Veleskokani rozmazlují pulce
Za problémy mohou jejich pulci veleskokanů goliáších. Jsou potravní specialisté - živí se jediným druhem vodních rostlin, který roste v okolí peřejí a vodopádů. Mohou proto žít pouze tady. Má to pro ně i další výhodu - rychlé zpěněné vody jsou bohatě prokysličené. Jenže pulci se líhnou z vajíček. Samička je lepí ke dnu nebo k vodním rostlinám, ale i tak je může rychle proudící voda odtrhnout a odnést daleko od potravy i kyslíku.
Pomoc místních lovců žab
K odpovědi na otázku, jak rodiče vajíčka před odplavením zabezpečí, navedli vědce místní lovci žab. Veleskokani jsou významným místním zdrojem masa, mohou vážit přes 3 kg a jejich tělo (bez nohou) měří téměř 35 cm. Ale úspěšný lov zajistí lovcům jen dokonalá znalost jejich zvyků. A podle nich si žáby stavějí hnízda a pulce v nich hlídají.
Umělá jezírka
Vědci se rozhodli tyto informace ověřit. Na březích řeky Mpoula v západním Kamerunu hledali vajíčka a pulce veleskokanů. Našli 19 jezírek, která byla jednoznačně uměle vytvořená. Jejich umělý původ prozrazovalo dno dokonale vyčištěné od spadaného listí a kamenů. Tím se nápadně lišila od podobných, ale přirozeně vzniklých tůněk, jejichž dno bylo zanesené.
Ochranná hráz
Jezírka nebyla stejná, vědci je rozdělili na tři typy. V prvním případě skokani využili vhodné přirozené tůňky, které jen vyčistili. Tato jezírka ovšem při zvýšeném stavu vody vajíčka před odplavením moc nechránila. Častěji proto stavěli druhý typ, který je zabezpečil lépe. U nich vybudovali z materiálu, který vyhrnuli ze dna tůňky, ochrannou hrázku.
Velcí jsou silní
Nejlepší ochranu před velkou vodou zajišťuje vajíčkům třetí typ líhně. Tyto tůňky skokani hloubili sami a z vyhrabaných kamenů vybudovali hráz kolem celého obvodu. Dokázali přitom přemístit až dvoukilové balvany. Takový výkon zvládnou jen ty největší žáby - vědci jsou proto přesvědčeni, že právě tato fyzicky náročná činnost nutná k zabezpečení potomstva může za jejich nadměrný vzrůst.
Tisíce vajíček
Pracně vybudovanou tůňku pak skokani udržují a využívají opakovaně. V každé z nich se tak současně vyskytovala vajíčka i pulci v různém vývojovém stadiu. Když se vědci pokusili odhadnout, kolik vajíček samice vyklade do jediné tůňky, došli k ohromujícímu počtu 2700–2800 vajíček.
Dělba práce
To, že skokani vajíčka a potomky hlídají, potvrdily fotopasti. Vědci ovšem nepoznali, zda jde o samce či samici. Podle domorodců staví tůňky samec, zatímco samice čeká opodál a přiblíží se, až když je samec s prací hotov a hvízdnutím ji přivolá. Samice pak své potomstvo každou noc střeží. Zda tomu tak opravdu je, však musí potvrdit další výzkum.
Starostlivé žáby
O potomky se starají i jiné druhy žab. A někdy dost neobvykle.
- Stejně jako veleskokani staví jezírka rosnička Rosenbergva (Hypsiboas rosenbergi). Říká se jí "gladiátorská žába", protože o vhodné tůňky samci často bojují
- Pralesničky rodu Colostethus kladou vajíčka do spadaného listí, vylíhlé pulce samice přenáší na zádech do vody
- Samice vakorosniček rodu Gastrotheca mají na zádech vak. V něm nosí vajíčka a později i pulce až do doby, kdy se promění v žabky
- Listovnice rodu Phyllomedusa vytvářejí pro vajíčka kolébku z listů nízko nad vodou. Pulci tak padají přímo do vody
- U ropušek starostlivých (Alytes obstetricans) nosí snůšku vajíček na zadních nohách samec a pravidelně ji namáčí
