledu objevují zástupci všech známých živočišných kmenů. Ačkoli jsou staří víc než půl miliardy let, jeden exemplář má zachované pozůstatky nervové soustavy. Díky nim si vědci mohou udělat představu o podobě mozku dávných obyvatel staroprvohorního světa.

Sarmientosaurus: Titanosaur s jednou z nejlépe zachovaných lebek •  archiv

Titanosaur s nej lebkou

Jméno: Sarmientosaurus mussacchoi

Zařazení: sauropodní dinosaurus

Stáří: asi 95 milionů let (druhohory, křída)

Místo objevu: Argentina

Význam: titanosaur s jednou z nejlépe zachovaných lebek

U dlouhokrkých sauropodů se lebka zachovává jen velmi vzácně. Objev nového dinosaura z této skupiny však vědcům umožnil vytvořit model mozkovny a tedy i tvaru mozku. Asi 12 metrů dlouhý a 10 tun těžký býložravec žil v době před zhruba 95 miliony let, v době největšího oteplení naší planety. Navzdory hmotnosti dvou slonů afrických měřila lebka sarmientosaura pouze 43 centimetrů a mozek rovněž nebyl příliš velký. Dá se proto předpokládat, že tito dinosauři nebyli výrazně inteligentní, ale to ani nemuseli být. Největší zástupci skupiny se totiž nemuseli obávat žádného přirozeného nepřítele.

Qilinyu: Zkamenělina asi 20 cm dlouhého živočicha možná změní dějiny vývoje obratlovců •  archiv

Moderní čelist

Jméno: Qilinyu rostrata

Zařazení: Pancířnatec

Stáří: Asi 423 milionů let (prvohory, silur)

Místo objevu: Čína

Význam: Důležité stadium ve vývoji čelistí

Zkamenělina asi 20 cm dlouhého živočicha možná změní dějiny vývoje obratlovců. Vědci se totiž zatím shodovali, že čelisti, jaké má člověk a naprostá většina obratlovců, se poprvé objevily u pradávných ryb před 420 miliony lety. Pancířnatec Qilinyu, který představuje vývojově staršího a primitivnějšího živočicha, je však vyvedl z omylu: Jeho čelisti mají stejně "moderní" stavbu jako čelisti ryb. Je tedy možné, že základy vzniku našich vlastních čelistí sahají až do období starších prvohor.

Chongmingia: Upřesňuje představy o rozmanitosti pravěkých ptáků •  archiv

Ptačí současník dinosaurů

Jméno: Chongmingia zhengi

Zařazení: Prapták (avialan)

Stáří: Asi 125 milionů let (druhohory, křída)

Místo objevu: Čína

Význam: Upřesňuje představy o rozmanitosti pravěkých ptáků

O druhohorních ptácích se až do konce minulého století mnoho nevědělo. V posledních letech nám ale záplava nových objevů (především z Číny) výrazně pomáhá v pochopení jejich druhové pestrosti. Posledním přírůstkem je Chongmingia z čínské provincie Liao-ning. Drobný opeřenec patří k vyhynulým praptákům, kteří na rozdíl od těch současných měli zuby v čelistech a drápy na křídlech. V žaludku se zachovaly spolykané trávicí kameny, což naznačuje, že byl býložravý. Podstatné je, že nepatřil ani do jedné ze dvou dosud známých vývojových linií praptáků a představuje tak zástupce úplně nové skupiny.

Spiclypeus: Druh s neobvykle tvarovanou lebkou •  archiv

Ostnatý štít

Jméno: Spiclypeus shipporum

Zařazení: Ceratopsidní dinosaurus

Stáří: Před 76 až 75 miliony let (druhohory, křída)

Místo objevu: USA, Montana

Význam: Druh s neobvykle tvarovanou lebkou

V roce 2000 zakoupil pozemek v americké Montaně bývalý jaderný fyzik Bill Shipp, který zde plánoval hledat dinosauří zkameněliny. O pět let později se mu spolu s najatými hledači fosilií poštěstilo narazit na 167 centimetrů dlouhou lebku, patřící velkému rohatému dinosaurovi. Ten dostal v letošním roce vědecké jméno Spiclypeus shipporum ("Shippův ostnatý štít"). Asi pět metrů dlouhý a přes tři tuny těžký dinosaurus trpěl rozsáhlou infekcí kostní hmoty v lebečním límci i levé přední končetině. Přesto však nezemřel předčasně - podle stavby kostí se dožil dospělého věku přinejmenším deseti let.

