Vánoční obloha: Od Marsu po slavnou Betelgeuse

Vánoční obloha: Od Marsu po slavnou Betelgeuse
Sdílej
 
Zimní obloha je podle mnohých tou nejkrásnější. Noc trvá dlouho, tma je brzy, takže nemusíte zbytečně ponocovat. Zimní čas navíc dodává pozorování romantický nádech. Tak hlavu vzhůru, máme pro vás tipy, co na zimní obloze pozorovat.

 

Vánoční a zimní obloze dominuje souhvězdí Orion. Na obloze ho za jasného počasí najde opravdu každý a to i ve městě, kde pozorování ruší pouliční osvětlení. Je to díky tomu, že obsahuje velmi jasné hvězdy a má zřetelný a nezaměnitelný tvar. Souhvězdí je poměrně velké. Okolo Vánoc ho najdete večer nad jižním obzorem.

Betelgeuse: Budoucí supernova

Pokud si najdete Orion, tak se podívejte na jeho druhou nejjasnější hvězdu Betelgeuse. Je 760 krát větší a až 20 krát hmotnější než Slunce, viditelná pouhým okem. A zajímavá je nejen pro laiky, ale i odborníky. Jde totiž o jednoho z z nejslavnějších kandidátů na výbuch supernovy. Podobné hvězdy se dožívají poměrně nízkého věku a končí jako supernovy.

Hvězda Betelguse vybouchne: Hrozí nám nebezpečí?

Hvězda Betelguse vybouchne: Hrozí nám nebezpečí?

K výbuchu supernovy může dojít klidně už zítra, ale pravděpodobněji za pár desítek tisíc let. Až vybuchne, její jasnost extrémním způsobem vzroste, ale po pár týdnech hvězda zmizí. Už nebude vidět pouhým okem, jako je tomu dnes. Výbuch blízké supernovy by mohl ohrozit život na Zemi. Betelgeuse se ale nachází asi 548 světelných let od nás, takže je bezpečně daleko.

Uvolněný oblak materiálu z Betelgeuse, ze kterého se stal prach •  NASA, ESA, E. Wheatley (STScI)

Jasnost Betelgeuse

Druhým důvodem, proč Betelgeuse přitahuje zájem astronomů je jasnost hvězdy. V září 2019 začala Betelgeuse zřetelně klesat a na téměř obvyklou jasnost se vrátila až v únoru 2020. Betelgeuse je tak zvanou proměnnou hvězdou, takže jasnost mění běžně, ale tento pokles byl největší za mnoho let.

Díky pozorování Hubbleova dalekohledu víme, že se z Betelgeuse uvolnil obrovský oblak hmoty, který se poté ochladil, vznikl z něj prach a ten hvězdu zastínil. Ale pozor. Nezapomeňte, že se hvězda nachází 548 světelných let od nás, takže k události ve skutečnosti došlo někdy v době, kdy se světovými moři plavil Kryštof Kolumbus. Tak dlouho letělo světly od hvězdy k nám a to přitom za jedinou sekundu urazí vzdálenost Měsíce od Země!

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Nyní je jasnost hvězdy opět nižší. Pokud chcete vědět, jak moc, sledujte twitterový účet betelbot. Údaje v procentech tam říkají, jakou jasnost ve srovnání s normálem hvězda má. Grafy ukazují změny jasnosti v průběhu času.

Vánoční planety

Hlavní dominantou zimní oblohy je planeta Mars. Vychází už po obědě, takže večer stačí počkat na západ Slunce a už okolo 17. hodiny Mars pohledat. Zapadá přibližně ve 2. ráno, takže na jeho pozorování máte dostatek času. V nalezení Marsu vám pomůže mapa. Okolo Vánoc bude navíc poblíž Měsíc.

Měsíc a Mars na Štědrý den večer •  Stellarium, Creative Commons

Na ranní obloze najdeme nízko nad obzorem Venuši. Vychází po 6. hodině, Slunce vyjde až kolem 8., což je zhruba ideální doba, kdy Venuši pozorovat. K nalezení Venuše mapu nepotřebujete. Je to po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt na obloze. Nepřehlédnete ji!

Betlémská hvězda

Na zimní obloze jsou vidět také Jupiter a Saturn. Obě planety se nachází blízko sebe, dokonce byly nejblíže za stovky let. Má to ohromnou symboliku. Astronomové totiž předpokládají, že skutečná betlémská hvězda nebyla kometa, jak je vyobrazována nad na Jesličkami, ale právě blízké setkání dvou jasných planet, možná šlo o Jupiter a Saturn. Na letošním vánočním nebi tak máme skutečnou betlémskou hvězdu.

