Longyearbyen: Polární noc ve městě bezejmenných ulic

Longyearbyen: Polární noc ve městě bezejmenných ulic
Sdílej
 
Slunce tu naposledy viděli koncem října a nad horizont se zase vyhoupne až v půli února. Městečko Longyearbyen na souostroví Špicberky leží jen 1200 kilometrů od polárního kruhu a každý rok se během polárních nocí na několik měsíců ponoří do tmy.

 

Je tma jako v pytli. Noční obloha se nad městečkem Longyearbyen na Špicberkách klene ráno, v poledne i večer. Longyearbyen je v mnoha ohledech unikátní místo. Má jen něco málo přes 3 tisíce obyvatel, nejsou tu chodníky ani semafory, ulice mají čísla místo názvů a není vůbec neobvyklé tu po cestě do obchodu potkat párek sobů nebo polární lišku.

Polární noc: Tma, kam se podíváte

Tím největším unikátem, a pro mnohé i lákadlem, jsou ale polární noci, během kterých Longyearbyen na celé čtyři měsíce zahalí tma. Polární noc způsobuje naklonění osy planety Země vůči Slunci. V zimě se osa odkloní od hvězdy, Slunce zmizí za horizontem a severní polokouli pohltí polární noc, kterou kromě Špicberků zažívají i obyvatelé severní Kanady, Grónska nebo Ruska. V létě se naopak osa Země nakloní vstříc Slunci, a díky tomu na severu zavládne tzv. půlnoční slunce – tedy doba, kdy Slunce naopak nezapadá. V oblastech nejblíže rovníku se navíc dny nezkracují a den i noc trvá celý rok 12 hodin.

Longyearbyen leží 1200 kilometrů od polárního kruhu •  iStock

Longyearbyen s ledními medvědy

Několikaměsíční temnota je ve městě Longyearbyen součástí života. Trudomyslnost tu lidé zahání tak, že se třeba setkávají s přáteli v jedné ze dvou místních kaváren, zachumlají se s knihou u plápolajícího ohně v krbu nebo se jdou projít po okolí – pokud se ale zatoulají až za hranice města, je třeba mít s sebou něco na zaplašení ledních medvědů. V zimně tady teploty padají hluboko pod bod mrazu a jediné světlo je z pouličních lamp, které svítí bez přestání. "Vyrůstat na severu je velké dobrodružství. Kde jinde na světě mají děti dovoleno pobíhat a hrát si venku i po setmění? Nikdo děti nevolá domů při západu slunce, protože tu žádný západ není," popisuje polární noc Berit Sjovik z norského města Tromso pro americký The New York Times.

Na severu si musíte dát pozor na lední medvědy •  Stiller Beobachter, Wikimedia Commons

Město mladých a zdravých

Život ve městě Longyearbyen není pro bábovky – kdo tu chce žít, musí mít práci a být zcela soběstačný. Práce se tu najde třeba v uhelných dolech, ve výzkumu, v některém z hotelů nebo v administrativě, potřebné k chodu města. Lékařská péče je tu však omezená, a proto těhotné ženy před termínem odlétají do města Tromso na severu Norska odrodit. Opustit Špicberky musí i staří lidé, jakmile potřebují jakoukoliv speciální péči. Zemřít by tu nikdo neměl, protože ve věčně zamrzlé půdě se tělo nerozloží.

Noční nebe na severu rozjasňuje polární záře •  Robin Hornslien, Wikimedia Commons

Oslavy návratu světla

"Těšit se na těch 15 minut skutečného slunečního světla v půlce ledna je lepší než těšit se na jakékoliv narozeniny,“ popisuje nadšení z návratu slunce na nebe Tiril Auby z městečka Stamsund v Norsku rovněž pro Timesy. Návrat slunce je důvodem k oslavě všude za polárním kruhem, nejen v Longyearbyenu. V Tromso třeba vyrábí školáci cedule vítající slunce a malují si obličeje. S dalšími obyvateli města pak sledují, jak se slunce líně vyhoupne na nebe. Kromě toho se na náměstí koná filmový festival a v pekařstvích se prodává speciální sladká "sluneční žemle“.

Zima jako na Sibiři: Nejchladnější místo světa

Zima jako na Sibiři: Nejchladnější místo světa

Trezor pro semena i data: Proč je dobré zálohovat

Trezor pro semena i data: Proč je dobré zálohovat

Mořští sobi: Potravu hledají v oceánu

Mořští sobi: Potravu hledají v oceánu

Autor

Dominika Eliášová

 

Články odjinud