Purgatorius: Předek primátů? •  archiv

Předek primátů?

Jméno: Purgatorius pinecreeensis

Zařazení: Savec příbuzný primátům

Stáří: Asi 66 - 63 milionů let (druhohory, křída – třetihory, paleocén)

Místo objevu: Kanada

Význam: Možná jeden z předků budoucích primátů

Pravěký savec Purgatorius žil v převratné době, kdy dinosauři přepouštěli své místo savcům. Na rozdíl od velkých dinosaurů purgatoriové přežili katastrofické vymírání na konci křídy před 66 miliony let. Možná právě oni dali vzniknout prvním primátům – budoucím poloopicím, opicím, lidoopům i člověku. Malé zvířátko (délka asi 15 centimetrů a hmotnost kolem 40 gramů) obývalo západ dnešních Spojených států a Kanady. Pravděpodobně šlo o denního hmyzožravce, který si stavěl hnízda v zemi nebo v dutinách stromů. Kromě letos popsaného druhu P. pinecreeensis byly již dříve vědecky popsány čtyři další druhy, což svědčí o značném rozšíření tohoto rodu.


 

První zkamenělý mozek dinosaura •  archiv

Dinosauří mozek

Koncem října letošního roku vystoupil britský paleontolog David Norman s úžasnou novinkou – na jihu Anglie byl nalezen asi 133 milionů let starý kus kamene, který by podle všeho mohl být prvním známým zkamenělým mozkem dinosaura. Fosilie vykazuje stopy zachovaného cévního systému a tvarů, které odpovídají nervové tkáni v mozku živočichů. Zkamenělý fragment velký asi jako lidská dlaň patřil býložravému dinosaurovi z příbuzenstva iguanodonů – pravděpodobně příslušníkovi druhu Barilium dawsoni. Vzácnou zkamenělinu objevil roku 2004 amatérský sběratel fosilií ve vrstvě hornin na mořském pobřeží. Nález bude dále zkoumán a mohl by nám pomoci odhalit tajemství, týkající se inteligence a chování dávných dinosaurů.


Telmatosaurus transsylvanicus •  archiv

Dinosaurus s rakovinou

Již několikrát byl v minulosti objeven nádor na kostech některých dinosaurů. Tyto nálezy jsou velmi vzácné, ale ukazují, že rakovina existovala už v druhohorách. Letošním objevem je lebka býložravého druhu Telmatosaurus transsylvanicus, který žil před 69 až 67 miliony let v Rumunsku. Patřil mezi takzvané ostrovní trpaslíky, u nichž dlouhodobý pobyt v ostrovním prostředí s omezenými zdroji způsobil postupné zmenšování růstu. Z velikosti slona se tito dinosauři zmenšili až na velikost koně. Objevený jedinec byl ještě nedospělý a nádor na jeho čelistní kosti byl v počátečních fázích růstu. Byl ale nezhoubný a dinosaura určitě nezahubil, jen mu poněkud zdeformoval tvář.

 

Skutečná Nessie: Ichtyosaurus ze Skotska

Skutečná Nessie: Ichtyosaurus ze Skotska

Elektrický úhoř: Živá baterie z Jižní Ameriky

Elektrický úhoř: Živá baterie z Jižní Ameriky

99 miliónů let staré dinosauří peří

99 miliónů let staré dinosauří peří

Souboj šelem: Medvědi versus jeskynní lvi

Souboj šelem: Medvědi versus jeskynní lvi

Autor

Vladimír Socha

 

Články odjinud