Bohužel obě planety zapadají kolem 18. hodiny, a tak je velmi obtížné je pozorovat. Potřebujete k tomu velmi dobrý výhled na západní obzor, ideálně odněkud z hor.

Vánoční kometa: Co zářilo nad Betlémem?

Vánoční kometa: Co zářilo nad Betlémem?

Zimní Měsíc

Kolem Vánoc doporučujeme pozorovat Měsíc. Dva dny před Štědrým dnem nastane první čtvrť. Měsíc bude mít tvar písmene D. A v době okolo první a poslední čtvrti se Měsíc pozoruje nejlépe. Už v malém dalekohledu spatříte krátery, které jsou v té době nasvícené zboku, takže vrhají stíny. Měsíc je v období Vánoc na obloze už večer, zapadá kolem 2. hodiny ráno.

Z oblohy k formuli 1

Pomoci Orionova pásu se dá snadno orientovat na noční obloze. Na severozápad (směrem „vpravo“) od pásu je hvězda Aldebaran ze souhvězdí Býka. Hvězdy mají různá označení. Aldebaranu se říká také Alfa Tauri. První písmeno řecké abecedy znamená, že je nejjasnější hvězdou v daném souhvězdí. Tauri je pak latinský název souhvězdí Býka. Stejný název použila společnost Red Bull pro svůj tým formule 1, který letos vyhrál závod.

Pás Orionu jako orientační bod •  Mysid, Wikipedia

Vánoce a stovky hvězd

Aldebaran je 65 světelných let od nás a je to tak zvaný rudý obr. Je více než 40 krát větší než Slunce a vyzařuje 400 krát více záření. V souhvězdí Býka najdete také slavnou hvězdokupa Plejády. Na rozdíl od souhvězdí je tohle skutečné uskupení stovek hvězd, které se nachází blízko sebe a mají podobné stáří. Pouhým okem ale uvidíte jen okolo sedmi členek Plejád.

Jasný zimní Sirius

Na jihozápad od Orionova pásu je nízko nad obzorem nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius z Velkého psa. Vychází trochu později. Doporučujme se podívat směrem k obzoru po 21. hodině. Sirius se nachází „jen“ 8,6 světelných let od nás. Je větší a hmotnější než Slunce a jako velká část hvězd není sám.

Bílí trpaslíci krystalizují: Čeká to i naše Slunce

Bílí trpaslíci krystalizují: Čeká to i naše Slunce

Ve skutečnosti je to dvojhvězda. Pouhým okem uvidíte jen větší z hvězd. Menší je nedaleko a je to bílý trpaslík. Má hmotnost jako Slunce, ale velikostí je podobná Zemi. Extrémně hustý a horký bílý trpaslík je pozůstatkem po hvězdě podobné Slunci, která na konci svého života odhodila svou plynnou obálku.

Měsíc se Sluncem

V roce 2021 nás čeká jeden z nejúchvatnějších pohledů na oblohu – zatmění Slunce. Úplné zatmění snad někdy viděl každý. Třeba na krásných fotkách, kde dominuje černý kotouč Měsíce a okolo něj vnější atmosféra Slunce – tzv. koróna. Úplné zatmění Slunce, jak ho vidíme, je dílem velké náhody. Měsíc je totiž 400krát menší než Slunce, ale je také 400krát blíže. Na obloze jsou tak obě tělesa stejně velká a Měsíc proto může sluneční kotouč téměř dokonalé zakrýt.

Prstencové zatmění Slunce •  Smrgeog, Wikipedia

Zatmění Slunce

Měsíc okolo Země obíhá po dráze, která je sice podobná kružnici, ale přesný kruh to není. Vzdálenost Měsíce se tak průběžně mění. Pokud dojde k zatmění Slunce v době, kdy je Měsíc od Země dál, je na obloze o něco menší a nezakryje Slunce celé. Mluvíme pak o prstencovém zatmění Slunce.

Příští rok nastane prstencové zatmění Slunce 10. června. U nás bude pozorovatelné jako částečné. Měsíc si Slunce doslova jen lízne. Obecně platí, že čím severněji u nás bydlíte, tím větší kotouč Slunce bude zakrytý. V Liberci to dělá téměř 10 %, v Českých Budějovicích kolem 6 %.

10 zajímavostí o Měsíci: Od jaderných choutek po dva úplňky

10 zajímavostí o Měsíci: Od jaderných choutek po dva úplňky

Co se děje na obloze během slunovratu?

Co se děje na obloze během slunovratu?

5 nej vesmírných aplikací: Výlet po hvězdné obloze a do vesmíru

5 nej vesmírných aplikací: Výlet po hvězdné obloze a do vesmíru

 

Články odjinud